Reportáž z hraní ve Velké Británii

Měl jsem tu čest vystoupit na dvou akcích ve dvou rozdílných klubech, které ovšem patří mezi nejenom londýnskou, ale i světovou špičku. Jsem si skoro jist, že mi bude vyčítáno, že se zde chci jen vychloubat a bůh ví co, ale pokud vás přeci jen zajímá, jaký je rozdíl mezi pražskou a londýnskou klubovou scénou, nebo pokud máte sami nějaké zkušenosti, budu rád, když se o ně se mnou podělíte v diskuzi.

Vezmu to pěkně popořadě, zhruba měsíc před mým vystoupením jsem byl kontaktován promotérem z klubu THE EGG, který patří mezi asi nejznámější undergroundové kluby v Londýně a každý víkend v něm vystupují hvězdy z oblasti deep house, tech house nebo techno scény. Dostalo se mu do ruky mé CD, které občas na akcích rozdávám. Již mi neřekl, kdo mu ho dal nebo kdy, ale líbil se mu styl, který hraju a tak mi prostě napsal. Doplním jen, že se jednalo o deep house CD, které jsem v CZ snad nikdy nikomu nedal, protože prostě tento styl hudby u nás není oblíbený. Vyměnili jsme si pár emailů a bylo mi nabídnuto, vystoupení na party, kterou v klubu EGG pořádá každý první pátek v měsíci. Jelikož má EGG 4 různé místnosti s hudební produkcí, čekal jsem, že budu hrát někdy na začátku na malé stage. Nakonec jsem dostal čas od 6:00 ráno do 8:00 ráno na main stage, která pojme cca 600 lidí. Byl to pro mě ideální prostor, protože mi bylo doporučeno, že v tuto ranní hodinu by se mělo hrát zhruba kolem 125 – 126 BPM. Vidíte ten rozdíl? V Praze se na tomto bpm ani nezačíná, natož, aby se tak hrálo ráno. Vše bylo dohodnuto a já po domluvě s promotérem pomalu začal kupovat letenky do Londýna.

Ihned jsem to oznámil jednomu svému kamarádovi v Londýně. Ten mi také předal kontakt na dalšího promotéra, který pořádá akce v klubu PACHA LONDON a že mu prý mám napsat. Není to můj styl, prostě nedovedu psát takové ty vychvalovací emaily a žadonit o možnost hrát. Nicméně krátký email jsem napsal a čekal, že to bude stejné jako všude, že mi ani nikdo neodepíše. Netrvalo dlouho a přišla odpověď s žádostí o biografii a samozřejmě nějaký mixovaný set, kde by se ukázalo, co bych asi chtěl v Pache hrát. Opět jsem poslal deep housový set a doufal, že to bude trefa do černého. A byla! Bylo mi tedy nabídnuto vystupovat druhý den po EGGu v klubu PACHA LONDON. A rovnou se přiznám, málem jsem se rozbrečel, protože na takovou příležitost jsem čekal skoro celý život.



Vraťme se ale zpátky k páteční party v klubu EGG. Ten večer v něm měly vystupovat DJs jako Inxec, Droog, Max Chapman, Milton Jackson nebo James Teej. Že vám tato jména nic neříkají? To nevadí, všichni jsou deep, potažmo tech house, producenti, kteří patří v UK mezi velké hvězdy, Droog pochází z Los Angeles, James Teej z Toronta. Ke klubu jsem s přáteli dorazil cca v 1 hodinu ráno, čili v čase, kdy se klub pomalu plní a na hlavní stage hraje deep house s rychlostí 122 BPM. Dle mého názoru v Česku něco naprosto nepředstavitelného. Pomyslného kormidla se zrovna ujal James Teej, původem z Toronta, který v potemnělé místnosti servíroval vytříbený deep house. Nejednalo se o set plný hitů nebo stejně znějících tracků, ale vše mělo řád, tracky postupně zrychlovaly tempo a noc se pomaličku začala vyvíjet. Přesně tak, jak by to mělo být na každé party.

Začít hudebně pomalu na začátku a postupně zrychlovat. Po Jamesovy se kormidla ujala dvojce Inxec a Droog, kteří již přeci jen zrychlili a z deep house postupně přešli na melodický tech house. Hráli více jak 3 hodiny a v jejich setu jsem poznal mnoho jejich hudebních počinů jako Inxec, Droog - Westbound (Original Mix), Inxec, Droog - Rude (Brett Johnson Twerk Mix) nebo Inxec - Angel (Dyed Soundorom Remix). Přiblížila se zhruba čtvrtá ranní a za mix pult na hlavní stage se postavil Max Chapman. Pro mě totální král večera. Dance floor roztančil svými jedinečnými tracky a přestože venku již svítalo, hlavní stage byla narvaná k prasknutí. Celou noc mě nepřestalo zarážet, jak si nikdo z přítomných party people ani nedovolí jít za DJs a žadonit o track na přání nebo říkat DJi ať zrychlí. Každý, kdo kdy stál za DJ pultem určitě ví, že není nic otravnějšího, než když k vám někdo přijde a myslí si, že zrovna jeho oblíbený track se teď do setu hodí.

Krátce po šesté hodině ranní se dostávám za DJský pult i já. Ostatní místnosti klubu jsou již zavřeny a tak je main room plná, dle mého názoru cca 500 lidí, kteří dokáží ocenit každý nájezd tracku, každou basovou linku, každý vokál. Doslova mi běhá mráz po zádech a se zármutkem se loučím, když zhruba v 7:45 odehraji poslední track. Venku je již světlo, slunce svítí a já se vracím na hotel pln dojmů a hudební inspirace z předešlé noci. Již jsem se nemohl dočkat, až si splním jeden ze svých největších snů, a sice hrát druhý den v klubu PACHA.



Ještě předtím nás ale čekala boat party po řece Temži. Mám rád akce takového druhu. Jedete na lodi kolem známých památek a v uších vám zní nádherná hudba. Nutno podotknout, že se opět jednalo o deep house. Slunce pomalu zapadlo a lidé čím dál víc tančili a něco mi dávalo tušit, že tato noc bude výjimečná. Jakmile loď byla po 4 hodinové plavbě ukotvena, vydali jsme se na „afterparty“ do klubu Pacha, před kterým se již tvořila pěkná fronta. Ještě pár fotografií, abych měl vzpomínku, a jde se dovnitř. To, v kolik hraji, jsem se dozvěděl až na místě a asi jsem nemohl mít lepší čas. Sice jsem tentokrát nehrál na main stage, ale i druhá největší místnost v klubu cca pro 300 lidí je pro mě velkou výzvou a hlavně ctí zde hrát. Od 2 do 3 je moje hodinka slávy.

Unaven z předchozího večera a z boat party sice jen sedím a vychutnávám deep house hudbu celým svým tělem, protože bůh ví, kdy se k něčemu takovému dopracujeme u nás. Občas zakotvím na main stage, kde hrají Mark Junior a Jack Eye Jone. Pacha London sice není tak luxusní a velká jako její „matka“ na Ibize, i tak se dle mého názoru na hlavní stage vejde zhruba 700 lidí a do celého klubu celkově tak 1000. A že neuhodnete, co se hraje na hlavní stage, která je již plně zaplněna? Ano, je to opět deep house. Prostě si nemůžu nepoložit otázku, jak je to možné, že je Česko tak pozadu? Proč se u nás ve všech velkých klubech hraje to samé electro, když všude na světě se hraje deep a tech house? Kde se stala chyba?

Odpovězte si každý sám, já jen mohu říci, že jsem nesmírně šťastný, že jsem si mohl v Pache zahrát a odehrát set z tracků, které v CZ snad ani do CD přehrávače nevložím. Posuďte sami, slyšeli jste v klubu tracky jako Rampa - Everything (Mark Fanciulli Remix), Nick Curly - Underground (Dennis Ferrer Remix) nebo Darius Syrossian, Hector Couto - House Is House? Já tedy ne. Snažil jsem se to moc nepřehánět a hrát tracky s chytlavými basovými linkami a vokály a hraní si užívat se vším všudy. Hodina utekla jako mávnutím kouzelného proutku a nastal čas na poslední track. Nevím proč, ale sáhl jsem po tracku Asaf Avidan - One day / Reckoning Song (Wankelmut Remix), Originální rychlost 119 BPM. Jednalo se o trefu do černého, celá zaplněná místnost zpívala a já se loučil s husí kůží na rukou a mrazením po zádech.

Co bych dodal na závěr? Znovu podtrhnu, že mi nejde o to, abych se vychloubal, kde jsem hrál, protože stejně vím, že mě to v Česku spíše uškodí, než pomůže, ale spíše zdůrazním, že bylo pro mě úžasné být součástí těchto dvou večerů a poznat tu velkou propast mezi akcemi v CZ a akcemi v UK. Snad se nám to ale podaří a těch pár DJs co se u nás snaží hrát deep house a tech house jednou vyhraje nad diskotékovými „pouštěči“ a kolotočovou muzikou od Michala Davida! Já se již nemohu dočkat, až budu opět během června vystupovat v klubu Pacha London a v červenci v klubu Warehouse London, kde naplno uspokojím svůj hudební vkus.