Extravagantní Nina Hagen v červnu v Praze

Letos pětapadesátiletá Nina Hagen se narodila v tehdejší NDR. Již před svým odchodem do západního Německa se stala jednou z tamějších mladých hvězd koncertních pódií i stříbrného plátna. Žila a nahrávala v řadě zemí – v Německu, USA, Francii i na Ibize. Její styl sahá od punku, hard rocku až po reggae či šanson.

Jako herečka má na svém kontě role v téměř dvaceti filmech či seriálech a vystupování v mnoha televizních pořadech a show. Natočila patnáct studiových alb, několik kompilací a spolupracovala s řadou slavných světových hudebníků. Nina Hagen je velmi politicky aktivní, bojuje za práva zvířat, proti válkám a zbrojení, zajímá se o UFO a mimozemšťany, indickou filosofii i křesťanství. V roce 2009 nahrála dlouho očekávané rockové album.



Život Niny Hagen je tak pestrý jako její extravagantní šaty, účesy i make-upy. Nina se narodila v roce 1955 v tehdejším Východním Berlíně v rodině herečky a spisovatele. Po jejich rozvodu Nina vyrůstala s matkou u protirežimního písničkáře Wolfa Biermanna, kterého sledovala východoněmecká tajná policie. Jeho názory ji velmi ovlivnily a brzy musela opustit řady Socialistického svazu mládeže. Ze školy odešla v šestnácti letech a stala se členkou kapely, která hrála nejrůznější cover verze.

V té době zpívala písně svých oblíbených hudebníků - Janis Joplin, Tiny Turner či Jamese Browna. Postupně se v NDR proslavila jako jedna z nejznámějších mladých zpěvaček, hraje v několika filmech i v divadle. V roce 1974 spolupracuje s kapelou Automobil a natočí hit, který je znám i na Západě „Du hast den Farbfilm vergessen“. V roce 1976 s matkou emigruje do Hamburgu za Wolfem Biermannem, kterému po koncertu v Kolíně nebylo dovoleno vrátit se zpět. Brzy v západním Berlíně zakládá Nina Hagen Band a její deska si získává v západním Německu značnou pozornost – jak svých hard rockovým zvukem, tak i zpěvaččinou osobností, která svými názory i vizáží vzbuzuje všude pozornost a pozdvižení.



V roce 1980 se Nina Hagen stěhuje do USA. V roce 1982 zde vydává první anglicko-jazyčné album „NunSexMonkRock“, které míchá punk, funk, reggae i operu, a po něm několik dalších. V 90. letech žije zpěvačka v Paříži a vydává další desky. Hraje také v několika filmech a stává se celebritou na zdejší umělecké scéně. V roce 2000 je její píseň „Schön ist die Welt“ oficiální hymnou Expo 2000. Žije střídavě v Německu a USA. Hostuje na nahrávkách řady dalších kapel a vydává několik desek, ke kterým jezdí na turné. Je hvězdou mnoha TV pořadů, talk show a píše knihy.

Dodal: Jiří Sedlák, ArtsMarketing.