Stimuluj: Oneohtrix Point Never

Zatímco Returnal je klasická, co do počtu tracků limitovaná deska, dvojalbum Rifts obsahuje předchozí nahrávky (např. Betrayed in the Octagon), které za všeobecné renesance podobných projektů poněkud zapadly. Naštěstí ne úplně. Další rozdíl poznáte okamžitě. Zatímco Returnal je i přes noisový otvírák stravitelná v jednom zátahu, Rifts, nejen kvůli počtu tracků, si musíte pořádně rozdělit.

I přesto, že je OPN těžko stylově zařadit, osobně bych jeho alba položil vedle noise-ambientních desek Signal To Noise (půlka projektu Monolake Robert Henke), Below Zero (od jinak spíš nudného Roberta Riche) nebo Ambiant Otaku (Tetsu Inoue).

Věci od Lopatkina jsou cinknuté ambientem, ale rozbíhají se do všech možných směrů. Vrstva na vrstvě, OPN nepřestává překvapovat – zahlcení je pokaždé kompletní, ať se jedná o ambientní tsunami, analogové výstřelky, které berou dech, nebo kosmické zvuky pocházející z 80. let minulého století.



Vystoupení OPN v rámci Stimulu uvede v neděli od 20:00 přednáška o návratu analogových zvuků, hauntologie, found footage v současné hudbě.