Shotgun Euro očima naší redakce

Obsession: Mám vám takový pocit, že se psaných reportů ze Shotgunu asi moc neobjeví. A tak to zkusím vzít v kostce a srovnat si skóre z akcí, kdy jsem zase nemohla já :o) Bráno z mnoha pohledů, Shotgun je zkrátka osobitá akce. Na svůj poslední letní festival jsem se vážně těšila jako malá. Znáte to, čím víc se těšíte a napínáte, tím větší zklamání to bývá. Cesta z Prahy v páteční špičce trvala věky, chatička byla pravda trochu punková, cesta z kempu do areálu nebyla dostatečně osvětlená a Subsist a Alou to se zvukem dost odnesli. Ale tady se to řetězec nevalných dojmů zastavil a nastala pohoda.

Je to malý festival především svou plošnou výměrou. Je to náročný festival, co se množství různorodě repetitivních beatů hrajících v jednu chvíli týče. To byl první silnější dojem, který si pamatuji ze vstupu dovnitř. A hlavně ta světla protínající zvedající se mlhu a tmu. Mrda!:) Ceny byly mírné a jídlo dobré. Obsluha bez čekání je také velké plus. Snad za to může Ventolin nebo jiná sympatická stvoření, z minimal stage jsem se jen zřídkakdy podívala jinam. Dreikommanull a Daniel Stefanick a Someone Else byli zkrátka náramný zážitek. Navíc na takhle pěkné stagei. Tak akorát vysoká, tak akorát široká, asi bych nikdy neřekla, že nasvícení stage může být vkusné, ale tady to tak bylo. O videoprojekci se snad ani nebudu rozepisovat, zkrátka celý festival bylo na co koukat. Big up! Jen ta dnb stage rušila asi všechny, kdo si to zrovna nedávali přímo na ní.

Spát se šlo za čarokrásného svítání, v kempu panoval úplný klid a teplota ovzduší už naznačovala nebývale horký den. A to tedy bylo něco. I v třicítkách kemp nabízel fajn komfort. Opravdu čistá voda v jezeru, prázdné sprchy, kiosek s hotovkami za pár korun a březový stín společnými silami zmírňovaly dopad všudypřítomné kocoviny. Areál se znovu otevíral až v šest a to dalo prostor volné zábavě mezi sousedy a spolubydlícími. V podvečer se do toho u chatek opřeli 3,0 kteří mě v pátek vytrhli rezolutní hudbou v kombinaci s parádní videoprojekcí. Prý i několik dalších takových samovolných sound systémů přibylo. Nevím, já bohužel aplikovala mokrý hadr na hlavě a brufen. S klesající teplotou se navracela rozvernější nálada. S potěšením sleduji, jak o sobotním večeru festival posílil s návštěvností a minimal s kilowaty. Techno stage měla v sobotu výtečný zvuk. Bez dnb stage bych se i tentokrát klidně obešla. Za celé dva dny mě zaujal pouze jeden bod programu, jemuž jsem osobně moc nadějí nedávala. A to byl Peet. Poctivě, libově, tak dobře, že chytnete pátý dech a vůbec nerozumíte tomu, jak to, že skáčete jak o duši v pět ráno v podstatě úplně střízliví. Ze sobotní noci bych vyzvedla chlapíka Female, díky kterému snad začnu obrážet techno akce, abych něco takového zažívala častěji :o) Hodně veselo bylo v sobotu v Chill tentu. Škoda těch kamenů na zemi, s měkčím povrchem by tam snad zůstávalo více lidí. Kouzelná byla djane GG a snad ještě zábavnější byli Carl.exe. Když zjistíte, že tahle grupa bydlí ve vedlejší chatě, vytrváte :o)

Omluvte mi to lyrické zabarvení textu, ale mně je po tom Shotgunu snad i smutno. Díky za to, koho jsem tam všechno potkala, díky za ukázání spousty zatraceně přívětivých tváří techna, díky za Smart drugs, a kdybych na něco zapomněla, tak si to možná někdo pamatuje lépe než já :o)

YannD: „Tak co s tím Shotgunem?“ Ptá se mě mé alter ego. „Ále jo, povídám. Ono to s tím Shotgunem bylo asi jako s tvým oblíbeným jídlem, lhostejno jakým. Máš ho rád, seš nadšenej, že ho jíš, pochutnáváš si, ale ne tak jako jindy. Jakoby v něm tentokrát chybělo nějaký to koření. Prostě chutná, ale něco mu chybí.“ Asi tak bych subjektivně vylíčil jak to na mě celý působilo. Moc příjemný festival, moc pěkný prostředí, moc fajn lidi vokolo, ale moc málo zpestření. Hudebně dobrý. Návštěvník Ventolin, pecka největší! Midi Lidi, letos už po několikátý, ale nevadilo, trefili to dobře pašáci, jen co je pravda. A nemůžu zapomenout ani na Djane GG, ta byla fakt gut. Areál co do rozmanitosti teda kapku suchej, jak vyplývá z výše popsanýho. Kam jinam než na alternativní a nekomerční festival se hodí všechny ty alternativní a nekomerční a mnohdy úžasný slečny, ze stánkama narvanýma korálkami, tričkami z konopí, lnu, bavlny a já nevim čeho všeho. Co třeba umělci, kteří jsou stále vnímání jako těžkej underground? Výborně by to dokreslilo atmošku, která ale nakonec i tak byla dobrá. Pomohl tomu fakt, že nebylo přerváno, nýbrž příjemné poloplno:-D Zvuk byl sám o sobě taky dobrej, akorát se vzájemně furt mlátil a občas vám připadalo, že místo hvězd visí na nebi repráky, co se snažej přeřvat jeden druhýho. Pozitivní byla absence mániček v černejch vestách a s drsnými ksichty na tváři a hlavně celej kemp. Leháro s nohama nahoře, fungující restaurace a jezero čistější než voda co tekla ze sprch na vtipný žetony. Schválně – kdo si jich koupil moc? Ale to je fuk. Příští rok zas na Shotgunu čus.

Electric Flower: Shotgun pro mě byl jedním z nejočekávanějších českých festivalů letošního roku. Po ne moc zdařených Creamfields se moje naděje upínaly vesměs jen k němu a on nezklamal :o) Perfektní místo, pohodoví lidé, vynikající DJs. Myslím, že příští rok znovu a velmi ráda.

Keepsmile: Už když kolegyně Obsession dělala rozhovor s Moorisem a Spyrem, kterého jsem byl účasten, zjistil jsem , že kluci to mají "hozené" jinak. Festival dělaný z lásky k muzice, nikoliv stylem "pojďme to udělat tak, abysme neprodělali" je mi blízký. Návštěvnost nebyla kdovíjaká, stage se místy rušily podobně jako posledně a lidé by mohli třeba remcat na dalších x věcí. Ale proč? Za ty peníze člověk dostal jednu z nej kaleb léta, která nebyla plná reklam a komerčních jmen... Shotgun byl, je a věřím že vždy bude o kvalitní hudbě! Ta atmosféra a toliko kvalitního soundu! Fajnový byl kemp, kalba na chatkách, počasí se také povedlo. V neposlední řadě přátelští lidé a celkově pro mě nejlepší možná tečka za jinak špatnou festivalovou sezonou. Kdybych měl vybrat největší  hudební zážitek, tak by to byl David Doubek aka DJ Ventolín...pro mě to byla premiéra a opravdu velký šok, že máme v Čechách takového umělce/šílence :) Ač jsem si myslel, že mě to bude bavit více na DNB scéně, bylo tomu naopak. Na Shotgunu jsem nebyl poprvé a každopádně ne naposled. Respekt :o)

Pav: Po roční přestávce a rovnou s line upem, do jehož stavby se u nás většina promotérů bojí vstoupit. Trávil jsem celý víkend na hlavním pódiu, kde byl pro mě minimalovým vrcholem Američan Someone Else. V sobotu to bylo o technu a po zklamání z předvedeného výkonu hrdiny mého mládí Femala o 200% vynahradilo španělské duo Exium, které tak nějak nikoho celá léta nezajímalo, i když jejich tvorbu téměř všichni techno DJs u nás hráli... Lidí opět víc než na předešlém ročníku, což je dobře. Přesto jich nebylo tolik, kolik by si tahle rodinná akce zasloužila. Věřím, že příští rok budeme opět uzavírat léto právě v Hrádku nad Nisou.

Jedi: Shotgun je opravdu kvalitní tříhlavňová brokovnice, která zasáhne každého fanouška elektronik music. 2 dny střelby ze všech hlavní a velký pohody i v campu Kristýna, kde si prý rozbalili sound system i němečtí Dreikommanull a hráli přes den zcela spontálně a free. Páteční program nabídl spoustu živých vystoupení, kdy na jedné straně zněly různé experimenty, nová elektronika a na straně druhé a třetí drum&bass a minimal. Je třeba říct, že dnb to byl pěkně od podlahy, jen možná těch hitovek zaznělo až příliš a to především od českých zástupců tohoto žánru. V sobotu jsme si zavzpomínali na main stage, kde zaznělo tolik skvělých techno placek, až jsem málem uronil slzu. Organizace byla jako každý rok bez nejmenšího problému a bylo to znát na pocitech návštěvníků. Ti, co chtěli zůstat jen v pátek, nakonec zůstali i v sobotu a myslím, že určitě nelitovali. Ano, Shotgun je vyjímečný a zároveň jiný festival, ale kolik takových jiných festivalů u nás napočítáte..?

Jervin: Na Shotgun festivalu jsem byl letos poprvé a s napětím jsem už od doby, kdy byl zveřejněn line-up, očekával, jak se s tím pořadatelé poperou. Když přišel onen pátek, očekávání by se u mě dalo téměř krájet. První dojem na mě udělaly chatky v kempu Kristýna, které byly opravdu ideálním útočištěm, navíc v krásném březovém háji. Ale k festivalu, dá říci, že jsem byl oba dny hudebně uspokojen. Pátek pro mě skončil bohužel dřív, ale o to víc jsem si vychutnal sobotní vystoupení techno headlinerů. Výkony Femala a následně live párečku v podobě Exium jsem si plně vychutnal. Co se mi líbilo ještě víc, byla fantastická práce sound systemu na techno stagei. Zvuk byl naprosto famózní, dlouho jsem takový neslyšel, škoda jen, že se tloukl s vedlejší dnb stageí. Snad ponaučení pro příště? Počasí taky přálo, partička známých se taky sešla celkem početná. Záporem by snad mohlo být jen více návštěvníků, kdyby rozhodně ještě několik destítek lidí nebylo na škodu. Atmosféru jsem tak cítil jen v rámci oddělených partiček. Shotgun jsem si ale jako rozlučku s festivalovou sezonou pro rok 2008 příjemně užil a nemohu si výrazně stěžovat.Tak snad zase za rok ;-)

Evoke: První týden v září jsme se rozhodli podniknout cestu přes celou ČR na vychvalovaný festival Shotgun do Hrádku nad Nisou. Ano, 430km mi dalo zabrat, ale uvítal nás příjemný kemp a s klíčky od chatky v ruce jsem se těšil, až to všechno začne. Chvilku před šestou večer byl areál festivalu ještě zavřen, ale alespoň jsem nahlédl, vypadalo to dobře. Později jsem zjistil, že rozestavení obou hlavních stage bylo trochu nešťastné a vzájemně se hudba překrývala, ale nepředbíhejme. S pozdějším návratem nás přivítala už rozjetá hudební produkce a pár stojících, popř. tančících lidí. Tohle mě zarazilo. Ano bylo brzy, ale i tak tam bylo strašně málo lidí a nutno říct, po zbytek noci návštěvnost Shotgunu zrovna rekordy netrhla. Bylo mi sděleno, že pátky bývají slabší a že většina lidí přijede v sobotu. To se potvrdilo, ale přesto jich mohlo být víc. Oběhl jsem všechny stage, dal si pití na dlouhém baru bez čekání a vydal se na Ventolina, který většinu z nás rozsekal svým skákajícím představením za gramci. On tam měl snad trampolínu. I když se mi moc nechtělo, odbíhal jsem se dívat na dnb , kde hrál Skuban a po něm Brooklyn. Oba hráli dobře, stejně jako Midilidi a Stanzim v chilloutu. S heslem "zítra je taky den" jsem se odebral vyzkoušet spaní s pavouky do chatky. V sobotu jsem si připadal jak uprostřed léta. Slunce, voda a kofola v 10m vzdálené restauraci. Kemp plný hudby a hlavně pohoda. Večer začal na dnb Kopeczekem a pak začal kolotoč přes techno Daho a Ginger, chillout Myclick a Diome, zpět na dnb. Potěšili mě Pixie a Suki a čekal jsem na Noisiu. Začátek byl trochu rozpačitý a přišel mi přemixovaný, ale naštěstí jen začátek a pak už to byl kvalitní set až do konce. Překvapení večera byla pro mě DJane gg, která mě zdržela svým minimaltechnem, až jsem si říkal, proč není na main stage. Pak už jsem se pomalu ubíral opět do postele. Musím poděkovat pořadatelům za podařený festival s pohodovou atmosférou, za security, se kterou se dalo vždy rozumně domluvit a ať se jim stejně a lépe daří i v dalších ročnících.