Dash Berlin králem magické Trancefusion

V podvečer čarodějnického rejdění přijíždím do Prahy s velkým očekáváním. U vstupů se netvoří skoro žádné fronty, zamířím k akreditacím, kde jsem rychle obsloužen. Odložím si věci v šatně a spěchám na taneční plochu, kde zastihnu ještě duo Bontrip. Bon Finix a Tripmain nedostali jednoduchou úlohu jako úvodní Djs naladit první tanečníky na tu správnou vlnu a připravit rozpálenou půdu pro další kolegy. Jejich electro-progressive styl s trancovými prvky pro začátek potěšil. Osm hodin pryč a na scénu nastupuje Sander van Dien, vystupující pod přezdívkou First State, který je v současnosti bezesporu jedním z nejzajímavějších a nejtalentovanějších producentů elektronické taneční hudby. Zkušený Holanďan, který vystoupil na akcích jako Trance Energy a Tomorrowland, se po 2 letech vrátil opět do Čech. Vzhledem k tomu, co předváděl na warm-up party jsem čekal, že naváže na stejně dobrý a vyvážený set. Bohužel jsem byl překvapen, protože Sander to rozjel v trochu rychlejším tempu, než někteří čekali.

Nutnost doplnit tekutiny mě donutila opustit svůj flek na tanečním parketu a zajít si koupit ony pověstné tokeny. Zamířím si to k pultu s prodeji žetonů. Kurz byl nusledovný: 1token = 40Kč. Sice jsem původně nebyl vůbec nadšený, že na halovce budou tokeny, ale nebylo to nakonec zase tak špatné. Musím říci, že tokenům jsem přišel na chuť. Možná je to tím, že ceny byly přímo úměrné počtu tokenů a ne jako na jiných akcí, kde se z toho stala pračka na peníze.

Hodina utekla jako voda a krátce po deváté hodině probíhá střídání stráží na hlavní stage. Pod září reflektorů vítáme maďarskou dvojici - Myon and Shane 54 v ČR hrající na velké akci vůbec poprvé. Jejich set byl melodický a obsahoval i více „vokálovek“, prostě mashup. Kluci zahráli svůj standard i včetně International Departures. Myslím, že si ale málo lidí všimlo, že Martin Solveig – Hello, zahrálo duo a i předcházející Sander. Taneční parket byl už z větší části zaplněn a těšil se na další velká jména večera. Na řadě byl nyní německý DJ a producent Roger Shah, na kterého jsem se těšil. Hlavně na jeho styl balearic a pomalejší tempo s občasným plážovým feelingem. Potěšil mě s Healesville Sanctuary, Back 2 You i Going Wrong na klávesy, bohužel jsem byl zklamán ze zvuku L-ACOUSTIC - K1 - hold to není Funktion One. Těsně před půlnocí nás čekalo performance vystoupení. Akrobatické vystoupení bylo jediné, které mě zaujalo. Před „manželským“ párem klobouk dolů za to, co předváděli. Hudební pozadí v podobě vokální verze Alex M.O.R.P.H - Walk The Edge bylo ale nemastné, neslané. Rozhodně jsem čekal víc, přece jenom něco magického mohlo přijít.



Nastala půlnoc a místo pro headlinera noci – ATB, který se pro mě stal velkým zklamáním společně s Emmou, ale o ní až za chvilku. André Tanneberger se vrátil po dlouhých 5 letech, pouhý den od vydání jeho nového alba Distant Earth. Samozřejmě pro ty, co mají rádi klasický trance bez vokálů, to bylo asi potěšení, bohužel já jsem si na své nepřišel. Chvílemi jsem si připadal jak na diskotéce. Jeho hodnocení nezachrání ani to, že zahrál Ecstasy(club mix) a Hearbeat. Celkový dojem z jeho hraní byl průměrný a myslím, že Roger Shah měl být prohozen s ATB.



V půl druhé nastupuje třetí dvojice večera Cosmic Gate. Cosmící měli takový nevyvážený set. Krásné nájezdy, při kterých máte chuť vyskočit až do stropu, ale chvílemi to byla nuda, kdy koukáte jen na laser show kolem vás. Někdo si mohl stěžovat na rychlost jejich setu, která se pohybovala okolo 130BPM, ale bylo předem jasné, že s přibývajícím časem bude tempo večera gradovat. Závěr s Cosmic Gate a jejich Exploration of space byl parádní.

Po CG nastupuje 15.DJ dle žebříčku Dj Top Mag – Dash Berlin. Dash mě dostal do kolen hned na začátku. Sice zahrál 2x Till the sky falls, což mi vůbec nevadilo, protože jsem čekal, že vzhledem ke stáří písničky nezazní vůbec. Set prošpikovaný vokálovkami, ale zároveň plný energie jako Universal Nation. Jeho komunikace s publikem byla vynikající. Užil jsem si ho od začátku do konce.

Druhé zklamání večera pro mě byla australská kráska Emma Hewitt. Speciální host, který byl takovým jazýčkem na vahách, jestli jít či nejít na akci pro spousty lidí. Těšil jsem se, že jí uslyším naživo…..ale nestalo se tak, playback lady. Při písničkách Disarm Yourself nebo Waiting jí hlasově podpořili i přední vokalisté v kotli u stage. Možná jí trochu uškodil také již zmiňovaný zvuk.



Něco málo přes hodinu času dostal borec s americkými kořeny Sean Tyas. V tu dobu taneční plocha hodně prořídla. Pan Sean to řezal od začátku až do konce, škoda, že nedostal větší prostor. Někdy se objevily hardtrancové náznaky, které velmi rychle zase zanikly. Našlápnutý set na konec s rychlostí 140BPM byl ideální. Každý tanečník, který měl v sobě alespoň kousek sil, protancoval zbytek večera a mohl spokojeně odejít domů.

Závěrem bych chtěl poděkovat BTL za uspořádání této akce. Na první ročník to byla opravdu vydařená party, která měla minimum chyb. Určitě se s hodně lidmi shodnu na špatném odvětrání, které bylo místy fakt neúnosné. Těším se, co nás bude čekat na podzim. Jediné co známe je datum 8. 10. 2011. Místem konání je opět Incheba Arena.