
Film:
Joel a Clementine byli pár, ale rozešli se. Když se Joel jednoho dne pokusí vše urovnat, zjistí, že si Clementine nechala u společnosti Lacuna provést zákrok, při němž jí byly z mozku odstraněny vzpomínky na něj. Joel se rozhodne ‚pomstít‘ stejným způsobem, ale při zákroku si uvědomí, že vlastně Clementine vymazat nechce. Začíná honička, při níž oba utíkají Joelovým podvědomím. Těsně před zákrokem odpovídá doktor Mierzwiak na Joelovu otázku ohledně rizika poškození mozku kruciální větou: „Technicky jde o poškození mozku.“ Poškození mozku je v tomto případě poškozením našeho já, protože vzpomínky nás dělají tím, kým jsme. I ty bolestné. Toto tvrzení rozvinul Charlie Kaufman v příběh, který je ze všech jeho scénářů nejvíc nabitý emocemi.
Bonusy:
No, nic moc: propagační film o filmu, klip a reklamní spot společnosti Lacuna jsou na jedno použití. Vystřižené scény jsou bez komentáře nicneříkající. Na druhou stranu je opravdu zajímavý rozhovor s Carreym a Gondrym.
Názor diváka:
Ještě před shlédnutím jsem myslel, že mi Kauffman ukradl námět a částečně i scénář. Ale potom, začal jsem se tak omlouvat Charliemu, jak jen to šlo. Protože na tenhle film je i můj scénář krátkej. Někdy jsem byl opravdu moc zmatenej co se děje, taková moje schizofrenie :o). A to znamená, že každý musí tento film shlédnout vícekrát. A nejen kvůli zmatenému Jimovi, ale aby odhalil všechny detaily, které nebyly poprvé zaregistrovány. Jen mě trošku mátla Mary (Jane) ze Spider-mana. :o) Všichni říkají: Jo Kaufman je dobrej, ale myslím že by si i titul "dobrej" zasloužil režisér tohoto snímku Michel Gondry, protože nebýt jeho, neviděli bychom perfektně osvětlené tváře kuželem světla. A co Jim Carrey a jeho gesta, kterými je nezapomenutelný (nečekejte jich plno jako v Masce nebo v Ace Venturovi). Je prostě mnoho důvodů jít na tento film a zapamatovat si ho. Ale zásadně NEMAZAT z paměti. ;o)