Britští Kosheen v Praze opět zabodovali

Moje jiné pracovní záležitosti mě zavedly do Sasazu v den koncertu, kdy kapela montovala veškeré své „nádobíčko“ a probíhaly zkoušky světel a zvuku. Setkání se Sian bylo opět plné legrace a přátelského pokecu a to i přes to, že práce s přípravami měli dost a dost. Vše vypadalo být nachystáno a tak jsem se už jen mohl těšit na večerní koncert.

Do Sasazu jsem dorazil zhruba ve 21:15 a samotný koncert měl začít ve 21:30 hodin. Sál byl solidně zaplněn a někteří se již i pomalu pohupovali do temných rytmů, které pouštěl warm up DJ.

Ve 21:30 však hudba přestala hrát a celý sál se zahalil do tmy. Taneční parket se zaplnil a dle mých odhadů se zde mohlo sejít takových 1600 fanoušků u nás této velmi populární skupiny. Již od prvních tonů skladby Chances z posledního alba Damage bylo vidět, že lidé jsou opravdu nažhaveni a že tuto britskou kapelu opravdu milují. A ona miluje české obecenstvo.



Na můj vkus však již od začátku koncertu bylo v sále poněkud temno a hlavně poněkud více nahlas na mne působilo zvukové nastavení. Přemístil jsem se tedy až úplně dozadu klubu, abych co nejvíce šetřil své ušní bubínky. Přes skladby Overkill, Sign a Waste my time jsme se přesunuli až k tracku Hungry, jehož jednoduchý refrén spolu se Sian zpíval celý sál.

Celá show byla rozdělena do jakýchsi čtyřech bloků, kdy každý měl svou určitou vizulaci a i osvětlení. A jestliže první blok koncertu byl sice temný, ale přesto docela nasvícený, tak druhý blok byl vyloženě zahalen tmou. Během druhé části koncertu jsme mohli slyšet tracky Damage, Recovery, I want it all, All in my head a nebo píseň z nového alba Independence, Spies.

Musím říci, že na mě některé písně působily až příliš rockově, ale takový je již vývoj této kapely, kdy od drum and bassových začátků přes tanečnější pojetí přešla až k rockovějším věcem a jak bylo uvedeno na tiskové konferenci, poslední album je spíše pomalejší.

Třetí část koncertu byla zajímavá tím, že bylo úplně vypnuto video, které běhalo na velkém plátně za kapelou. Vyniknout tak na druhou stranu mohla světla. V této části jsme si mohli užít písně z nového alba, kterými byly například Harder They fall, Get a new one, I dont need it a nebo Shut you out.



Poslední, čtvrtá část koncertu již byla zaměřená na asi nejlepší a nejznámější tracky této britské skupiny. Tento blok byl také nejtanečnější a není se čemu divit. Snad opravdu hudební neznalec nikdy neslyšel hity jako Hide U, Pride, Suicide a Catch ve kterých se nejvíce projevují DnB začátky skupiny a které je asi nejvíce proslavily.

Po písničce Catch následoval rychlý úprk do zákulisí, ale jak to již na koncertech bývá, kapela na sebe nenechala dlouho čekat a ještě přidala všemi vytoužený přídavek. V tomto případě to byl track Empty Skies. Pak již ale následoval opravdový konec show Kosheen a po hodině a půl strhující show si mohli všichni oddychnout, že koncert dopadl na jedničku. Především musím vyslovit obdiv nad výdrží samotné zpěvačky Sian Evans, která nejenže byla po celý večer okouzlující, ale především proto, jak skvěle vytrénovaný hlas má a s jakou lehkostí zvládá celou hodinu a půl dlouhou show dirigovat, kdy ji doslova každý fanoušek zobal z rukou. Ne nadarmo se říká, že kdo umí, ten umí. A věřte mi, že Kosheen umí. Takže zase brzy na viděnou a na slyšenou.