Syndicate: opět o stupeň lepší párty

V sobotu 6. října jsem se znovu po roce vrátil na místo činu – do komplexu Westfalenhallen, kde se konal další díl Syndicate. Pracovní úpravy ve Westfalenhallen sebou přinesli rozšíření hlavní stage Masters of Hardcore, která byla opět jednou z těch větších. Velkolepá konstrukce jeviště, nejnovější speciální efekty a masivní high-tech zvukové systémy - to je přesně to, co dělá Syndicate takovou jakou ji znám. Nic z toho nebylo letos ošizeno, ba právě naopak! Akce neustále s každým rokem roste a ani tento ročník nebyl ochuzen o nějaké to vylepšení Hlavní stage Masters of Hardcore byla stejně tak jako minulý rok postavena na delší straně haly. Pro letošní ročník německá promo agentura i-Motion v kooperaci s holandskými kolegy z Art Of Dance postavila stage do tvaru obrovské pyramidy, která byla osazena několika desítkami laserů a světelných otočných hlav. Na závěsech bylo zavěšeno několik desítek malých led stěn. Několik menších bylo ještě rozeseto po okolí pomyslné pyramidy. Nad stagei byla zavěšena obrovská světelná konstrukce ve tvaru satelitu, která se během večera pohybovala jen několik málo desítek centimetrů nad hlavami partypeople.



Letos byla Syndicate ještě větší než kdy jindy. Akce se rozšířila nově o čtvrtou scénu - Techno District, kterou jsem bohužel během večera nenavštívil ani jednou, neb tento hudební styl přímo nevyhledávám. Stejně jako minulé ročníky tak i letos nechyběly ve Westfalenhallen další dvě stage: Hardtehno Force a Hardstyle Kingdom. Ale abych nepředbíhal a akci shrnul pěkně od začátku. Na první zmíněné stage, Hardtehno Force, jsem se během večera otočil pouze dvakrát. Poprvé, když jsem nakupoval tričko a potítko s logem party v merchandise. Podruhé na část živého vystoupení Arkus P. & Sutura, které nebylo vůbec špatné.

Párty pro mě v podstatě začala úderem jedenácté hodiny na Hardstyle Kingdom stagei, kde vystupoval mladý a nadějný belgický producent Coone. Ten na všechny strany sršel energií a rozdával pozdravy, kam jen mohl. V jeho vystoupení snad ani nemohl nezaznít jeho současný hit Coone & Da Tweekaz - Born In The 80's. Nezapomněl také oprášit starou produkci v novém kabátu Tatanka - Let's Rock (Wildstylez Remix). Vzpomněl i klasika z hardstyle scény Zany - My Beat a konec konců nemohly chybět ani jeho „ulítlé“ Coone - Big Bad Monstah (DJ Tool) s Tat & Zat - The MJ Syndrome (DJ Tool). Jeho vystoupení bylo plné pozitivní energie a svižných breaků, přesně takové jaké jsem od něj očekával – prostě a jednoduše nezklamal!



Poté proběhlo pár drinků na baru, které jsem spojil i s rozhovorem s mistrem raw hardstylu Crypsisem. V průběhu rozhovoru Crypsis vyhrkl: „Sorry, ale musím tě přerušit. Pojď se radši podívat na otvírací ceremoniál na Masters of Hardcore stage.“ Říkal jsem si: „Proč? Vždyť už se tam nějakou dobu hraje!“ Ale, jak jsem se dostal na tribunu, tak jsem teprve pochopil, co myslel tím otvíracím ceremoniálem. Hala, která doposud sem tam byla prosvětlena otočnou hlavicí nebo světlometem od teď blikala jak vánoční stromeček na Staroměstském náměstí. Stroboskopy, lasery, světlomety a otočné hlavice jely pro změnu na plné obrátky.

Na stage nastoupila nekorunovaná královna hardcoru Korsakoff a hned od začátku se s tím nepárala. Spustila svou produkci My Empty Bottle na kterou navázala Evil Activities & Endymion feat. E-Life – Broken. Nemohla chybět hymna Syndicate z minulého ročníku Outblast & Korsakoff - Hymn of Syndicate, při které měla celá hala ruce nad hlavou. Samozřejmě nemohla opomenout i svou starší produkci Outblast vs Korsakoff - Unleash the Beast. S německými fanoušky se rozloučila nečekanou, avšak typickou skladbou pro německý národ Rammstein - Du Hast (Outblast & Korsakoff Syndicate 2011 Remix).



Po jejím vystoupení proběhl první live act, kterým byli italští Noize Suppressor. Stefano Soprani a Alessandro Dilillo. Ti sebou přivezli ochutnávku svého zbrusu nového alba. Na albu je celkem 10 skladeb, které kluci v průběhu svého živého vystoupení přehráli všechny. Takže kdo byl, stejně jako já na Syndicate, tak teď zcela určitě ví, jak jejich novinky zní. Vy, co jste nebyli na akci, nezoufejte! Pokud si chcete poslechnout, jak zní jejich nové skladby, tak navštivte http://www.youtube.com/user/noizelive, kde naleznete preview celého alba. Jinak největší úspěch dle mě během vystoupení sklidily skladby Circus of Hell a Scream like I Scream!



Stefano a Alessandro – Díky, bylo to skvělé vystoupení!



Než proběhlo druhé živé vystoupení, tak se na stage ještě objevili autoři letošní hymny k akci Masters of hardcore - State of Emergency. Ti spustili celkem zajímavým intrem Tschabos - Gib Mir Die Bass (Noch Korrekter) .Své vystoupení oživili jejich remixem Dyewitness - The Masterplan (State Of Emergency & Outblast Feat. MC Syco Remix). Samozřejmě nechyběla ani hymna k letošním Masters of hardcore - The Vortex Of Vengeance. Velice mě pobavili trackem Art Of Fighters – Earthquake, při kterém jsem si vzpomněl, že vlastně přesně za dva týdny u nás doma v křižikových pavilonech na pražském výstavišti v rámci Imagination festivalu na Devastator stagei vystoupí právě Art of Fighters. Chlapci se rozloučili s publikem klasikou od Hard Creation - I Will Have That Power (The Stunned Guys Remix).

Předposledním live actem bylo vystoupení Masters Elite (aka Angerfist, Outblast & Catscan). Ti neváhali ani minutu a hned po intru vypálili hymnu letošní Syndicate, jenž společně vytvořili Tied by Sound. No a pak už následoval hit za hitem. Outblast vypálil edit skladby Bassleader, Angerfist zahrál Raise Your Fist Again no a Catscan kontroval trackem Bodylotion - How much can you taka. V podstatě v tomto duchu uplynula celá hodina. Během toho vystoupení hala praskala doslova ve švech. Je vidět, že Angerfist táhne čím dál tím víc posluchačů. Trio během svého setu ze sebe vydala snad to nejlepší, co mohlo. Nikomu nezůstali nic dlužní. Rozloučili se jednou z nejpovedenějších anthem letošního roku, za kterou považuji hymnu festivalu Dominator - Angerfist & Outblast feat. Mc Tha Watcher - Catastrophe.



Dypraxe jsem vynechal a šel si na chvíli odpočinout k baru na tribunu, kde jsem se mohl nadýchat čerstvého vzduchu. Na parket jsem se vrátil chvíli před posledním live actem, o který se postaral industriální Ophidian. Ten v doprovodu kláves odehrál nejeden svůj hit. Osobně se mně nejvíc v jeho podání líbily skladby Butterfly, Inception by Sound a remix skladby Lenny Dee - Forgotten Moments.



O samotný závěr akce se postaral italský Amnesys . Ten své vystoupení odstartoval nabitou novinkou The purest. Poté přidal opět svou produkci v podobě Massacre. V podstatě své vystoupení bral jako live act, protože celý jeho set se hemžil buď jeho produkcí, nebo jeho remixy. Ke slyšení bylo Back 2 zero, Refly nebo společný track s MC Axys - Destroy D elements. Vcelku vyvedený set. Jen mě mrzelo to, že se ke konci party hrály tracky mezi 160-180 bpm. Očekával jsem svižnější tempo.

Syndicate byla bezpochyby hudebně zajímavá, stylově pestrá párty s ohromující produkcí. Obrovský dík patří organizátorům za výbornou party. Je to zkrátka event, na který se nedá jen tak zapomenout. Atmosféra byla letos o dost lepší, oproti loňskému roku. Ze všech stran byla cítit pozitivní energie. Nechyběl velmi silný zvuk, jakým je dortmundský komplex hal Westfalenhallen proslulý. Ten kdo měl špunty, tak ten neprohloupil. Po hudební stránce jsem byl velmi potěšen. Po stránce organizační se jednalo opět o dokonale zvládnutou párty. Zálohový systém na kelímky by určitě mohl být standardem na podobných akcích i u nás doma. Letošní ročník opět překonal rekordní počet návštěvníků, který tento koncept přilákal. Letos jich přišlo na 20. 000! Samozřejmě velký dík patří i českému organizátorovi celé výpravy.