Morcheeba jako antidepresivní terapie

První, čeho si po vstupu do sálu nešlo nevšimnout, byla neuvěřitelně lepkavá podlaha. Všude, všichni jsme se okamžitě přilepili k parketu. Nebýt jí, možná by došlo i na tanec. Ale možná taky ne. Morcheeba přeci jen nezpůsobuje davové šílenství, Mocheeba jenom jemně nabíjí neuvěřitelně pozitivní energií. Asi právě proto, že tu tahle tříčlenná parta vystupuje tak často a lístek byl velmi drahý, čekala jsem trochu komornější obecenstvo. KC Vltavská však praskalo ve švech a dostat se po koncertu ze sálu trvalo dobrou půl hodinu.

Skye Edwards, londýnská královna trip hopu , svým sametovým hlasem otevřela set známou peckou „The Sea“. Ideální ice-breaker. Lidé začali roztékat a skvělá atmosféra se projevila naplno už od prvních tónů tohoto singlu, který vyšel v roce 1998 na albu Big Calm. Následovaly další osvědčené klasiky „Friction“ a „Part of the Process“ z téhož alba.



Když se Skye v roce 2010 vrátila zpátky ke kapele, všichni jsme zvědavě očekávali, co z jejich znovu navázané spolupráce vyleze. Tak vzniklo v pořadí sedmé album Blood like lemonade, které sice nepřináší nic nového do downtempových vod, přesto si ale zachovává Morcheebě vlastní osobitost. Předpokládala jsem, že se celý playlist bude skládat hlavně z nových písní tohoto alba, Morcheeba ale vsadila spíše na staré dobré a osvědčené hitovky, kterými nešetřila. Přesto ale 3 nové skladby zazněly: zpěvná „Even Though“, balada „Crimeson„ a samotná „Blood like lemonade“.

Málokdo vyniká takovým charismatem a schopností nenucené komunikace s publikem, jako Skye. Její úsměv a přes celý sál svítící bílé zuby před sebou vidím ještě dnes. Večer plynul, my se poklidně pohupovali v rytmu „Be Yourself“, „Trigger Hippie“ nebo „Slow Down“. Přesto kdykoliv, když nás Skye nabádala ke zpěvu (například v písni „Blindfold“), publikum nevydalo skoro ani hlásku. Nakonec se ale přece jen podařilo lidi vybudit natolik, že si se Skye i zazpívali, škoda že to bylo až při poslední písni.



K přídavku se tohle trio nechalo přemlouvat až trestuhodně dlouho. Mohutné povzbuzování se nám ale vyplatilo. Kdo by si nechtěl poslechnout tu nejznámější ze známých - „Rome Wasn’t Built in a Day“, z třetího studiového alba Fragments of Freedom z roku 2000, kterou Morcheeba ukončila svoji hodinu a čtvrt trvající terapii. Kdo tvrdí, že Morcheeba už je za zenitem, já říkám, že možná. Nic nového pod sluncem, každopádně na zahnání podzimní deprese z tohoto sychravého počasí, chill-out a únik do jiného světa se mi příjemně osvědčila.