Zrní s Poletíme? na tříhodinovém koncertu

Vinyl Soundtracku ke konci světa vychází v limitované fanouškovské edici 500 ks. „Vinyl se nám líbí jako artefakt. Je to pěkně po staru, pořádná věc. Taky je krásnej ten hutnější teplejší zvuk a rituál, když se spustí jehla na desku,“ říká frontman Zrní Honza Unger.



Na remixu zazní i Lenka Dusilová
Součástí vinylu Zrní bude i kód pro stažení remixu desky. „Byl to nápad našeho dvorního zvukaře, kamaráda Karla Štula, který toužil některý věci z desky předělat po svym, elektronicky,“ dodává Unger. Samotný remix ovšem bude dostupný v elektronické podobě také samostatně.
 
Záměrem staronových skladeb bylo zanechat původní ojedinělou atmosféru alba, avšak za použití poněkud odlišných hudebně-výrazových prostředků. „Celková nálada remixového alba bude tanečně-ambientní, některé harmonie a struktury byly pozměněny a v písni Hýkal zpívá Lenka Dusilová, která mi ke kapele Zrní tak nějak sedí,“ uvádí zvukař a producent Karel Štulo. Realizace proběhla ve studiích Faust Records v Praze.

Kromě vinylu a remixu současně v reedici vychází na CD i v elektronické podobě také první album Voní (2009).

Poletíme? míří do studia, na cestu se jim složili fanoušci
Zrní si pozvali na pražský křest duše spřízněné, turbo-šansonové kamarády Poletíme?, kteří hned od následujícího dne začínají nahrávat čtvrtou desku, na níž od fanoušků prostřednictvím serveru Musiccluster.cz vybrali 200 tisíc korun.



Zatímco Zrní vinylem symbolicky uzavírají jednu epochu, Poletíme? novou deskou další otevírají. Producentsky jim budou radit bratři Škochové (Chinaski), v jejichž studiu bude natáčení probíhat. „Deska bude posazená více na pianu, pro nás typického nástroje banja výrazně ubude,“ říká kapelník a textař v jedné osobě Rudolf Brančovský a dodává: „Deska bude tiše věnována mé zesnulé přítelkyni, protože většinu milostných písní jsem napsal právě pro ni nebo o ní.“

Funguje nám to spolu
„Poletíme? i my děláme hudbu po svym, po svý dráze, v češtině. Taky jsou tlupa a sebranka a ač to berem každej trochu z jiný strany, vlastně myslim, že řikáme něco dost podobnýho, že se dobře doplníme… a nakonec poslední společnej koncert skončil někdy k ránu, když náš Ondřej usnul s harmonikou na hrudi na parketu. Takže nám to funguje,“ uzavírá Honza Unger.

Dodal: Zdeněk Neusar, frontman.cz