Report z koncertu Chrise Cornella v Roxy

Report z koncertu Chrise Cornella v Roxy

24. 06. 2009  |  Autor: YannD  |  Komentáře (0)
Chris Cornell dorazil do Prahy a doslova plný klub Roxy uchvátil svým hlasem a koncertem, který se nesl napříč celou jeho tvorbou. Čekal snad někdo něco jiného? Troufám si tvrdit, že ne. Přesto se pojďme podívat na koncert zblízka.
Z perexu vyplývá, že koncert byl perfektní a splnil očekávání většiny přítomných. Přesto mám-li být objektivní (čím dál tím častěji se ptám, co to slovo vlastně znamená… ) pár opravdu drobných much by se našlo. A člověk zasvěcený nejspíš tuší, že samotnou osobou Chrise Cornella to nebude. Ono taky s přívlastky jedna z vůdčích osobností grunge hnutí, frontman kapel Soundgarden a Audioslave, fenomenální zpěvák s rozsahem čtyř oktáv, de facto není možné neuspět. Cornell i kdyby byl celý koncert na pódiu sám, jen s kytarou, sklidil by zasloužený potlesk, za dost možná ještě lepší výkon než s kapelou. Co však nechybělo samotnému Chrisovi, chybělo kapele a tak trochu i Roxy. Ale vezme to postupně.

Co Roxy, a tedy koncertu samotnému nechybělo vůbec, byli fanoušci. Ti se dostavili v opravdu hojném počtu. Naposledy jsem takto narvanou Roxy viděl na koncertní premiéře Pendulum. Kdo tehdy byl tuší. Sál i balkón přecpán k prasknutí, teplota bijící na poplach, bar obležen, schody obsazeny sedícími, šatna narvaná (v červnu považte) a pivo teklo proudem. Jinými slovy ta správná koncertní atmosféra, na kterou v danou chvíli sem tam někdo z přítomných nadává, bez které by to ale nebylo ono, protože právě tohle dává koncertu patřičný drive a pokud se to skutečně někomu nelíbilo, tak nezbývá než mu vzkázat, že si prostě vybral špatně a příště ať zamíří do sterilní, klimatizované a kdo ví jak naleštěné haly, která tolik intenzivní atmosféry, jako byla ten večer v Roxy, nikdy nedosáhne.

Roxy hlásala na svých stránkách brzký start koncertu a v porovnání s jinými tomu tak opravdu bylo. Krátce po osmé vše začalo a rovnou napíšu, že skončilo až po desáté. Je tedy patrné, že celý koncert trval úctyhodných 130 minut, což je vzhledem k tomu, co vše Chris se svým hlasem předvedl skutečné brilantní výkon. Myslím, že pro ty, jež o technikách zpěvu něco vědí, musel být koncert takovou malou výukou či spíše exhibicí, poněvadž Chris je v opravdu výborné formě a je vidět, že za ta odzpívaná léta přesně ví jak se svým hlasem nakládat, tak aby výsledek byl co nejlepší a především, aby jako mávnutím kouzelným proutkem uchvátil nejen ty v prvních řadách. A povedlo se mu to hned s úvodní Part of me, kterou sice tak trochu zazdil zvuk, vida ji první drobnou mouchu, ten se však s postupujícím časem zlepšoval a navíc, zážitek to byl natolik úžasný, že zvuk v tu chvíli řešil snad jen nenapravitelný perfekcionista anebo ignorant. Ale přeci jen se ještě vytasím s jednou muškou, a to kapelou Scream. A pozor! Nebyla špatná, ba naopak, hrálo jí to výborně a že kytarista nekopíroval Morella vidím spíše jako plus, poněvadž Morello je opravdu jen jeden. Mám na mysli spíše tu drobnou, nepatrnou bariéru, kterou dost možná leckdo nevnímal, a jiný zase třeba ano. Ač se oba subjekty, tedy Chris i kapela bavili a hraní si užívali, byla tam. Jakoby nebyli úplně na stejné vlně, byť byly velmi podobné a čas od času o to mezi nimi jiskřilo tím správným způsobem. Otázkou je, zda je možné aby to bylo jinak, hraje-li kapela profesionálního charakteru s legendou Chrisova formátu.

Pro někoho možná zanedbatelná věc, pro mě jakožto nezaujatého posluchače, poněvadž nejsem skalním příznivcem Chrise Cornella ani Audioslave, fakt, který jsem prostě viděl, cítil. Nicméně fakt, natolik bezvýznamný, že jej zde uvádím pouze tak nějak pro pořádek a dále už míním pouze vychvalovat a vychvalovat, poněvadž k tomu byl a je důvod. Tohle byl totiž jeden z nej koncertů jaký jsem za poslední dobu měl tu čest spatřit.



A přispěla k tomu i akustická pasáž přibližně v polovině celého setu, v níž zazněla například Can't Change Me (1999), a která dala naplno znát v čem Chris o tolik převyšuje svým hlasovým rozsahem své kolegy. A rovněž by mu někteří z nich mohli závidět i nasazení. Na rozdíl od kapely, která si během akustické části oddychla, odzpíval Chris celý více než dvouhodinový koncert na jeden zátah. Za to mu patří obdiv. A díky mu patří za to, že i přes dlouhou dobu na hudební scéně se stále nebojí jít dál a přicházet s novými věcmi. Ano narážím zde na poslední album produkované Timbalandem. Ony totiž na živo zněly skladby vzniklé touto spoluprací, z onoho tolik diskutovaného alba, výborně a někomu možná ukázaly jak to vlastně Chris myslel. Přesto se největšího ohlasu dočkaly spíše starší skladby především z dob Soundgarden a Audioslave, ale nechyběla například ani Hunger Strike patřící do repertoáru projektu Temple of the dog (1991), při které bylo patrné, že na koncert dorazili ti správní fanoušci, kteří prostě věděli. Netřeba dále komentovat. Někteří, či spíše některé si to dávali ovšem až tak, že v teplotě skutečně vysoké kolabovaly. A nebylo se čemu divit, protože například taková Show Me How To Live anebo Be Yourself z dílny Audioslave přihřívali pod kotlem se zarputilostí s jakou někteří dávali najevo jak moc pro ně jejich Chris znamená.

Zlatý hřeb byla pak závěrečná Black Hole Sun, která dozněla hezkých pár minut po desáté, což zdaleka nebývá zvykem, a to, že to ani nikdo neřešil jen dokazuje, že tohle byl výjimečný koncert a agentura Charm music si tak může odškrtnout další podařený dárek všem posluchačům kvalitní hudby.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

koncert: CHRIS CORNELL

Neděle 21. 6. 2009
Vstup: 765/790 Kč
Vystupují:
Chris Cornell (Usa)
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika