Austra lije gotiku do synthpopových formiček

Pitchforku podobné blogy pějí bez konce chválu na projekty, jako je například Zola Jesus rusko-americké divy Niky Rozy Danilové - v jejích přímočarým beatovým spektrem podložených áriích se mísí přesně ty výše popsané atributy „gotického popu“ - vzletná sakrální vertikalita nachází útočiště v na první poslech plochém syntetickém podkladu.
Pravlast tohoto „směru“ snad můžeme hledat ve Skandinávii, kde to mají umělci blízko jak k medieválním mystériím, tak k retro syntezátorovému popu. Sourozenecké duo Olof Dreijer a Katrin Dreijer Andersson alias The Knife je dodnes nepřekonanou vlajkovou lodí promyšleně temného synthpopu a Katrinin sólový projekt Fever Ray v důrazu na zásvětní pastiše a rituální zaklínání masek ještě přitvrzuje. Její vznešený vokál bude možná to první, co vám vytane v podvědomí při poslechu Austry.



Eminentní podobnost kanadské formace Austra se švédskou zaklínačkou má zjevně na svědomí hlas operní zpěvačky a queer umělkyně lotyšského původu Katie Stelmanis, která se na hudební scéně pohybuje už řádku let. Své klasické hudební vzdělání a neobyčejné vokální rozpětí se pokoušela uplatnit sólo i v řadě kapel, střihla si part na albu těžkotonážních punkerů Fucked Up – ale snad nejpřesvědčivějšího výrazu dochází až jako hlas skupiny Austra, pojmenované podle bohyně světla z panteonu lotyšské mytologie.



Tříčlenná formace, která kromě Katie zahrnuje ještě její bývalou spoluhráčku ze skupiny Galaxy Mayu Postepski a basáka Doriana Wolfa, začínala vystupovat ještě pod názvem Private Life. Pod novým jménem Austra našli útočiště na známém labelu Domino Records, kde jim letos v květnu vyšla debutová deska Feel It Break. 11skladbový počin ve znamení temně syntetických nálad promlouvá především skrze uhrančivý Katiin hlas – a tahle hypnotická aurální jízda skoro nemá hluchá místa. Jako celek působí Feel It Break jako silně intoxikovaná barokní perla - ať už ve sluchátkách v potemnělé místnosti, nebo na živo na pódiu, jak Austra předvedla třeba na letošním texaském hudebním symposiu SXSW. Takřka všech 11 skladeb roubujících éterické výšky na přízemní taneční rytmus v sobě nese hitový potenciál srovnatelný se singly Lose It a Beat And The Pulse a přes skromné výtky směřující ponejvíce k epigoničnosti zmíněných The Knife má tento neobyčejně vyzrálý debut tendenci stát se moderní klasikou. Nenechte se odradit klišovitostí mého popisu – raději si desku vyzkoušejte na vlastní kůži. Můžu vám zaručit, že bude po skoro celou stopáž alba husí.


www.austramusic.com

Dodal: Tereza Havlínková, MeetFactory