Garážová taneční hudba v Akropolis

Garážová taneční hudba v Akropolis

01. 04. 2006  |  Autor: redakce  |  Komentáře (0)
Z transovních rituálů přímo do elektronických tanečních experimentů bez mezipřistání. Hudba z válečné zóny jižního Konga, přenesená na periferii metropole Kinshasy, s drnkacími skříňkami, megafony, perkusemi z autovraků a po domácku vyrobenými mikrofony máme jedinečnou možnost ochutnat 25.4. v paláci Akropolis.
Tento objev sezóny vystoupil mj. na megafestivalu Roskilde, odehrál turné s holandskou noise-post-punkovou kapelou The Ex a do londýnské Royal Festival Hall jej pozvala chicagská "post rocková" sestava Tortoise. Debutové album vyšlo v etno-elektronické sérii Congotronics značky Crammed Discs a proniklo do první desítky Evropského žebříčku world music. Toto album zařadili mezi nejlepší nahrávky minulého roku mimo jiné Beck, Anthony And The Johnsons, New York Times, Folk Roots nebo Guardian.

konono

Hudba z Konga je světově proslulá především díky sladkému zpěvu a energií sršícímu kytarovému doprovodu. Styl, ve světě známý jako soukous či konžská rumba ale není jediným reprezentantem konžské hudby. Ještě předtím, než do Afriky přišly kytary, vybrnkávali místní muzikanti neméně hypnotické melodie na kovové jazýčky drnkacích skříněk, jimž se v této části kontinentu říká likembé.

Konono No. 1 používá hned tři takové nástroje, elektricky snímané a zesilované svérázným sound systémem s megafony. Doprovází je industriální rytmika s perkusemi z brzdových bubnů a dalších automobilových částí. Zatímco perkuse drží ostrý, kovový rytmus, jazýčky likembé vykreslují melodické smyčky, navzájem propojené jako články řetězu. Energií nabitý zpěv povzbuzuje tanečníky, a vyzývavému rytmu neodolá ani publikum. Konono No. 1 ale nenabízejí sladké melodie a uhlazené kytarové riffy. Představují nejkratší spojení mezi syrovou tradicí a taneční horečkou velkoměsta. Jedná se nejen o pozoruhodný společenský fenomén, ale i o velkolepou zábavu.

Pro znalce to ale není zas až tak velké překvapení. Počátkem 90. let způsobila rozruch jiná konžská kapela, Swede Swede, která vytvářela ohlušující zvukové stěny baterií perkusí, marimbou z plastikových trubek, elektricky zkreslenou foukací harmonikou a křičeným zpěvem. Objevila ji belgická značka Crammed Discs, která později světu nabídla cikánské kapely Taraf de Haidouks a Kočani Orkestar. Konono No. 1 je zatím jejím posledním objevem a zároveň počátkem nové ediční řady s názvem Congotronics.

Sestava existuje už od 70. let a navazuje na rituální, trans přivádějící hudbu národa Bazombo, který žije na hranicích Konga a Angoly. Její první nahrávku přinesla kompilace francouzské etnografické značky Ocora, Zaire: Musiques Urbaines a Kinshasa, která ji uvedla pod jménem Orchestre Tout Puissant Likembé Konono No. 1.

Koncertní i studiový zvuk kapely by zahanbil i ty nejvynalézavější industrialisty. V Africe je zvykem "vylepšovat" hudbu způsoby, které běloch považuje za nestandartní. Zpěvačky běžně používají kytarové zesilovače se zmáčknutým efektem "chorus": co je nepřijatelné pro jazzového zpěváka z Ameriky, je na pouliční party v Bamaku naopak módou. Zvukaři nařezávají membrány reproduktorů nožem, aby zesílené tóny "ozdobilo" chrastění. Konono se ale bez tohoto triku obejde - používá totiž nejoblíbenější PA systém afrických pouličních hudebníků, a to jsou megafony. Zbývající část aparatury, jako snímače a mikrofony, jsou vyrobené po domácku. Na místě je srovnání s Kraftwerk: pokud potřebné nástroje ještě neexistují, pak si je musíte vyrobit. Ale zatím to nikdo nedělal v tak tvrdých podmínkách, jako sestava Konono, která hrála po léta ve válečné zóně na jihu Konga a až později se přesunula do hlavního města Kinshasy: snímače aparatury jsou ručně navinuté na součástí automobilových starterů, těla mikrofonů vyřezaná ze dřeva, konektory jacků z větví, 25 wattový zesilovač pohání autobaterie.

Zatím první album Konono No. 1 - Congotronics je svojí energií blízké Swede Swede, ale liší se instrumentací. Styl Konono má původ v rituálech matanga, při nichž se široké příbuzenstvo loučí se zemřelým a vstupuje přitom do transu. Tahle hudba je na hony vzdálená intelektuálním, esteticky vybalancovaným stylům, dnes řazeným do world music. Že má daleko blíž k post-punkovým, post-hardcore, post-industriálním a post-rockovým avantgardistům, správně odhadl belgický promotér Tony van der Eecken, který skupinu zkontaktoval s holandskou noise-post-punkovou kapelou The Ex. "Podle něj je Konono spíš pro naše publikum nežli pro standartní obecenstvo world music. Věřili jsme mu - a naše společné koncerty potvrdily, že měl pravdu," říkají The Ex.

Koncertní sestava
Mingiedi Mawangu: likembé sólo
Makuntima Mawangu: likembé 2. sólo, zpěv, perkuse
Kungu Dodika: conga, basa,
Arumba Lulendo: kovové perkuse
Kuavita Nzimbu: zvony, likembé, tam tam
Kanda Mateta: perkuse
André Kiala, Luti Misamu, Mankueno Ntumba, Lubuya Ngalula, Miezi Mankala: tanec

Diskografie:
Konono No. 1 - Congotronics / Crammed Disc 2004; Orchestre Tout Puissant Likembe Konono No 1 De Mingiedi - Lubuaku (live) / Terp 2004
Congotronics 2 / Crammed Disc 2005

www.respectmusic.cz

0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika