DMA 2007: report, který se zvrhnul

Po krátké oslavě narozenin kolegyňky jsme do Abatonu dorazili krátce po půl jedenácté. Vysoká návštěvnost už v tuhle dobu mě - upřímně řečeno - docela překvapila. Ve VIP zrovna hrál Tripmain, lidí bylo poskromnu a nikdo netančil. Trošku dezorientovaná z nezvyklého vstupu jsem se vydala hledat šatny, poblíž kterých postával kamarád s berlemi. Vzhledem k počtu návštěvníků se rozhodl berle nechat v šatnách a milé slečny za pultem získaly bod k dobru, když si o dvacetikorunu neřekly. Naše první zastávka byla na hip hop / rnb stagei, kde jsem bohudík po zbytek noci rnb vůbec nezaslechla. Zato jak to u dvojice Tuco a Swordz bývá, mohl si přijít na své takřka každý příznivce taneční hudby, která má co dočinění s grime, house a samozřejmě hip hopem. Tuco stage otvíral a Swordz měl následovat, ale se spokojeným výrazem se za pultem pohybovali svorně přinejmenším tři hodiny. Nikdy to přede mnou někdo nevyslovil nahlas, ale na fórech se často objevují názory, že hip hop na taneční akci jako Creamfield či DMA final party nepatří. Myslím si přesný opak. Za taneční hudbu můžete považovat leccos a pokud je tím vodítkem elektronika, pak snad není co řešit.



Pomalu se ale blížilo první vyhlášení vítězů a tak se mi záhy odkryl frontální pohled na hlavní stage. Čtyři velké obrazovky zvoucí k telefonování, poslechu rádia nebo návštěvě festivalu to neúprosně sypaly do každého páru očí. Zvlášť zákeřné mi přišly dvě obrazovky umístěné hned pod mix pultem. Sponzoři mohli být spokojeni, ale co návštěvníci?

Pódiem se zatím hnala Bow Wave, takže znovu kvalitní „nejen hip hop“ v hlavním čase. Osobně bych si v době před vyhlášením prvních výherců představovala někoho, kdo se zavděčí větší části návštěvníků, ale celková atmosféra „na hlavní“ vůbec špatná nebyla. Bylo to mé první setkání s tímto znovu vzkříšeným bandem, který měl v předních řadách početné příznivce. Jedna kytara, decentní míra scratchů, bicí, famózní fenderista a dva hlasy. Šlapalo jim to náramně! Rozjetý koncert zbrzdil vpád uvaděčů. Moderátorská dvojice Béla En a Maks si s velkými potížemi získávala posluchače, stejně nepřesvědčiví byli v i druhém vstupu. Slečna Scion byla v roli jakési uspěchané podavačky. S podivem zjišťuji, že ten zručnější speaker je pro dnešní večer Maks. Kovaný moderátor Béla sice lépe artikuluje, ale Maks se nesnaží být za každou cenu vtipný. Béla se bohužel označení Orbita za chlapce z Chánova nebál, a to rovnou při vyhlášení umístění na třetí příčce. Maks měl o poznání kultivovanější dojem, bohužel jsem často nerozuměla, co říká. Pohled na dva chlapy velmi rychle omrzel, nuda se stupňovala ubíjejícím tempem, o dojmech z prvních výsledků ani nemluvě.



Máme tady výsledky zahraničních nominací. Vlažné publikum prvního výherce snad ani nezaznamenalo a já sama si nevzpomínám, která kategorie se vyhlašovala jako první. Tak či onak, sdělit publiku nejdříve prvního a pak až další dva umístěné, je dramaturgický neumětel velikého kalibru. Znechucení nad kategorií zahraniční hit roku dává mé nohy do pohybu a brzdí je jen Ozzbyho připomenutí, že přece píšu report a proto nemůžu zdrhnout. Poslušně zůstávám, zamýšlím se nad zahraničními tvůrci tanečního popu a jako průměrný vzorek volitele této kategorie vidím náctiletého diváka Óčka, který dává hlas dle míry vyboulení svých kalhot z kočiček v klipech van Dyka , Tiësta a Rihanny. Poslední jmenovaná by se snad umístila lépe, ale na české poměry je to příliš svěží hvězdička. Když vydrží ještě pár let, třeba jí čekají i lepší příčky. Kosheen s vražedně nudným teprve(!) třetím řadovým albem jako výherci zahraničního projektu roku byla další hluboká zarážka do nálady. Chemical Brother druzí – aspoň, že tak. Faithless jsou tu s posledním albem z roku 2006 zřejmě také za celoživotní zásluhy. Utvrzuji se v dojmu, že některé trendy se u nás drží neadekvátně dlouho. A to byly nominace v této kategorii tak pestré!



Konečně přichází vyhlášení fotografa roku. Osobně nemám trojici Kafka – Alexx – Dravon co vytknout, ale celková tabulka bodů mě ze všech kategorií zamrzela nejvíc. Mám pocit, že za konečným umístěním stojí spíš osobní sympatie, příslušnost k serveru, stáří daného serveru a počet jeho čitatelů, než fotografovy výstupy. Jak jinak si mám vysvětlit šesté místo T – Rexovo bez jediného uveřejněného reportu za minulý rok? Hoši dostali luxusní baťohy a namísto nějaké pořádné placky jim byl do ruky vtisknut papírový diplom a Béla Alexxe vyzval k pózování. Dan zvedl diplom nad hlavu jako pohár. Doufejme jen, že nebude putovní. To si vážně hoši za ten rok snahy nezasloužili něco lepšího než diplom snad za bobříka nespavosti? Ale nechme přenesených významů. Ještěže zafungovali sponzoři.



U promotéra roku se žádné překvapení nekonalo, a tak si za Summer of Love pro další bílo –modrou čtvrtku papíru přišel Aleš Bleha. Letos zřejmě za překážkový běh. Kategorii hudební styl roku získal trance. Rve mi to žíly, ale umístění bylo podle mého objektivní. A nebo si myslíte, že je tady jiný hudební styl na takovém vrcholu, aby plnil kluby prasknutí, pořádaly se na něj hromadné zájezdy a hudební servery díky jeho popularitě vydělávaly o nějakou tu kačku víc? Jsem ráda, že boom drum and bassu tahle anketa odrazila věrně. O jeho expanzi a popularitě svědčí také vznik DNB DMA. Docela by mě zajímalo, jaký vliv na vznik žánrové ankety měla významná převaha rovných záležitostí nad zlámanými nominacemi v DMA.



Tak jako tak, jakousi míru očekávání vystřídala radikálnější vlna zklamání a jala jsem se to ředit vodkou s redbullem. O vystoupení Peteboxe jsem žel bohu přišla, anžto jsem stále dělala doprovod pohybově omezenému kamarádovi, který byl rád, že našel na jedné z mála laviček místo k sezení. Druhou sadu výsledků jsem si poslechla už jen z ochozů. Byla jsem mimo dosah vlezlé reklamy a kupodivu také většiny mluveného slova. Zrovna tohle si zvukaři opravdu mohli ošetřit lépe.

Bleha získává další nejvyšší ocenění za SOL a navzdory průpovídkám o tom, jak se tu minulý rok ztřískal, mu tu zlatavou placku fakt přeju. SOL a V9kend mi dali pár hodin hudebního blaha. Konečně je tady taky nějaký ohlas v publiku. Ostatně, Češi mají rádi kontroverzi, která se jich přímo netýká. Zprofanovaný Mácháč letos se svou pop star možná trhne i předprodanou pláž z minulého roku. Mácháč si s Hradem oproti minulému roku jenom prohodil pořadí, výsledky nepřekvapily nikoho a napětí v sále by se dálo krájet! :- ) Čtvrtý mezi festivaly bohudík skončil Colours of Ostrava. A pak že příznivce taneční hudby nezajímá festival s příchutí world music. A tolik proklínaný Cosmic Trip Roudnice na šestém místě! Podívejme, tolik překvapení na jedné hromadě.



Výsledky kategorie klub roku opět nepřekvapily. Roxy stále vede a potvrzuje statut druhého domova mnoha českých clubberů. Fléda se umísťuje znovu na druhém místě. Jako handicap vidím lokalizaci v Brně a méně hudební produkce na úkor filmu. Ale díky bohu za to. A aby rozmístění nejpopulárnějších klubů dále přesně kopírovalo množství obyvatelstva, třetí místo obsazuje ostravský Fabric.

Žila jsem v domnění, že nominovaná klubovka se má přece vázat na pořádající klub, nikoliv na svůj název. Výhra Apokalypsy warm- up, který se lokálně odehraje v desítce klubů proti akcím, které se konají pouze několikrát do roka a na jednom místě je podle mě sakra nefér! Jak by se asi warm up umístil v kategorii mega akce kam by se svým počtem opakování i rozmístěním po celé ČR mohl spadat? Sensation by sice netrumfl, ale to žádná z českých akcí. Apokalypsa crew si při převzetí ceny neodpustila malé self promo. Koho tahle párty zajímá přesné datum příští akce přece zná. Zbytek oceněných měl naštěstí více soudnosti.



Ze všech nejméně překvapivé byly Dj roku. Sama nevím co bych k tomu ještě řekla, abych se do nekonečna neopakovala jako výsledky této kategorie. Po Lucčině děkovačce jsem už na poslední vyhlášení neměla morál a rychle jsem zmizla do sklepení. Byla to chyba. Holý s Ruppertem si tam za Monkey Business prý střihli parádních 20 minut muziky. Nekorunovaní vládci českého funku to letos s cenami vyhráli i na Andělech a pokud v nějaké anketě neuspějí jako skupina, pak je tady horké železo v podobě skvělého Matěje Rupperta. Za roky práce, za strhující koncerty a za výtečné páté album a za sympatie. To je fér výhra. Fanoušci koncertové kapele Skyline i letos zajistili krásné druhé místo a překvapením pro všechny se nejspíše stalo umístění Gipsy.cz na třetím místě. Pašáci!



Dívám se kysele, ale výsledky nebyly úplně nejhorší. Nebyla to taková bída jako minulý rok. Myslím, že za sebou máme krásný hudební rok. Užili jsme si a stále užíváme lahůdek ze zahraničí, několika českých akcí s mezinárodním renomé, malých i větších klubovek, lokálních akcí, ale také prvních kontaktů s těmi, jejichž nejdůležitější bod v hudební kariéře se teprve blíží. Tu a tam se objeví nějaký nový zajímavý koncept a pokud má návštěvnost, má v podstatě všechno. Česká scéna totiž není tak nudná jak by se z výsledků ankety mohlo zdát.

Vyjádření dalších členů redakce:

Evoke: Akce myslim podarena, ale zalezelo co kde a kdo zrovna hral. Napr. prostredni prostor, kde hrali rnb apod, byl pulku vecera naprosto prazdny, coz byla skoda. Kdyz jsem prechazel od Katchy nahoru, tak me to az zarazilo 1 clovek na place... No kdyz pominu desne zachody, ktere jsem v klubech uz dlouho nevidel a nic moc klimu, tak mi, hlavne jako fotgrafovi, vadilo malo svetla. Kdyz jsem tu fotil jednu ze svych prvnich akci - metamorfose, tak mi kulisy a osvetleni prislo lepsi. Jesteze tam byl Gusman. Ja odfotil anketu, coz byla sranda, ale potvrdilo se, ze pokud se dela kolem 12-1 nestiha fotograf fotit cokoliv jineho :) K vysledkum se moc nevyjadruji, protoze mi nektere prijdou naprosto ujete a podplacene a flame nerad vyvolavam. VIP prostor ok, prekvapeni jako jidlo a piti zadara (do urcite doby) bylo bezva. Jen jsem nechapal frisko platit, cigara zadara :)))) Dobry pocit s kluku securitaku, pousteli na dobre slovo, i kdyz chteli fotopass, pak jim doslo, ze ho moc lidi nema, ale byli ok.
Co se tyce hudby, byl to takovy frmol, prechazeni sem a tam, ze jsem na ni az tak moc casu nemel, ale nejvic me bavil dnb a VIP prostor (coz je uz otazka vkusu) Katcha hrala o hodinu dele a pak zakoncila uprkem na WC, tak mi to bylo jasne :D ale dobra hodka, lidi uz se stejne vytraceli domu. Kolem 4te uz to odchazelo a po 5te tam byla mozna 1/4 lidi jestli vubec. A my pak vypadli taky :)

---

Krysička: Na rozdíl od warm-upu DMA konaném ve stejném prostoru bylo tentokrát plno, skvělá atmosféra a pro mě jako každoročně příležitost potkat spoustu známých a dobře se pobavit. Line-up pro mě nebyl tím nejdůležitějším. Přesto jsem se těšila třeba na Felipeho a několik dnů před finálním večírkem jsem se dozvěděla, že vystoupí beatboxer PETEBOX, kterého jsem měla možnost slyšet už na Bukanýru a dva dny po té v Roxy na Climaxu a uchvátil mě natolik, že jsem si ho nemohla odpustit ani napotřetí. Kdo byl v Abatonu mi dá jistě za pravdu, že takový beatbox ještě neslyšel. Jediné smutné pro mě na této akci bylo, že jsem musela odejít v nejlepším kvůli pracovním povinnostem, které mě čekaly druhý den. A trochu mě mrzí, že se vytrácí ohleduplnost mezi lidmi. Nejdřív se říká s dovolením, pak až loket pod žebra, ne obojí najednou!

Nová anketa:

Jak vnímáš Dance Music Awards 2007?