Natacha Atlas vystoupí v Praze

Z hudebního i geografického hlediska byla Natasha Atlas vždy kočovnicí. Anglo-egyptská zpěvačka strávila více než desetiletí tvorbou kombinací elektronických beatů s jihoafrickou a arabskou hudbou. Přitom objevovala souvislosti mezi hudebními žánry na první pohled neslučitelnými, zkoumala nová a jedinečná hudební nastavení a přitom spolupracovala s celou řadou podobně smýšlejících kolegů z celého světa. Výsledné umělecké dílo je triumfem opravdové kultury bez hranic a zároveň je testamentem bohatství a přístupnosti arabské kultury. Jedná se o skutečné dílo a představuje přínos v této kulturní oblasti.

Samozřejmě všemu vládne Natashin vyjímečný hlas. Konejšivě smyslný a fantasticky vášnivý, něžný s melismaty a mikrotóny s instinktivní lehkostí spojuje styly středního východu a západu. Album Ana Hina je albem na které jsme čekali: jedná se o klasický počin současnosti, který umisťuje Natashin hlas, dar od boha, do centra veškerého dění, doslova můžeme říci do středu jeviště. V zásadě se jedná o návrat do zlaté éry arabské hudby konce 50. a 60. let, k hudbě a idolům, kteří výrazně přispěli v procesu formování zpěvaččiny hudební osobnosti v době jejího mládí. Jedná se o desku, která se ohlíží zpět do minulosti a současně si představuje budoucnost, desku, která je oživená tím nejlepším co mohou tradiční i klasičtí hudebníci dnes nabídnout.



Dcera docenta neurologie egyptského původu a anglické návrhářky kostýmů, Atlas se narodila v Belgii a vyrostla v marocké okrajové části Bruselu. Naučila se (téměř) plynně hovořit francouzsky, arabsky, španělsky a anglicky a studovala zpěv a raq sharki (břišní tance) techniky, které při svých vystoupeních využívá dodnes. Její dědeček z otcovy strany zkrátil rodné jméno El Atlasi, když přijel do Evropy. „Moje kořeny sahají dále než do Egypta, až do Maroka.“ říká s typicky londýnskými polykanými samohláskami. „Ale to jméno lze také nalézt v Sýrii a Libanonu“.

Rozsáhlá sbírka LP jejího otce obsahuje hudbu ze středního východu až po západní klasiky (“Mojí mámu nejvíce oslovovali Led Zeppelin“). Domem, ve kterém vyrůstala se svým bratrem a sestrou, se neustále ozývaly nezaměnitelné hlasy egyptské divy Oum Kalsoum, libanonského tenora Wadi El Safiho a v Libanonu zbožňované Fairuz, která interpretovala materiál, který pro ni složili the Rahbani Brothers. „Vždycky jsem milovala Fairuz/Rahbani styl hudby protože se jednalo o fůzi. The Rahbanis studovali obojí, západní i arabskou hudbu a tyto styly směšovali dávno před tím než jsem byla na světě. Zkrátka mi to dávalo smysl.“

Později, v internátní škole v Sussexu v Anglii, poté co se její rodiče rozvedli, zažívala Atlas adolescentní zamilovanost do Abdel Haleem Hafiz, ohromně poplulárního egyptského zpěváka, umělce a krasavce, který zemřel ve 47 letech, v roce 1977. V 16 letech se na dva roky odstěhovala se svojí matkou do Northamptonu, kde se stala první arabskou rockovou hvězdou. Poté začala cestovat po světě, do Řecka, Turecka a napříč středním východem. Cestou se snažila najít příbuzné a načerpat inspiraci. Nějakou dobu pendlovala mezi Velkou Británií a Bruselem, zpívala v mnoha arabských a tureckých klubech a nějakou dobu byla i členkou belgického salsa bandu.

Její originální hlas nemohl jiného než více a více přitahovat pozornost. v roce 1991 hostovala spolu se dvěma naprosto odlišnými umělci – Baleárskou beatovou partičkou ¡Loca! a nyní již mytickým Jah Wobblem, který zrovna dával dohromady novou kapelu, Invaders of the Heart – a to utvrdilo její pozici v hudebním světě a nastartovalo její kariéru. Timbal, od ¡Loca!, skladba na komilaci vydané National Records se stala ohromným klubovým hitem, Wobblovo album Rising Above Bedlam – pro které Natasha spolu složila pět skladeb – získalo nominaci na cenu Mercury. Progresivní National Label ji představili TransGlobal Underground, londýnské multikulturní formaci, kteří ji okamžitě angažovali jako svou hlavní zpěvačku a zároveň ji přesvědčili aby se vzdala na solovou dráhu.

V roce 1995 se Tim Whelan, Hamid Mantu a Nick Page (aka Count Dubulah) z TGU se stali klíčovými osobnostmi při spoluvytváření Natashina debutového alba nazvaného Diaspora. Kombinací stylu TGU s tradičním arabským zvukem a písněmi o lásce a ztrátách vznikla nahrávka signalizující zrod nového talentu. Album Halim následovalo v roce 1997 a další průlomový disk, Gedida v roce 1999. Arabská verze písně Mon Amie La Rose od legendárního francouzského zpěváka Francoise Hardyho z alba Gedida se okamžitě dostala do hitparády Top Ten ve Francii a Natashe byla udělena cena Victoire de la Musique jako nejlepší zpěvačce roku.

Na své, v pořadí čtvrté album Ayeshteni z roku 2001, nahrála fantastickou verzi písně Screaming Jay Hawkinse, I Put A Spell On You (kterou proslavila Nina Simone) a je dodnes nejoblíbenější písní živých vystoupení. Přisly i další anglické cover verze, například It’s A (Man’s Man’s) Man’s World od Jamese Browna a nyní na albu Ana Hina vynikající interpretace další písně Niny Simon, Black Is the Colour - spolu s několika tématy Jamese Bonda. Její písně se objevují v egyptských telenovelách a přestože žije v ve Velké Británii (v domě v Ongaru, v Essexu, který má vyzdobený egyptskými ornamenty na zdech) má zároveň pokoj u své nejlepší kamarádky v Káhiře a kdykoli může, do Káhiry jede.

„Okamžitě jak přijedu do Egypta, přizpůsobím se mu“ říká s úsměvem. „Moje osobnost se otočí o téměř 180 stupňů. Vstávám pozdě, poflakuji se kolem a koukám na černobílé filmy na TV programu Rotana. Chodím ven do shisha barů s přáteli.“

Rozhodnutá se vydat novým směrem, vydala Atlas v roce 2002 spolu se skladatelem Marc Eagletonem a mistrem qanunu Abdullah Chadehem ambientní Foretold in the Language of Dreams. „Nemám ráda, když mne někdo omezuje nebo mi říká co mám dělat. Tak jako tak, nelze dělat pořád dokola tu samou věc“. Atlas změnila směr opět v roce 2003, upbeatovým albem Something Dangerous - allbem, které pokrývá téměř vše od rapu drum ‘n’ bass a dance music k R&B, Hindi pop a francouzský chanson - a na němž zpívá v arabštině, angličtině, hindštině a francouzštině. V roce 2006 vydala album Mish Maoul, ve kterém se vrací zpět ke svým egyptským kořenům.

A nesmíme zapomenout na kolegy a spolupracovníky. Natashin seznam obsahuje umělce tak rozdílné jako například Sinead O’Connor a Sarah Brightman, avantgardního klasického skladatele Jocelyn Pooka, britsko-asijského vizionáře Nitina Sawhneyho a multiinstrumentalistu a hudebního režiséra alba Ana Hina, Harveyho Brougha. Vedle Transglobal Underground, (Jah Wobble a Neil Sparks a Count Dubulah).Ti všichni jsou součástí sítě spolupracovníků, kteří se podílejí nejen na Natashiných albech, ale i na svých vlastních navzájem. „to je skvělé životě v Británii. Existují zde neviditelné nitky spojující lidi podobného smýšlení“

Atlas „přemýšlí v projektech“. Po znamenitém albu Ana Hina – „které ukazuje západnímu publiku, že arabští skladatelé míchají hudbu západu a východu daleko déle než já“ – přijde další album, zatím ještě bez názvu (kde bude Atlas zpívat v arabštině, angličtině, francouzštině, hindštině a španělštině) na kterém se budou podílet TGU a and Birmingham/Bollywoodská formace Flavasia.

Předprodej pouze v síti Ticketpro

1.kategorie - 869,00 Kč
2.kategorie - 759,00 Kč
3.kategorie - 649,00 Kč
Stání / Standing - 495,00 Kč

Vstupenky k stání jsou k dispozici i v pokladně Lucerna Music Baru.