Underworld uzavřeli Prague City Festival

Tak jo. Psát report z koncertu Underworld je tak trochu nošením dříví do lesa. Kapela vznikla v roce 1986, debutové album Underneath the Radar vyšlo v roce 1988 a hitovka Born Slippy NUXX zazněla v Trainsopottingu v devadesátýmšestým. Chci tím říct, že o týhle kapele bylo snad už vše napsáno, vyřčeno, překrouceno, znovuobjeveno atd. Přesto – nehrajou u nás každý pátek, takže mrknout se na koncert kapku víc zblízka nebude tak úplně od věci.

Za prvé dík pořadatelům za after party ve velkým stylu. Že bychom se konečně blížili víc k Evropě? Ovšem taky „velký poděkování“ za výběr klubu. Nic proti SaSaZu. Klub je to prostorově vcelku příjemný, avšak s cílovou skupinou tak trochu někde jinde. Ti co znaj Underworld povrchně skrze hitovky Typu  Born Slippy nebo aktuální Always Loved A Film a v SaSaZu případně v Mecce jsou jako doma, byli bezesporu spokojení. Naproti tomu skuteční fanoušci elektroniky mezi nimiž nechyběli i pomalu tátové co zažívali zlatou éru taneční scény, asi museli nad nablýskaností tohoto klubu útrpně dokumentující povrchní styl zábavy zlaté mládeže současnosti, kroutit hlavou. Ono nabízet na barech pivnímu národu místo točeného třetinku plzně za nekřesťanský peníze může fungovat na snobský party, ale ne na koncertu legend taneční scény jakými Underworld bezesporu jsou. Vtipné byly rozpačité pohledy na barech platících návštěvníků, kteří evidentně byli v SaSaZu poprvé a hlavně to jak se snaží ve finále tvářit ve stylu „tojevpohoděacoolpáčjsmenagoodparty“ Víc asi netřeba dodávat.

Pojďme k samotné hudbě. Pánové Karl Hyde a Rick Smith už dávno nemusí nic dokazovat. Dokázali to už před léty. Totiž to, že dělat kvalitní elektroniku fakt umí. Tomu taky odpovídal výběr jednotlivých skladeb. Léty prověřené hity proložené aktuálními taky už hity z new alba Barking. Po úvodní Cowgirl (Everything, Everything) následovaly například Always Loved A Film či Scribble, obě z alba Barking, King of Snake či výše zmíněná Born Slippy.



Underworld předvedli svůj standardní výkon, Karl Hyde si střihnul pár tanečků a dav se očividně dobře bavil. Atmosféra tedy byla vcelku dobrá, leč dokonalá nikoli. K dokonalé atmosféře je totiž třeba pospojovat více atributů. Od kapely samotné, výběru tracků, davu pod pódiem, místem konání přes doprovodné záležitosti typu světla, projekce atd. až po kouzlo okamžiku. A to se v SaSaZu tak úplně nepovedlo. Skalní fanoušci, co poslouchaj Underwroldy od rána do večera a od večera do rána a ti co je viděli poprvé nejspíš souhlasit nebudou. Mě ovšem nezbývá než stát nohama pevně na zemi a vidět celou show bez předimenzovaných emocí. A právě ty byly například na vystoupení v rámci Electronic Beats či před dvěma lety na Rock for People takřka nepopsatelné. Ono mrazení jako tyhle dva předchozí koncerty ten v SaSaZu nevyvolal. Sic Underworld se skutečně snažili. Světla jim byla dobrým supportem a rovněž led síť za nimi. I ten zvuk nakonec vcelku ušel.

Nutno dodat, že návštěvnost byla v ideálních mezích, jinými slovy nebylo prázdno ani přeplněno, čemuž nejspíš dopomohl fakt léta, kdy spousta lidí je tzv. v tahu, a spousta dala jednoduše přednost festivalům, které dokáží jak známo peněženku slušně vyždímat. A než tohle psaný povídání utnu, ještě se zastavím u Cartonnage. Ti byli hezkou ukázkou toho, že předkapela nemusí být pouhou výplní času. Vanda Choco a spol. do vystoupení dali maximum a šlo to poznat. Jejich skladby zněly velmi příjemně a jako předzvěst Underworld důstojně. Za všechny jmenujme Electro Gastronomique či příjemně pozměněnou Patisserie.