Belgičtí Absynthe Minded zahráli v 007

Členové kapely se po klubu procházeli až do půl desáté, do té doby se do sálu nastřádala přibližně třicítka lidí, která později i přes nepočetnost vytvořila příjemně hlasité a entuziastické publikum.

Absynthe Minded jsou belgičtí bráškové dEUS, „dEUS pro holky“, tvrdí redaktorka časopisu Full Moon. Frontman, kytarista a zpěvák Ben Ostyn je přesně prototypem headlinera, od kterého by si nejedna fanynka ráda nechala podepsat břicho, kdyby hudba Absynthe Minded byla tuctová. I přes chytlavé melodie je však jednoduchost to poslední, co by mohla nabídnout. Ben byl celý koncert ryze profesionální, soustředěný a chladný, přesto publikum snadno rozproudil. Přes sebe vrstvené kytary, klávesy, perkuse, skvělá basa Sergeje Van Bouwela a pro zvuk Absynthe Minded naprosto esenciální housle Renauda Ghilberta vytváří hloubku na takto měkčí rock nezvyklou. Housle doplňují paletu žánrů o zvuk chvílemi balkánsky rozverný, chvílemi jazzový.



Na Absynthe Minded nejvíce oceňuji různorodost. Někdo by mohl říct, že se zatím jen hledají. Jestli je to pravda, doufám, že se nikdy nenajdou. Každá píseň je originál a rozhodně mi mezi sebou nesplývají, jako se to u jiných kapel často děje. Chvíli tančím v punk-rockovém rytmu, za chvíli si užívám jazzové vyhrávky basáka a za další stojím nehnutě a s otevřenou pusou, co za šílenosti vyvedené do úplných krajností se to na mě řítí. Během toho se ještě stíhám pousmát nad teatrálností některých riffů. Skupinka z Gentu se experimentovat rozhodně nebojí.

Tracklist Vám nevyjmenuju, pusťte si album. Přisaďte 100 % soustředění, 100 % nasazení, dalších 100 % atmosféru maličkého klubu a následující třičtvrtěhodinu hořce litujte, že jste koncert prošvihli.