Swayzak a jejich live tvář v Roxy

Jak se vlastně stane něco nebo někdo legendou? Udává to počet prodaných desek, počet zmínek v různých médiích nebo je to prostě tím, že Vás někdo legendou označí? Řečnická otázka pro úvod, která musela zaznít, protože páteční situace k tomu přímo vybízela. Cestou kolem Bukanýra, jenž byl unášen Legendárními vlnami, přímo na Dlouhou třídu do legendárního pražského klubu Roxy, na legendární tech houseové duo Swayzak…

Klasika. Příchod kolem jedenácté, odložení svršků, průzkum (legendárního) terénu. Pozdravit přátele, připít s tím, s tamtím, pozdravit tamtoho. Bylo tu však něco, co narušilo tenhle „rutinní“ začátek každé party v Roxy. Po sestoupení dolů k baru mě hned zaujala úprava stagee, která byla tentokrát tanečníkům uzavřena. Po celé její délce byla natažena plachta s bublinkami, které během noci měnily barvu a za DJs byly dvě menší a jedno velké plátno, které se staly zase útočištěm myšlenek VJs. Barevné, vkusné a očím příjemné.



Nutno podotknout, že na tak relativně brzkou dobu byl klub již docela příjemně zaplněn. Cubika jsem bohužel díky svému věčnému poletování tu a tam moc neslyšela, do tancechtivého davu jsem se probojovala akorát, když předával djské žezlo Vilémovi. Atmosféra byla příjemně uvolněná a Vilém se tedy rozhodl netlačit na pilu, příjemně nás unášet dál a pomalu připravovat na příchod oněch legend. Kolem jedné, kdy jsem se náhodně otočila do davu, se mi naskytl pohled na příjemně zaplněnou a spokojenou Roxy. Hmmm, snad nám to vydrží až do rána, napadlo mě…

Půl druhé, jablíčka jsou připravena a čekají na své dva zahradníky. Přicházejí skromně a s úsměvem na tváři čekají na Vilémův povel. Spustí asi pětiminutové intro a pomalu rozjíždí svůj ostrovní diktát, který nasadí hned zpočátku známější věci typu Smile and receive nebo No sad goodbyes (bohužel bez legendárního vokálu). První půlhodinka je vcelku příjemně taneční a atmosféra zůstává tam, kde ji Vilém nechal. Pak se ale pánové pustí (k mému překvapení) do trošku tvrdších a industriálnějších rovin, což vede i ke zmenšení publika a zvětšení front u barů. Já provádím pro změnu přesun na balkon, odkud si vychutnávám alespoň tu vizuální stránku. Je krátce po třetí a na stagei už pobyhuje resident noci DJ Loutka. Swayzak se s námi loučí skoro až techno kousky, ale i tak si na konci vyslouží potlesk.



Loutka se rozhodl navázat trošku tanečněji, což se mu okamžitě vrátilo v podobě znovu se plnícího parketu. Pro mě však signál domů, neboť únava byla opět silnější. Celkový dojem z party dobrý, avšak od tak legendárního tech houseového dua jsem možná čekala přece jen více tanečnějších pasáží… ale i tak, děkujeme! ;)