Oslo records - Don't Believe the Hype
Německý label
Oslo poprvé debutoval v roce 2007 s albem Christiana Burkhardta Kreiskollaps. Label, který založili
Nekes a
Federico Molinari , osciluje na pomezí houseu a techna a zdaleka nepodléhá těm nejaktuálnějším trendům taneční muziky. Mezi tzv. „Oslo“ talenty patří taková jména jako je
Johnny D,
Damian Schwartz, výše jmenovaný
Burkhardt nebo
Ray Okpara. Tito jmenovaní se se svými dalšími neméně šikovnými kolegy postarali o vydání nejnovější kompilace s názvem „Don´t Believe the hype“. Tato pestrobarevná mozaika nabízí asi to nejlepší, to co může OsloRecords nabídnout: našláplé houseové tracky od
Miss Fitz či
Saschy Dive, velmi dobře známý živelný minimal- house v podání Johnnyho D,
Very nebo Federica Molinariho. Don´t Believe The Hype je velmi povedená kompilace, která rozhodně stojí za poslech od začátku až do konce!
Phonique feat. Ian Whitelaw – Our Time Our Chance
EP "Our Time Our Chance“ je vyhotoveno hned ve trojím provedení. Originál je velmi povedené deepové číslo, kterému dodává vokál Iana Whitelawa velmi působivý dojem. První remix pochází potom od Andre Lodemanna, který tracku ubral na působivosti, za to přitvrdil na jiných ne-melodických, spíše bublajících motivech. A konečně posledním kouskem je remix od Wahoo, který se navrací k originálu a nechá celý track pomalu vzkvétat až ke svému melodickému vrcholu. Dramatické, sexy a funky – takové je "Our Time Our Chance".
Christian Smith – Director´s Cut
Na první sólové album Christiana Smitha čekali jeho fanoušci už velmi dlouho. Vcelku dlouhou dobu vydával po boku svého kolegy Johna Selwaye a teprve nyní se konečně pustil do sólové práce. Díky své dlouholeté producentské a dyjské kariéře se mu album opravdu vyvedlo. "Director´s Cut" obsahuje deset tracků, v kterých si každý přijde své – Christian se postaral o výtečné techno skladby, na které jsme od něj v podstatě zvyklí, ale také zde najdeme třeba downtempové kousky nebo i výborné melodické skladby. Ten, kdo čeká album plné hitů bude zklamaný, ovšem ten, kdo si album několikrát pečlivě poslechne a vychutná, bude nadšen!
Douglas Greed – St. Eisbein EP
I když Douglas Greed vydal St. Eisbein už v březnu, přijde mi škoda ho opomenout a proto zmiňuji nyní. St. Eisbein obsahuje tři skladby – „Marcel“ využívá samplů ulice a zdá se být jednolitým, příjemným plynně pulzujícím techno trackem. „Lick Autority“ jo o to hektičtější a občas užívá beatů více než je potřeba. Zcela vyrovnanou skladbou, v které není ničeho ani málo a ani moc je „Oh My“. Temný a silný beat provázející skladbu od samotného začátku se v průběhu skladby totiž promění v nádhernou melodii, z které přímo čiší čerstvá jarní nálada. Proč si tedy tuto svěží skladbu nepustit i teď, s nástupem (byť trochu opožděného) léta?!