Jistě, je to již týden, ale minulý víkend jsem si dal trochu větší sousto - v pátek mě láska ke klubovému dění zavála na brněnský drahokam jménem Elektra, další den byl plán opačný, směr ála Praha, část Holešovice, ulice U Průhonu, kde se nachází klub Mecca.
Po vstupu do předsálí jsem byl ohromen, k jaké došlo změně - celý prostor je mnohem prostornější, zajímavější a řešení barů je taktéž jen ku prospěchu věci. Jistě, pravidelnější návštěvník již toto vůbec nevnímá, ale já se kochám na cestě za zábavou nejen vjemy sluchovými, ale i vizuálními a v tomto je Mecca vskutku gurmánský požitek. Při průzkumu klubu bylo potěšitelné zjištění, že oproti mým předpokladům to z hlediska návštěvnosti je víc než dobré, ohledně hlavního tanečního placu bylo maximálně plno a já se uvelebil u baru a vychutnával kvalitní slivovici za neméně kvalitní cenu. To že jsem na akci načichlé technem, mi připomněly dvě slečny se svítícimi rohy :o) To mi připomnělo již zaniklé Orion hally či podobné techno karnevaly jako Apokalypsa či Svojšice, to bych zde opravdu nečekal.
Dost bylo omáčky, přejděme k hudbě, neboli k dezertu, který zde rezervovali chlápci za gramofony, či spíše dnes již CD playery. Čas od půlnoci do cca půl druhé byl odměřen pro zdejšího rezidenta Bon Finixe. Po chvilce poslechu nešlo odolat a musel sem si to jít vyzkoušet v davu a to i z toho důvodu, že trance zrovna není moje krevní skupina. Spíš to bylo dáno tím, že tohoto chlapíka jsem ještě nikdy neslyšel a jeho energické podání soundu mi v tu chvíli skvěle padlo na chuť a dokonale odpovídalo názvu taneční párty, na které jsem se ocitl. Rozvedeno do detailu bych jeho hraní popsal jako šťavnatý propletenec trance a progressivu, bez přeslazených vokálků a hitovek. No vzhledem k mému včerejšímu clubbingu jsem rychle pozbyl sil a odebral jsem se dolů do chilloutu, relax zone či jak to správně pojmenovat. Příjemně do ruda zabarvená místnůstka s barem, kde se k odpočinku hrála - jak jinak - než pohodová music - v době mé návštěvy to byl zrovna lahodný deep house v podání koho, jsem jaksi netušil. Každopádně bylo těžké odejít. Ovšem velice nerad bych propásl začátek setu jistě nejen svých oblíbenců, jejichž četnost mp3 záznamů v mém počítači je bezkonkurenčně největší. Začátek dobře uvedli tentokrát vyjímečně go-go v pánském provedení a to hned tuším dvojnásobní mistři světa v electro boogie, kteří se nás celou noc úspěšně snažili přesvědčit o svém robotickém původu - opravdu efektní a nadmíru skvělá volba pořadatelů.
Belgičtí bráchové v triku se uvedli efektně s belearic trance soundem, který mi ve spojení s mlhou dokonale navodil pocit, že jsem na nějaké super party na Ibize, kde jsou Filterheadz častými hosty. Jejich pražský set mě utvrdil z dojmu jejich posledních zveřejněných setů, že v současné době ke svému zvuku velice významně přidali electro sound, ale že by se jejich set v převážné části nesl v rámci techna, jak jsem se dočetl v jistém reportu, to se zas souhlasit nedá. S čím ale souhlasit mohu, že na své vlastní hitovky tento večer zřejmě zapomněli, nebo chtěli ukázat svoji jinou tvář. A to se jim bezvýhradně podařilo, poněvadž ruce nad hlavou byl cvik dne No.1, ikdyž já osobně bych si neodpustil jistou poznámku. Na můj vkus pánové až příliš často opakovali stejný scénář: vygradovat děj, ruce nahoru a lup rozjeli úplně jiný děj, jiný track. Na můj vkus tedy trochu iné kafe, mixy nemixy, ale dav byl spokojen, tak co je na tom špatného? Asi to, že proběhla 3.h ranní a já šel okouknout dění na spodní stage. A tam to také žilo a kupodivu konečně známá tvář - o hudební produkci se v tu chvíli staral Tintin, v poslední době známá tvář z chilloutové stage v Roxy. Sympaťák s lehce zkouřeným úsměvem co do přísedící a tančící společnosti ládoval houseové kompozice navozující smyslnost a splynutí duší - to vše zabaleno v bpm 125. Či chcete-li podmanivý deep-house s příchutí aktuálního elektra. Prostě skvělá volba, tenhle pán byl jak jsem si všiml nejen mne velmi po chuti. No ale protože party měla být i pojata jako křest aktuální desky World Republic Michala Poliaka, tak jsem se odebral zpět nahoru, abych nebyl ošizen o nějakou show. Tu jsem buď prošvihl a nebo co vím z doslechlu, se ani nekonala, tudíž mě a ještě hojnému počtu návštěvníků nezbývalo jiné, než vystačit si zajímavým soundem, který BB Mike aka Michal Poliak prezentoval. Já bych ho nazval disko-technem, prostě techno pro masy, které v sobě neslo nejen nezbytný valící se náboj beatu, ale za účastí jak pánského tak dámského vokálu. A masy to i celkem oslovilo-ještě po páté hodině to v Mecce vřelo a parket nezel prázdnotou. Mike prostě korunoval dobře rozjetou noc a dostal ze zbývajícího clubberstva poslední zbytky sil a to s jeho originální bravurou-ani disko, ani underground, prostě zlatý střed.
No zazvonil zvonec a mé návštěvě Meccy nastal konec. Rozhodně kvalitní akce, kterých tohoto ražení zde moc nebývá / příchutí techna a návštěvníci to dokonale ocenili jak hojností, tak vytvořenou atmosférou. Dozajista každý dostal, co chtěl/nejen do těla, ale vůbec byl to velmi požitkářský večírek.Pouze pokud mám mluvit za sebe, jsem jaksi nepřišel na chuť mým zřejmě kdysi oblíbeným Filterheadz, proto jsem odjížděl nadšen spíše zážitky poskytnutými Bon Finixem a Tintinem. Každopádně doufám, že se akce podobného ražení se tam bude konat dříve než za dva roky, abych se mohl přijet opět kochat, tančit a v neposlední řadě také utrácet :o)