Na počátku byl nápad na originální lamí párty. Půlroční přípravy měla zúročit poslední červnová sobota v klubu Celnice. Obavy z přílišné velkorysosti tvůrců lečo-konceptu se nepotvrdily ani v nejmenším. Opac je pravdou. Svérázné dekorace (lamími razítky počínaje, přes nadživotní lamy postávající u vchodu až k lamím pisoárům) a videoprojekce možná nejsou to hlavní, ale pomohou vytvořit atmosféru, která se z rámce běžných klubovek vymyká. Ostatně ve fotogalerii se můžete přesvědčit sami…
Už při příchodu mě z náměstí vnadily mohutné basy. O to více mě překvapilo, že až na pár osamělých trosečníků zel parket prázdnotou, i když byla Celnice slušně zaplněná. Jednotné vstupné bylo stanoveno na 150,- ale většina návštěvníků přicházela z řad přátel. Guest list byl opravdu obsáhlý. Lečo team neopomenul pozvat osobnosti, kterým by mohla být nevinně zoofilní tematika večera blízká, mimo jiné například Lama Ole Nydahl, Pavla Divoká a ředitel pražské zoo Petr Fejk.
Teprve kolem půlnoci nastoupily fešné gogo a brzy nalákaly první tanečníky. Za gramofony se dvojice Opac djs společně s Loccem střídala poměrně rychle, na tvářích jim zářily spokojené úsměvy a hudebně se nás snažili naladit na tutéž notu. Pomocí gramofonů a final scratche drželi vlnící se lamičky na pomezí funky breaks, hiphopu a house. Najednou ale nastal obrat, který naznačil další směřování podstatné části večera… a bude to disco přátelé! Marísek aka Opac1 nahazuje vířící disco klasiku z 80.let –I Feel Love od Donny Summer. Prvně jdou ruce nahoru a parket se konečně začíná zaplňovat. Přichází jedna hitovka za druhou, chlapci mají nemalou zásobu bootlegů a whitelabelů (které se obměňují díky stále roztržitému „ztráceči“ Márovi snad až příliš rychle ). A abych jmenovala alespoň některé: od Oasis Wonder Wall, Lenny Kravitz a jeho Are You Gonna Go My Way, Faithless a Insomnia, House of Pain s Jump Around a také Nelly Furtado s fotbalovým hitem Forca. Většina bootlegů nebyla vůbec špatná, a i když šlo o notoricky známé pecky, bavila jsem se výborně nejen hudbou, ale i pohledem na pro mě nové prostředí Celnice.
Přesto – nekonečný sled hitovek není přesně to, co od klubovky očekávám. Při provařených věcech ztrácím nit, zjevně na rozdíl od většiny tanečníků. Těch přibylo natolik, že se cesta k baru stávala malým dobrodružstvím. A propos: drinky! Zvláštní pozornost si bez pochyby zaslouží speciální lečo drink. Dle slov barmanů byl tento lahodný nápoj obsahující krom jiných dobrot i výtažek z koky velice žádaný. Prapůvod lečo drinku je stejně tajemný jako jeho výsledná podoba, proto nezbývá, než vřele doporučit.
Po malém občerstvení zpět k muzice. Z nablyštěné diskotéky nás průvodci Opac DJs vedou směle zpět ke své doméně – liquid funku a breakbeatu. Nad ránem se chytá otěží večera Locco a dává už lehce zemdlelé společnosti něco, co rozhodně potřebovala – radikální změnu tempa. Progressive ve finále dostává na parket i mě, asi byste se mne marně ptali jaké tracky krom Love Story zazněly, v pomalu se vyprazdňujícím klubu zavládla perfektní atmosféra. Ta vydržela přinejmenším než jsem se rozhodla, že v nejlepším se má přestat a vyrazila na cestu k domovu, snad v půl šesté ráno.
Ukázalo se, že lečo není žádná polívčička, ale pořádně hutná porce zábavy a že hoši rozhodně mají na to, uspořádat večer plně ve své režii. Otázkou už jen zůstává, kde a kdy se bude servírovat další nášup.