Nejznámější český dj a producent, Tráva, oslaví tento pátek v Roxy své padesáté narozeniny. S Trávou jsme se sešli v tetovacím salonu a baru u holešovického Výstaviště a přinášíme vám exkluzivní rozhovor s touto osobností, týkající se jak páteční oslavy, tak i hudební krize v našich klubech.
Ahoj, jaký je přesný line-up na oslavu tvých narozenin 30. ledna v Roxy?
22:00 – 22:30 Petr Mikulášek
22:30 – 23:00 Fox
23:00 – 00:00 Oldřich
00:00 – 02:00 Tráva & Risto aka Lazy Lizard
02:00 – 03:30 Eyerer
03:30 – 04:30 Raidem
04:30 – 06:00 Tráva
Od šesti je after v LeClanu a budeme hrát, dokud vydržíme :-)
Kdy máš skutečně narozeniny?
27. ledna.
Kde jsou k zakoupení lístky?
V Ticketportalu, kam můžete zajít osobně, nebo koupit lístek přes internet a doma si vytisknout vstupenku, další možností je zajít si ji koupit přímo na pokladnu do Roxy. Vstupné v předprodeji stojí 150 Kč. Na místě pak 250 Kč.
Vím, že teď v Roxy nemáš žádnou vlastní noc, proč?
Nehraju v Roxy proto, protože nemůžu spolupracovat s lidmi, kteří mi lžou do očí. S těma se prostě nedá spolupracovat. Oni ať tvrdí co chtějí, ale pravda je tohle.
Přesto sis vybral Roxy na oslavu narozenin.
Roxy ztratilo své dobré jméno a statut tanečního klubu a lidi tam hrají ne podle kvalit, ale podle toho, jak komu lezou do zadku a stojí málo peněz. Tak jsem si klub pronajal a nemusím nic řešit s idiotama.
Co můžeme po hudební stránce čekat od účinkujících na tvé oslavě?
Jako Lazy Lizard budeme hrát především věci z nového alba. Lazy Lizard, to je projekt, kterému jsme věnovali s Ristem poslední dva roky. Dál to bude průřez mou tvorbou.
Hlavním hostem bude Martin Eierer, což je člověk, který vlastní label Kling Klong a je spolumajitelem Riverside studia v Berlíně, kde působí a nahrává špička německé dance scény. Ať už to jsou Pan-Pot, Booka shade, a nebo Anja Schneider. Stojí za kvalitním zvukem, jdoucím z Německa. Od něho očekávejte aktuální sound from Berlin.
Jak pohlížíš zpětně, těsně před svými padesátinami, na vše co si na scéně prožil?
S českou scénou je to stejné jako s naší politikou. Je v ní mnoho lhářů, je v ní mnoho sráčů, ale zároveň je tam pár slušných lidí, kteří mají rádi muziku.
Jak bys porovnal taneční scénu v 90. letech a nyní?
Tenkrát to bylo něco nového, což dost souvisí i se změnou režimu. Bohužel dnes zpětně vidím, že ten režim se nezměnil, pouze se rozšířil na celou Evropu, proto zažíváme diktaturu Evropské unie, NATO a bankéřů. Navíc tuhle nezávislou kulturu spolkla komerce a diskotéky. A to se odráží na tom, co lidi slyší, protože dnes lidi vnitřně zlenivěli a jdou za tím, co znají z radia, než aby poznali kvalitu zvuku. Ale při „kvalitě“ dnešních klubů se jim ani nedivím.
Na konci devadesátých let jsme chodili nejen na Shake a Mix, ale třeba i mnoho kilometrů vlakem, když někde hrál Tráva a Loutka v kulturáku. O popularitě jakou jste tehdy měli si mohou současní domácí djs nechat jen zdát. Kdy zhruba a proč podle tebe nastal ten zlom, že dnes bez velkého zahraničního jména se stěží zaplní akce?
Kdy a proč zlom? Musíš se vrátit ke kořenům věci. 2009-2011 padl americký dovozní trh, Anglie se uzavřela se svým zvukem a tak trochu zdegenerovala a Němci si tím pádem vytvořili vlastní trh a vlastní nezávislou klubovou kulturu. Tj. svoje hvězdy, svoje vinyly a rychlost bpm. Nemyslím si, že na plakátě musí být nutně zahraniční jméno, tohle je spíš otázky reklamy, atd. Možná to tak připadá lidem, podle toho co čtou, na co koukají a co to slyší. Další věc je kvalita domácích djs a ta je tragická – žádná vlastní tvorba, špatné uši, které neumí ani vyladit dobrý zvuk a tak, když si dáš všechny tyhle věci dohromady, k tomu pár dalších, máš z toho tenhle komerční matrix.
S jakými extrémními požadavky za tebou někteří promotéři přicházejí?
Pletou si dje s diskžokejem.
Díky za rozhovor, vše nejlepší k narozeninám a na viděnou a především slyšenou tento pátek v Roxy.