Norští Ulver v Akropoli

Norští Ulver v Akropoli

22. 02. 2010  |  Autor: Lukáš Pokorný  |  Komentáře (0)
Přišli jako zloději a odešli s tichem. Nikomu se nic neztratilo, po koncertu jsem odcházel spíš o něco těžší: těžší o poplašný zvuk obřího gongu, obrázky z koncentračních táborů nebo žiletkou proříznutých zápěstí…těžší o vystoupení Ulver.
Není asi nic, co by se koncertu norských avantgardních Ulver dalo vytknout. Vynikající hudba, která se neskrývala za žádnými nálepkami, ale dávala dohromady sice temnou, ale zároveň úchvatnou skládanku o životě a smrti, zatracení a vykoupení. Do posledního detailu promyšlená videoprojekce, která se tematicky překrývala se vzkazem té které skladby – v místech, kde vás hudba „pustila“, si vás pěkně podržely obrazy nad pódiem. Ať už to bylo kvůli jejich brutalitě (ne samoúčelné) – záběry norského fašistického kolaboranta Quislinga a zubožených těl v koncetračních táborech, nebo jejich poutavosti – černobílá videosmyčka „prvorepublikových“ skokanů do vody – pokaždé se vizuální a hudební stránka koncertu skvěle doplňovaly.



Navíc Kristoffer „Garma“ Ryggas propůjčoval celému vystoupení skoro až rituální nádech. Třeba když bral do ruky paličku na gong a počáteční rozmach těsně před obrovským kulatým plechem zastavil tak, aby pomocí setrvačnosti gong rozezněl jen nepatrným dotykem. Nebo když před sebou spojil prsty a s mírně sklopenou hlavou chvíli zůstal stát se zavřenýma očima.

Zpětně se tedy ani nedivím, že mě při takové atmosféře, na začátku umocněné skladbou Eos s projekcí krvavého slunce, hodně prudily cvakající digitály všude kolem, rozuměj marná snaha urvat si trošku atmosféry, kterou nejlíp zachytí pouze vaše paměť (anebo profesionální fotky). Výsledek jednoho takového naivního pokusu jsem viděl u slečny před sebou: fotografie kupy osvětlených hlav těsně před ní a vzadu něco jako pódium. Vlna nepříjemně oslňujících záblesků naštěstí brzy ustala – aby ji v druhé části koncertu vystřídaly nesmyslně ostré bodovky, které ze stropu oslňovaly oči zvyklé celý koncert na polotmu. Jasně, s ohledem na formát kapely samé maličkosti, ale…

Turné Ulver už má za sebou vystoupení v Itálii a během února stihne ještě Krakow, Vídeň a Helsinki. Norští vlci sjíždějí Evropu poprvé od své patnáctileté existence – takový svátek si nenechali ujít nejenom Češi, ale ani Němci nebo Italové, kteří byli v Akropoli sem tam slyšet. Jako předskokana si s sebou přivezli daleko temnějšího Attilu Csihara – stihl jsem sice jen jeho závěrečný kousek, ale i tak jsem se trošku obával toho, že se Ulver vytasí s něčím ze svého nejstaršího repertoáru. Black-metalové alba Bergtatt, Nattens Madrigal a Kveldssanger z devadesátých let pomohly Ulver šmahem ocejchovat černou nálepkou, ale ukázalo se, že to bylo předčasné. Jejich tvorba se radikálně změnila ještě v roce 1998 s deskou zkráceně zvanou „The Blake Album“, ze které v Praze zazněla jedna ukázka. Totálně pak black-metalu zaťali sekeru s dalšími alby – elektronickým lo-fi „Perdition City“ (2000), spíše přímočařeji kytarovému „Blood Inside“ (2005) a vyloženě zádumčivému „Shadows of The Sun“ (2007). Na tom posledním s nimi spolupracoval i Fennesz, který přispěl remixem Ulver na album „1993 – 2003: First Decade in the Machines“.



Ze všech tří alb se v Praze hrálo a i přes žánrově odlišné skladby vytvářel setlist vlastně souvislý příběh, který začal nápisem „We Come As Thieves“ a končil vzkazem „The Rest Is Silence“, který musel Kristoffer po poslední ambientní skladbě z alba „Teachings in Silence“ (2002) přijít rozmlsanému publiku dovysvětlit. Ano, zbytek je opravdu jen ticho. „Nic jiného jsme si pro vás nenachystali.“ Vlastně to nebylo až tak úplně na škodu vzhledem k tomu, jakou práci odvedli za tu hodinu a půl svého vystoupení. Zádumčivější polohy (skladby Eos, Funebre) střídaly eletronické výstřelky doprovázející psychedelické videoprojekce nebo exkluzivní hudební, ale i básnické přednesy Kristoffera – to když recitoval z knihy Williama Blakea „Marriage Of Heaven and Hell“. V rozšířeném ulverovském sextetu na sebe ale pozornost nestrhával jen Kristoffer. Na kytaru a klávesy ho v přední části pódia doprovázel multiinstrumentalista Daniel O´Sullivan, který se k Ulver připojil teprve nedávno, a vzadu excelovali bubeník Jørn H. Sværen a elektromág Tore Ylwizaker. I přes celkově hutnou atmosféru Ulver lehce přeskakovali ze žánru do žánru a dokázali tak namíchat silný hudební koktejl, který nejlíp chutnal na ex. Kdo nezkusil, neví
foto: www.jester-records.com/ulver/ulver.html
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

ULVER

Neděle 21. 2. 2010
Vstup: 490 / 550 Kč
Vystupují:
Ulver
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika