Kdo se během letních měsíců pohyboval v centru Prahy, třeba během letní večerní procházky v okolí Národního divadla, velmi často mohl slyšet živě produkovanou hudbu ze Střeleckého ostrova, který je momentálně centrem městského takříkajíc festivalového dění. Léto se pomalu blíží ke svému závěru. Jednou z posledních možností zavzpomínat si na festivaly a hudbu pod širým nebem bylo rozhodně vystoupení kapely Sto zvířat.
Vstupné bylo i pro studenta příznivých 250 korun, koncert začal chvíli po setmění. Kapela byla v dobrém rozmaru, velmi aktivně komunikovala s publikem. Jeden z členů kapely byl čerstvým absolventem vysoké školy a tak bylo co oslavovat.
Lidí bylo méně než tak akorát, takže prostoru jsme měli každý až až. Čepoval se Pilsner Urquell za, pro kulturní akci, velmi příjemných třiatřicet kaček, a fronty na barech a u pochutin byly minimální. Snad jen u toalet to bylo na delší dobu. Výběr značky piva mě velmi potěšil, leč to není vše a rozhodně by nebylo na škodu více proškolit personál či brigádníky najaté za pípu a zajistit kvalitu piva minimálně přiblížením se na správnou teplotu, kterou by čepovaný mok měl mít. Do sedmi stupňů mělo zde čepované pivo velmi daleko.
V průběhu koncertu zněly především starší a všem dobře známé skladby. Prvního září by si zvířata jen těžko mohla odpustit základní školu. Zazněly i další osvědčené hity (kterými ovšem bezesporu u této kapely je devět z deseti skladeb) a mně velmi potěšila Dáma s čápem, která umí vyvolat smutně romantickou náladu i u mužské části publika.
Mezi posluchači se našly i cizinci na šlapadlech a starousedlíci na dřevěných loďkách, jež hudební dění přilákalo až k ostrovu. U vody seděly zamilované dvojice poslouchající jedním uchem hudbu, zabraní sami do sebe a nevyrušitelní ani občasnými „návštěvami“ těch, kterým se nechtělo stát frontu na toalety.
Koncert skončil úderem městské klidové hodiny, tj. desáté hodiny večerní. Noc byla ještě mladá a v rozpuku a tak se většina z nás vydala vstříc dalšímu kulturnímu vyžití.