Techno Terror: Nic pro slabé nátury

Ve chvíli, kdy byl zveřejněn lineup, byla pro mě účast naprostou samozřejmostí. Němečtí Weichentechnikk a Boris S. jsou na poli hardtechna na předních příčkách a jejich vystoupení stojí za to. Navíc Borise S. budeme moci znovu slyšet na listopadové Apokalypse, spolu s Djane Maylou a Golpem, kteří v Trenčíně také vystoupili.

Po šestihodinové cestě autobusem z Prahy jsme sice nebyli v optimální formě, ale zbytek večera proběhl takřka hladce. Oficiální start party měl být ve 20:00, kdy začínala Djane Mayla, ale kvůli dolaďování organizátorských záležitostí jsme se dovnitř dostali o půl deváté. Velice milou záležitostí pro české clubbery byla speciální cena 250,- Kč, jinak stál lístek 400,- Sk (cca 320,- Kč). V devět hodin se v klubu nacházelo pouze pár desítek lidí, ale nebál jsem se, že by po celou noc zel prázdnotou. Main stage se nacházela na hlavním sále Piano klubu. Po obou stranách sálu místa k sezení a naproti stagei oboustranný bar + minibar v rohu sálu. Prostory tohoto klubu mi přišly opravdu dobré. Možná mě jen trochu zamrzelo ozvučení, které v určitých chvílích nestíhalo tvrdé beaty.



Mayla mě utvrdila v tom, že tento večer si přijdu opravdu na své a nebudu se muset přesouvat za jinou hudbou. Tvrdé techno znělo od začátku a na Progressive stage jsem se zašel pouze párkrát podívat. Zde můžete stahovat promo set Mayly. „Královna slovenského techna“ (původem ale z Čech) tak načala večer a když nastupoval rezidentní Dj Tronic, sál se začal příjemně plnit. Spousta povědomých tváří, extravagantní oblečky a skvělá atmosféra. To poslední mě donutilo odložit fotoaparát a vnořit se do davu tanečníků.

V jedenáct hodin se za gramofony postavil Dj Golpe. Mladý český talent již sice na TT vystupoval, zpočátku ale vypadal lehce nervózní. Během patnácti minut z něj naštěstí vše spadlo, začal si hraní užívat a bavil se spolu s námi. Kontakt s publikem mu nakonec vůbec nebyl cizí a jsem zvědavý, kam to tento Dj v budoucnu dotáhne. Svým energickým technem výborně naladil celý sál na headlinera akce – Borise S.



Premiérové vystoupení Borise Schalka na Slovensku bylo tu. Singl Viper XXL - Hardtechno Anthem (Boris S. Remix) se rozezněl z aparatury a pekelná jízda mohla začít. Vlastní tvorbu prokládal různými „hitovkami“, např. remixem od Felixe Kröchera – Travelpussy, od Tomashe Gee – Warka Strong EP (Boris S. remix), nebo od Overdoxx – Fuck you (Boris S. remix). Rytmické hardtechno se rozhodně líbilo. Po první hodině ranní pro mě však nastala celkem nepříjemná situace, když na barech došla lahvová voda (točené pivo se nedalo pít a Heineken také došel), takže byla spousta z nás odkázána buď na sladké nealko, nebo tvrdé alko. Po Borisovi nastoupil jeho německý kolega, Stefan Wietek aka Weichentechnikk.

Industrial hardtechno, i taková by mohla být jedna z charakteristik stylu Weichiho. Naposledy, kdy jsem měl možnost jej slyšet na 26. Apokalypse, málem zbořil celé Boby centrum, takže jsem se na něj velice těšil a jsem rád, že ne nadarmo. Tvrdé beaty, jež jsou pro něj tak typické, byly sice na zvukovou aparaturu příliš, těžko ale říci, zda byla na vině audio technika, nebo Weichen-technika (nastavení mix pultu). Také bych možná uvítal o trochu bohatší vizuální vybavení. Dvě velká projekční plátna po stranách stage však vypadala skvěle. Přeci jen je to víceúčelový klub a tak je nutné dělat kompromisy. Ve tři hodiny se nacházelo na parketu asi nejvíce lidí. Návštěva se podle Wexiho, jednoho z organizátorů této akce, zastavila na čísle 1980, což je podle mě velice slušná návštěva na slovenské poměry. Uvidíme, zda budou mít podobné akce na Slovensku vzrůstající tendenci, potenciál zde rozhodně je.

Na závěr celé akce se představil maďarský producent a Dj – Trezor. Chlápek, do kterého by jste od pohledu neřekli, čeho je schopný, se do lidí nekompromisně zakousl a hned od začátku nasadil BPM 170+. Pro někoho možná nepochopitelná věc, pro milovníky hardstylu vychutnávka. V půl páté, kdy Trezor nastupoval, už začal parket řídnout a až do šesti do rána vydrželi jen ti nejodvážnější (možná i jiní nej). Po skončení TT3 se pokračovalo ještě v klubu Krankem, ve kterém už ale v podstatě „o nic“ nešlo a tak jsme se vydali před půl osmou na nádraží a hurá zpátky domů. Velice vydařená akce na mě zanechala opravdu dobrý dojem. Hudebně jsem si večer užil po dlouhé době zase na jedničku a můžu jedině doporučit návštěvu 27. Apokalypsy