Reportáž z Reggae Ethnic Session

Cesta se začínala vlnit pod koly našeho plného auta a pomalu mi začalo docházet, že se opět rok s rokem sešel a jedu na 3 dny se 4. lidmi na Reggae Ethnic Sssion. Naše posádka byla plně připravena a vybavena na následující festival, když nepočítám to, že byl jen jeden stan pro 3 lidi.


Pátek
Když jsme přijeli na místo a zaparkoval, tak z hlavní stage akorát doznívala poslední skladba první kapely Vokokos. Celkem mne překvapilo, že končí skladbou Out Of Space, ale proč ne! Hned jsme naše místo na další 3 dny řádně připravili a šli pro akreditace. Hned při prvním pohledu k bráně bylo jasné, že tu bude na víkend asi několik tisíc lidí. Tak jsme pro jistotu obešli frontu a šli rovnou ke kase, kde by se měli akreditace vydávat.


První kapela která v pátek bavila na hlavní stage byli staří známí Fast Food Orchestra feat. Dr. Kary, kteří hráli opravdu výborně. Všichni kluci hráli jak se patří a sliší pořádný raggamuffin soap. Stylově se už Fast Food asi nedá pořádně někam zařadit a to považuji za jejich velkou sílu. Dancehall, reggae, ska to všechno nám předvedli za výborného toustování Mcho Sushi a Dr. Karyho. V době kdy nás bavili Fast Foodi tak druhou stage okupoval dj Mad Tongan, který se tento rok představil celkem nadějně ve 45CLASHi. Jeho vystoupení jsem si zašel poslechnout hned po Fast Foodech, ale nějak mne neoslovil jak jsem si představoval. Jeho hraní připomínalo spíš dancehall disco stylo, které bohužel poslední dobou okupuje vinil packy djs. Nevydržel jsem tam moc dlouho a odebral se zpět k auto na další dvě hodiny. Mezitím sem si dobrovolně nechal ujít kapelu The Chancers a 100 Zvířat a dje Dasha.


Když jsem po řádné posile u auta opět přišli zpět na stage tak mne zaujala show Dana Nekonečného a jeho Šum Svistu. Původně jsem si myslel, že tato kapela je úplně vedle a stylově na R.E.S. vůbec nezapadá. Tento předsudek mi částečně nevyvrátil Dan s jeho úsměvem a oslovením Miláčkové. Na druhou stranu jeho show byla opravdu zajímavá, na pódiu sposta tančících dívek, ohňostroje spousta létajících třpitivých věcí všude po okolí. Bohužel ani toto mne moc nezaujalo a tak jsem se opět procházel po areálu a toulal se k Dancehall stage, kde měl hrát dj Mess ze slovenska. Mess předvedl přesně to co si představuji pod pojmem reggae/dancehall dj, takže mne naprosto skvěle připravil na hlavního černého koně páteční noci. Vavamuffin. Vavamuffin začali chvilku po 1 hodině. Jelikož je prakticky neznám tak sem čekal co asi předvedou. Trochu jsem se děsil toho jak bude znít polština v toastingu, ale pánové velmi překvapili. Naštěstí se mi jejich vystoupení, které trvalo něco přes hodinu a pul, líbilo úplně nejvíc. Za celý víkend sem už neslyšel jinou cizí kapelu, která by mne takto pobavila. Jejich podání dancehallu a reggae je opravdu velkolepou zábavou. Některé skladby mi překládala kamarádka Paťa, která má rodinu původem z polska a polsky obstojně umí, čímž mne tato kapele ještě více oslovila. Vavamuffin byli poslední hrající na hlavní stagy, takže jsem se cestou do auta ještě zastavil u dancehallu, kde hrál dj Babylonrocker. Pořádně, ale ani nevím co hrál a tak jsem se radši donutil jít spát. Když jsem viděl, že budu spát v kufru ještě jsem zvažoval jestli se nepůjdu dovnitř podívat, ale to už jsem asi spal a jen se mi to zdálo.


Sobota
Sobotní ráno nás překvapilo nádhernými parsky sluníčka, které nás zatahalo za nos a vytáhlo z kufru zpět do dne. Ranní trocha změny a vyhrávající raggajungel z našeho auta asi pomohl vstát i zbytku osazenstva, kteří se schovali do stanu. Jelikož bylo krásně, tak jsme všechno sbalili a vydali se hledat něco kde se můžeme vykoupat. Jelikož jsme se, ale nějak nemohli dostat z České lípy tak nám výjezd dal zabrat o trochu více času než se původně zdálo. Ve vesnici Zahrádky jsme našli příjemné posezení u vody, ale voda vypadala jak černé kafe, tak jsme pouze poobjedvali a poseděli.

Vrátili jsme akorát na kapelu Feher Fekete Kerek, na kterou jsem z celého lineupu těšil úplně nejvíc. Opět jsem nepochopil proč ty kapely, které jsou z těch českých asi nejlepší prostě harjou tak brzo. FFK začali svou příjemnou roots reggae show a mé nohy se neudrželi celou dobu na zemi. Největší potlesk sklidili za skladbu v které zpívají o tom jak je všude plno informací o mistrovství světa ve fotbalu, ale to že umírají v africe každou minutu děti hladomorem o tom už nikdo nic neví. Koncert zakončili tradiční skladbou LáSKA a její rytmus nás doprovodil k posezení do stínu. Jelikož bylo opravdu nádherně tak jsme zvolili místo pod břízami venku za plotem u hospůdky. Tam jsem se krásně prospal a vrátil až na Létající koberec, který jsem tak tak stihl. Po nich nastoupili dobře známí a očekávaní United Flavour + Henry D. Očekával jsem od UF tradičně příjemnou poslechovou hudbu, ale nedalo se jinak než tančit. Hráli opravdu skvěle a všechny kolem nás se určitě skvěle bavili. Pak jsme se vrátili opět na naše místo k autu a dál se bavili, to však mělo za následek návrat až na Canaman. Canaman hráli skvelé reggae a moc se mi líbili. Hráli dost nových skladeb, které jsem neměl tu čest slyšet a oto víc mne bavili. Po Canamanech jsme bili, ale z náročného dne tak utahaní, že jsme se vrátili k autu opět na posilněnou, ale z ní jsme se probudili až druhý den.


Neděle
V neděli jsem se vzbudil asi o půl páté ráno a šel se podívat co se děje na dancehall stage. Pohled na opravdu unavené přešlapující lidi mi připomněl ráno na Czechteku. Chvilku jsem se tam houpal v rytmu reggae s nimi, ale asi na mne bylo moc brzo a to pivo mi taky nedělalo moc dobře. Opět jsem se vrátil do auta a poctivě usnul.

Když se všichni vzbudili pod sílou raních paprsků, začali jsme opět balit auto a vyrazili na další místo ke koupání. Bohužel nevím jak se to tam jmenovalo, ale lepší místo jsem dlouho neviděl. Ranní výlet na lodičce a ohromné šachy nás pobavili tak akorát jak se na 3tí den festivalu hodí. Správce zjevně od rána ladil styl pivem a považoval za důležité zamumlat nám několik vtipů, které byli kvalitní jako vietnamské rolexky. Když začal být na Patrícii už oprsklejší než Krejmí, tak jsme radši odešli a jeli hledat nějaké místo na oběd. Kousek od náměstí v České lípě jsme našli hospůdku do které už nikdy radši nepůjdeme ( Nebe ). Jelikož oběd trval déle než se původně počítalo, tak jsme nestihli další moje favority tohoto dne. Uraggan Andrew & reggae orthodox. Naštěstí mi kamarád vyprávěl, že jsem o nic nepřišel. Prý po 3. skladbě vypadl sound a Uragáni se již nevrátili.


My přijeli zmoženi jídlem a teplem teprve když hrál na dancehall stage Admirál Kolíbal, který rozvlňoval několik lidí před stagy. Chvilku jsme zkoušeli vydržet, ale opravdu to nešlo. Nikde kolem stage nebyl ani kousek stínu a tak jsme se vydali opět pod břízy, kde jsme si zahráli nějaké hry a posilňovali se. Jelikož bylo celkem dobře slyšet dancehall stage, tak jsme po břízami a v hospůdce kempovali až do tmy. Mezi tím jsem si odskočila na zajímavou kapelu V3SKA, která pokud se nepletu působí kousek od mého bydliště. Tato kapelka mne zaskočila tím jak hraje dobře, protože když jsem je slyšel před pár lety, tak jsem myslel, že asi půjdu pryč. Opravdu se zlepšili a nejde než popřát hodně štěstí. Po nich nastoupili na hlavní scénu Urban Bushman se zpěvákem Admirálem Kolíbalem. Jejich hudba je opravdu to pravé reggae, které mám moc rád, ale infantilní texty o čaji mne moc neuspokojili. Asi v půlce hraní jsem se vrátil k břízkám abychom taky poznali nové lidi. Skvěle jsme se pobavili s lidmi od Odří řeky, jak se sami představili. Jak jsem poznal tak né všichni moraváci musí být protivní, když slyší češtinu. Pak už jsem se na stage nedostal a poslouchal jsem skvělého dj Coltcharama za plotem. Coltcharam byl skvělou tečkou za krásným víkendem, který jsem si úžasně užil.

A příští rok!?
Škoda, že pořadatele lépe nerozvrhly časy kdy jaká kapela má hrát. To by bylo asi jediné závažné mínus které bych jim vytkl. Jinak se opět podařilo připravit místo plné zábavy. Doufám, že se stejně bavily i kapely protože počasí nám všem hrálo do not stejně jak kapelám i lidem. Opět jsme tu potkali spoustu zajímavých lidí, které spojuje to samé. Láska k reggae hudbě. Jak je vidět jde udělat opravdu velkou akci i bez výrazných hvězd. Reggae ethnic seassion prostě není festival u kterého by šlo hlavně o hudbu. Festival který vás pohltí svou duší má u mne velké plus a proto doufám, že příšti rok opět nebudu chybět.