Tip: Dizzee Rascal konečně v Praze

Jestli máte pocit, že se nic tak zvláštního neděje, tak děje. Dizzee Rascal v Praze neznamená domácí klubovou událost roku 2009, ale rovnou jednu z klubových událostí desetiletí, kurva!

Pokud jste posledních několik let nespinkali někde pod skalou, nemohli jste si tohohle týpka z Východního Londýna nevšimnout, protože byl prostě všude, ale pojďme si pro jistotu zopakovat s kým vlastně budeme mít 16.11. v Praze tu čest. Dizzee Rascal není zázrak jednoho hitového singlu, ale umělec, který se pohybuje na vrcholu od své první desky “Boy In Da Corner“ z roku 2003. Jinými slovy z toho vrcholu šest let prakticky neslezl. Nastartoval vlnu zájmu o grime music, překonal stín svého mentora jménem Wiley, aby záhy přerostl svou vlastní škatulku. Vzbudil zájem bulváru, když ho, sotva vydal svůj debut, 6 x pobodali na Ayia Napa a stránky bulváru naplnil znovu, když mu v zácpě ujeli nervy jak Michael Douglasovi ve filmu Volný pád a začal před chlápkem, co ho vytočil, roztáčet větrný mlýn svojí baseballové pálky. Jaká je celebrita ale dokládá i to, když před zvolením Baracka Obamy americkým prezidentem tenhle historický okamžik komentoval Dizzee ve slavné show Newsnight s Jeremy Paxmanem. V show s kravatami a spisovným vyjadřováním vyprávěl s kšiltovkou dozadu o roli, jakou v těchto volbách hrál hip hop a že i v UK by mohli mít v budoucnu černého šéfa...



Ale zpátky k muzice: Dizzee je neuvěřitelně všestranný, rapuje i produkuje, má úžasnou pozorovací schopnost, je neskutečně výstižný a sugestivní. Dokáže bavit jak Dave Chapelle, dokáže se chvástat jak Slick Rick, dokáže se dvořit jak středověký trubadůr, dokáže být ostrý jak pouliční řezák, z jeho skladeb na vás umí dýchnout smrad depkou propoceného trika... Dokáže úplně cokoliv a dokáže to skvěle. Dávno překonal nálepky jako rap, garage nebo grime a společné skladby si bez mrknutí oka vystřihne s Basement Jaxx, Beckem, UGK, Arctic Monkeys, Armand Van Heldenem, Shy FX, Lily Allen, Calvinem Harrisem, Fatboy Slimem nebo Davidem Byrnem z Talking Heads, prostě kýmkoliv, a že je až nebezpečně často výsledkem ultra hymna dokazuje i seznam cen, co mu doma chytají prach.

Planet Sound mu dali cenu za album roku, za stejnou kategorii má doma i Mercury Prize, má cenu NME za inovaci a v botníku vlastní model bot Nike. Na kontě má 3 alba – “Boy In Da Conner“, “Showtime“ a “Maths N English“, ale narozdíl od ostatních, co se mění ve vyšeptance a postupně vyšumí, protože po první desce nemají co říct, dosáhne Dizzee každým svým albem výš a dál, než albem předtím (první album #23, druhé #8, třetí #7). Je jedinečný v tom, ze aniž by dělal ve své muzice kompromisy, daří se mu s ní oslovit čím dál víc posluchačů a jeho nová deska, ohlášená na Září – “Tongue N Cheek“ tedy automaticky vzbuzuje obrovská očekávání. Ostatně už jen to, že na ní bude mít tři #1 singly - "Dance Wiv Me", ultra hymnu "Bonkers" i zatím poslední kousek “Holiday“, je jasnou zárukou kvality.

Zkrátka: kdybyste dělali kompilaci nejlepší klubové muziky za posledních 6 let, klidně byste si vystačili jen s jeho peckami. “Jus’ A Rascal“, “Fix Up, Look Sharp“, “I Luv U“, “Jezebele“, “Lucky Star“, “Stand Up Tall“, “Dream“, “Graftin“, “Temptation“, “Sirens“, “ Pussy’ole (Old Skool)“, “Flex“, “Where’s Da G’s”, “You Can’t Tell Me Nuffin’”, “Dance Wiv Me”, “Holiday”, “Toe Jam”, “Road Rage” i hitovku s Armandem Van Heldenem “Bonkers”, ty všechny budete mít 16.11. konečně premiérově možnost vidět naživo i v Praze, oi.

Všude prý mají takové akce, jaké si zaslouží. Dizzee Rascal vyprodává haly, kamkoliv přijede, pokud máte pocit, že by si i Praha zasloužila do budoucna víc, než buranský rock a mesiášský skinheadství, doražte 16. Listopadu do Lucerna Music Baru, kde bude Dizzee Rascal dávat svoje hymny.