Morrissey konečně v Praze

The Smiths, alternativní rockový band 80. let, poskytli Morrisseyovi odrazový můstek, ze kterého se v roce 1987 vystřelil směrem k sólové kariéře a albům jako „Viva Hate“ (1988), „Your Arsenal“ (1992), „Southpaw Grammar“ (1995) nebo poslednímu v řadě „Years of Refusal“, které vyšlo v únoru 2009 a které Morrissey představí také na svém pražském koncertě.




Depresivní teenager, obdivovatel ženských hudebních ikon 60. let (Marianne Faithfull), publicista, fanoušek Jamese Deana, Oscara Wilda a proto-punkových New York Dolls.

No a o čtyřicet let později legendární hudebník, který neskrývá svůj odpor k oficiálnímu establishmentu a otevřeně to ve svých písních také deklaruje („Margaret on the Guillotine“ z alba Viva Hate měla jasný cíl). Vegetarián, bojovník za práva zvířat, sexuálně (ne)vyhraněná osobnost a hudebník obviňovaný z rasizmu. To všechno je Morrissey.

Jeho koncerty v Londýně a Manchesteru byly prý vyprodány za 15 minut, v případě jejich české obdoby to zřejmě tak žhavé nebude (i kvůli ceně lístku). Napadá mě ještě jedna, mimochodem úplně zcestná, paralela: Karel Gott. Blbost, já vím. Ale Morrisseye by si stejně neměl nikdo nechat ujít: je takové kaleidoskopické kukátko britské scény posledních 50 let – připomínka toho, že kdyby bylo všechno jinak, mohli jsme jako národní umělce mít úplně jiné formáty než třeba právě Karla Gotta.

www.morrissey-solo.com