Velký rozhovor s Wegou & Kimem Pixou aka Weki

Kdy jste se začali o hudbu vůbec zajímat? Nebo už nějakým způsobem věnovat nad rámec koníčku a pouhé zábavy? Hráli jste v dětství na nějaký hudební nástroj, vedli vás rodiče k hudbě?
Wega: Já jsem hrál na kytaru a to přibližně v pěti letech, do hudby mě hodně tlačil táta. On sám poslouchal Pink Floyd, Beatles, Rolling Stones, Ten years after, Black Sabath a další kapely, na kterých jsem v podstatě vyrostl. Táta byl fanda do psychedelickýho rocku, jak se tomu tenkrát říkalo. Taky jsem čtyři roky studoval jazzovou kytaru, chodil jsem do Lidušky. Ale pak mě chytly synťáky a počítač, takže i když mě to mrzí, na kytaru už není čas a zahraju si jen zřídka.


Kim: Já jsem hrál rodičům maximálně tak na nervy, hodně jsem zlobil babičku, která byla učitelkou hudebky, takže mě odmalička nutila abych hrál na klavír, do čehož se mně moc nechtělo, radši jsem poslouchal mámy popík a ve 14 už jsem začal skládat vlastní hudbu na počítači. To byl přibližně začátek 90. let, to jsem poslouchal třeba 2Unlimited a pak jsem začal poslouchat house, ten první co tu vůbec byl. Vliv rodiny byl obrovský, můj nevlastní děda byl Karel Vacek, což je velký pojem v oblasti dechovky a z babiččiny strany byl praděda dirigent ostravského orchestru.

Momentálně se živíte jen hraním, nebo máte hraní jen jako hobby a chodíte do „obyčejného“ zaměstnání?
Wega: Já studuji ČVUT, kde si i vydělávám takže mě neživí jen hraní. Kim: Já si vydělal nějaký peníze do zásoby a pustil se v poslední době do hraní všema deseti. Tu „obyčejnou“ práci jsem nechal, protože mě muzika naprosto pohltila a vtáhla do sebe a teď se věnuji jen tomu. Momentálně jen hraji a skládám hudbu, což je tak poslední rok a půl. Baví mě ráno vstát, hned se vrhnout na nějakej track a makat na něm.


Hodláte se djingem a hudbou živit i v budoucnosti?
Wega: Zatím nevím čím si budu v budoucnu vydělávat, škola mě baví, nejde mi jen o titul, chci mít široký rozhled.

Kim: Já se chci stoprocentně živit hudbou, dělám věci i mimo náš projekt, zvučení různých serverů, dělám hudbu k reklamním spotům, dokumentům.. Pro mě je hudba můj život.

Jak jste se dostali k elektronické muzice?
Wega: Já se k ní dostal v podstatě hned, jak sem dorazily první věci od lidí jako byli Josh Wink, PVD, CJ Bolland atd. Hodně mě to chytlo, předtím jsem byl hozen spíš do rocku, HC a podobných stylů, bavilo mě to a tak jsem akce s touhle hudbou cíleně vyhledával, téměř každý víkend jsem chodil do divadelního baru Akropolis, kde hrávali začínající djs a časem jsem začal chodit i na ty velké akce. Ze začátku jsem byl takzvaně všehochuť, byl tu trance, acid techno, jungle, dnb.. Pak mě začali bavit hlavně rovné beaty, techno a tak jsem si řekl: proč to nezkusit sám a začal jsem skládat doma na počítači. Později jsem si koupil vlastní gramofony a taky jsem navštěvoval djskou školu. K prvním veřejným vystoupením jsem se dostával přes kamarády, kteří měli systémy, ale bylo to neoficiální hraní. Později jsem si nahrál první demo, začal jsem hrát v klubech jako Norton, Bukanýr, hrál jsem tranceový věci, pak jsem přešel k progressive houseu, který k nám přišel z Anglie. Podařilo se mi vyhrát soutěž Philips Be Dj, v porotě byl i Michal Burian a díky tomu jsem začal hrát na party Visage, to bylo zlomové období. Rok na to mě Lukáš Chocholouš (produkční Bukanýra) seznámil s Kimem. Pak už jsme začali chodit na party toho druhého, ja na Kimovu, on na mojí, on slyšel moje věci, já jeho, oběma se to líbilo, takže jsme si hudebně padli do oka. Začali jsme spolu chodit na party a od toho byl už jen krůček ke společnému hraní. Samostatně hrajeme jen výjimečně.

Kim: V 15 letech jsem dostal nabídku hrát na diskotéce, v té době už jsem experimentoval s vlastní hudbou. Na svojí první diskotéce jsem odehrál už nějaké mé věci, sklidilo to úspěch, a tak jsem začal pouštět svoje věci, remixoval jsem známé skladby (Ace of Base atd.) a známé producenty jako třeba JayDeeho atd. Možnosti byly omezené, ale lidi to bavilo, i když mimo Prahu na to nebyli zvyklí. V 18 letech jsem si koupil gramce. Dnes si každý může koupit celé vybavení třeba za 15 tisíc, tenkrát mě to stálo 40 tisíc, chodil jsem na brigády a třičtvrtě roku šetřil, ale pocit mít doma svoje vlastní gramce byl úžasný. Pečlivě jsem doma trénoval, abych přišel připravený na pražskou scénu. Začínal jsem na soukromých akcích a se vznikem Bukanýru jsem začal hrát tam.


Proč právě elektro?
WeKi: Elektro je melodické, je to prostě mazec, ostré zvuky, žádná melancholie, zapaříme si na to a zablbneme. Je to trochu umělý a to nás na tom baví.

Váš styl definujete jako elektrorap, co to přesně znamená?
WeKi: Je to směsice elektra, hip hopu, rapu, takové desky záměrně vyhledáváme, je to živé a je to něco nového.

Máte nějaké djské a producentské vzory?
WeKi: Vzorů máme hodně, ale hodně se to mění, každou chvíli se nám líbí někdo jiný. Uznáváme producenty před kterýma padneme na zadek, když od nich něco slyšíme, teď jsou to především němečtí djs. Ale samozřejmě si jdeme svou vlastní cestou.

Na jaké party si toužíte zahrát?
Weki: Jednoznačně Love Parade.

Jaké máte vztahy s ostatními dji na české taneční scéně?
WeKi: S dji u nás máme jen dobré zkušenosti (zatím). Máme rádi dje, kteří jsou nenamyšlení a s kterými se dá o čemkoliv mluvit.

Co vaše deska a vámi založený label La Pascos?
WeKi: Chtěli jsme se tomu věnovat naplno a chtěli jsme skládat kvalitní hudbu, myslím, že jsme dosáhli určité úrovně a tak jsme založili vlastní label, abychom si mohli vydávat vlastní věci a nemuseli se nikde doprošovat a nikoho hledat. Peníze na to byly, tak proč ne. Na desku máme kladné ohlasy a je vcelku prodávaná, což nás povzbudilo do další tvorby. Rozeslali jsme ji do světa, nějaké jsme poslali do Ameriky, Anglie, Německa, Španělska a dalších zemí. La Pascos je v podstatě spojení čtyř lidí, mě, Wegy, Tommy Klimorize a Majlamena, my čtyři vymýšlíme akce. Není to jen o hudbě, ale o vzájemné spolupráci a především o komunitě.


Kde se vzal název La Pascos?
Kim: Ten název je naprosto spontánní a neznamená vůbec nic, hezky se to vyslovuje.

Co jste museli podstoupit při založení vlastního labelu, byly nějaké problémy?
Kim: Hodně odvahy a kapitál, to je základ. Myšlenka byla také, že nebudeme podporovat jenom sebe, ale i jiné talenty. U nás víme jen o jednom existujícím labelu, který se zabývá elektronickou taneční hudbou. Chceme také dokázat, že i u nás se dělá kvalitní elektro, že to není jen o těch velkých elektro labelech a že se české elektro dokáže dostat na trh.

Čím nás překvapíte v nejbližší budoucnosti?
Kim: Připravuje se druhá deska, snad ji zvládneme během podzimu, co se týče hraní, je to momentálně dost zajímavé, Wega pojede do Turecka učit mladé djské talenty (už druhým rokem), já se chystám na turné po Jižní Americe, máme nabídky i do Tokia a další. Rádi bychom se představili i publiku mimo naše hranice. Budeme pracovat na tom, aby náš label byl produktivní, a abychom mohli příští rok ukázat celé album.


Před časem se na Bukanýru natáčel váš klip, v jaké je momentálně fázi?
WeKi: Klip se momentálně ještě pořád natáčí, většina záběrů už je hotová, vychytáváme poslední mouchy. Na podzim by snad mohl být hotov a rádi bychom, aby byl k vidění v našich televizích, takže doufáme, že nás podpoří a že to bude mít kladný ohlas. Klip je o ufonech, pěkných holkách, dobrých autech, o party.. Bude to prostě sranda.

Jak dlouho vám trvalo než jste se sehráli jako djský tým?
Weki: Neměli jsme s tím žádný problém, ani v těch našich společných začátcích, snažili jsme se sobě jen zvukově přiblížit.

Když dohrajete, jak prožíváte zbytek party?
Wega: Já se cítím být jak vystupujícím, tak návštěvníkem, za gramci paříme jako bychom byli kýmkoliv z tančícího davu, užíváme si. Někdy se stane, že převládne únava, to třeba zbytek party strávím v backstage odpočinkem.


Kim: Já i přes únavu jdu na chvíli mezi lidi, podívat se jaká je tam nálada, to mě baví, a rád si vyslechnu jak pochvalné komentáře, tak i upřímnou kritiku od návštěvníků party.

A jak vlastně odpočívají WeKi?
Kim: Lenoším, koukám na filmy, po holkách :), chodíme na mejdany, paříme i na jiné dje, prostě si užíváme života. Taky rád vařím dobrá jídla (Wega dodává, že měl zácpu ještě týden).

Wega: To je různý, třeba Kouknu na Červenýho trpaslíka nebo něco zapařim na pc.. (Kim dodává, co tím myslíš koukám na Červenýho trpaslíka? :)

Jakou posloucháte hudbu doma při relaxaci?
Wega: Cokoliv. Hodně se mi stává, že se na nějakej čas zaseknu u nějakého stylu, který mě zrovna baví a snažim se od něj sehnat a naposlouchat všechno.

Kim: Mě i doma baví elektro, poslechnu si i hip hop, mám k tomu blízko, dřív jsem jezdil na skejtu.

Wega: Já taky, asi sedm let, pak jsem zjistil, že jsem na to asi už těžký, když jsem zlomil dvě desky za jeden den a rodiče to stálo dost peněz.


Kluci, nějaké slovo závěrem?
WeKi: Velké díky a big respekta našim fanouškům. Vážíme si vás a pokusíme se vás nezklamat :) Díky celé Poslouchej.net crew za rozhovor a přejeme hodně uspěchu do budoucna.