Role jsou rozděleny: hudební dramaturgii řídí DJ Pavel Bidlo, o míchání koktejlů se postarají barmani z pražského Bugsys baru. A právě na jeho půdě si Pavel Bidlo popovídal s dj Romanem Raiem, který si do Jameson Festival Lounge nachystal své parádní sety.

DJ Roman Rai – je známý svými velice propracovanými sety, ve kterých rád kombinuje různé styly (funky, house, disco) do kompaktního celku. Jeho progressive houseový styl je natolik nezaměnitelný, že u návštěvníků klubů často vyvolává neopakovatelnou atmosféru. Za mixážním pultem stojí od roku 1995, nejprve v Kladně, brzy se prosadil i v předních pražských klubech. Jeho sety se vydávají po celém světe. Živě vystoupil například v Japonsku, Německu, Mexiku nebo v Rakousku. Mezi jeho velké úspěchy patří 2. místo v anketě Dance Music Awards, které obsadil jako producent a DJ.



DJ Pavel Bidlo: Co ty a film? Který film tě v životě zaujal jako první a probudil v tobě zájem o filmy?
DJ Roman Rai: Já bych řekl, že první takovej mega film, kterej mi učaroval, byl Vykoupení z věznice Shawshank. Ale já si vzpomínám na svůj první film, když jsme měli doma první video. Ten jsme viděli třeba třicetkrát během týdne, dohromady jsem ho viděl asi tak stokrát…, to se budou lidi smát.

P. B.: Modrou lagunu?
R. R.: Ne ne, já si nevzpomínám, jak se to jmenovalo, ale byli tam dva týpci s kulometama a všude to padalo. Takovej úplně céčkovej film :-) Byli jsme hlavně odvařený z toho, že můžem přetáčet a stopovat, tak jsme ty kulomety jeli pořád.

P. B.: Na jakou filmovou scénu nebo hlášku nemůžeš zapomenout?
R. R.: Asi největší filmová hláška je „Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, jakej bonbón si vytáhneš.“ – Forrest Gump.



P. B.: Jaký film tě v poslední době zaujal?
R. R.: V kině se mi líbilo Hluboko od takového islandského režiséra, nepamatuju si jméno. Byl natočenej podle pravdy – na Islandu se v zimě převrátila rybářská loď, zamotala se do sítí a všichni skončili ve vodě, která má nějaký 3 stupně nad nulou, no konečná. Každej normální člověk by prostě umřel, ale jeden z nich vydržel plavat nějaký tři hodiny na souš, tam se vyškrábal po takovým šíleným skalisku a pak šel dál asi čtyři kilometry nebo pět po lávovým poli, to je, jako bys šel po skle a přežil to. Oni mu pak dělali v Londýně testy, jak je to možný, a jeho tělo přirovnali k tučňákovi.

P. B.: Budeme spolu hrát v Jameson Festival Lounge. Víš o nějaké filmové melodii nebo skladbě, kterou určitě zahraješ?
R. R.: Napadla mě jedna věc – jak je z Vesmírný odyssey Mozartova Malá noční hudba. To by se dalo použít na takovej delší breakedown. Já už jsem něco podobnýho viděl na takový akci, tuším v Rumunsku asi pro dva tisíce lidí, kdy tam DJ Lobos pustil něco z vážný hudby a do toho přimíchal beat a úplně ty lidi rozsekal.

P. B.: Ukázal jsem ti dvě vítězná videa z předchozích ročníků Jameson Done in 60 Seconds – jaké se ti nejvíc líbí a proč?

2011 Forrest Gump:
2012 Vřískot:

R. R.: Ta kreslená animace byla super. Až na ten hlas toho Forresta byl ten Forrest super.

P. B.: Máš oblíbený filmový plakát?
R. R.: Teď jsem si jeden zrovna pořídil… a to zrovna i souvisí s tou otázkou, co se mi v poslední době hodně líbilo, tak se mi líbil Searching for Sugar man a já jsem si koupil ten obrovskej plakát ve Světozoru. Já jsem na konci toho filmu bulel jak malej kluk

P. B.:Tvůj oblíbený herec nebo herečka?
R. R.: Hodně mám rád Suzan Sarrandon, ale spíš v těch starších filmech, a herců mám fakt spoustu…

P. B.: A co třeba Růžičkovou?
Růžičková ve fackách je super, no z těchhle starších jich je plno. Kopeckej je geniální, ale jsou asi i dobrý herci dneska tady. Problém je, že nejsou dobrý filmy. Takže třeba Dlouhý byl skvělej herec, ale když je film jenom o tom, že si řekneš, jo, Dlouhej byl super, tak to je blbý. Naposledy jsem viděl docela hezkej – Poupata, ale taky to bylo z hlediska světový produkce průměr.

P. B.: Řekni název filmu, který podle tebe ovlivnil taneční scénu.
R. R.: Horečka sobotní noci anebo Dirty dancing :-)

P. B.: Řekni čtenářům, na co se můžou od tebe ve Varech těšit?
R. R.: Kostýmky a piruetky? :-) No tak určitě se na to připravím, je to speciální hraní. Není to hraní, který dělám běžně. To znamená, bude to i pro mě něco výjimečnýho, takže si užiju tu jinakost, tak snad si to užijou i ostatní. A hlavně tím, jak je to spojený s tím festivalem, tak se na to hrozně těším, asi tam přijedu možná i o den o dva dřív a dám si nějaký projekce.



Dodal: Martin Borovička