Oba protagonisté se bez obalu rozvykládali o hvězdných manýrech svých kolegů, o rozhazovačných přáních, specialitách a přáních tak luxusních hotelů, že je někdy nemožné, aby promotéři tyto požadavky splnili a mohli je pozvat na své eventy. jako odstrašující případy pak byly jmenováni Sven Vath a Richie Hawtin. Toto postesknutí mohlo znít jako závistivé žehrání jejich dvou kolegů, ale faktem jsou někdy až nemístné požadavky umělců, o kterých se ví i na veřejnosti. A o dalších se rozpovídal Hell. "Například cestování s Lufthansa Hon třídou, která obnáší cestu od letadla do hotelu a klubu a zpět pouze automobily značek Porsche a Mercedes, jindy létání na eventy vlastními letadly (Eric Morillo). A Clark, který mimo jiné cestuje velmi často vlakem, dodává: "Taková hvězda pak často doletí se svým agentem, PR manažerem, ochrankou ... nemusíte být přeci z leva doprava obstoupen ochrankou, když letíte vlastním letadlem." Zdá se, že je pryč doba tak trochu undergroundové hudební scény, tak vzdálené komerci.
Valmont dodává: Všechny tyhle výstřelky těchto superstars často platí ale divák, kluber, který zvláště u nás často ušetří pár stovek, aby zažil třeba jednou za měsíc kvalitní produkci svého oblíbence. Nejde jen o vizuální stránku, kde se snaží promotéři často udělat nemožné, ale především o vlastní vystoupení. Z velmi čerstvé minulosti bych si dovolil zavzpomínat a srovnat nesrovnatelné: vystoupení 3 tranceových hvězd, Tiesta, Schulze a De Jonga. Zatímco Tiesto, když hrál v Praze pro tisícovky lidí, jsem měl pocit, že je během své produkce handicapovaný jistou neidentifikovatelnou bolestí břicha. Schulz v páteční Mecce v klubu pro necelý tisíc lidí zahrál fantastický set, a krom kvalitního setu absolutně komunikoval s publikem. A vzpomeneme-li na De Jongovo vystoupení, to by se bez nadsázky zapsalo do zlaté knihy tranceoivých události v Brně. A kdyby se prostý posluchač rozhodoval podle mediální masírky, nebo kdyby jeho rozhodnutí stálo na odtajnění honorářů a řídil se tím, že dražší je kvalitnější, musel by volit Tijse. Jistě, to už se dostáváme do jiné roviny, ale stále častěji si uvědomuji, že platíme nadstandartně za nestandartní výkony.