Na Jupíland do Envelopy jsme dorazili až po desáté hodině protože jsem nemohl naši partu vykopat dřív z Metra, takže jsem bohužel neslyšel Skullcrashův liveact, což mě docela mrzí, protože pro mě mají liveacty zvláštní kouzlo. Přiznám se, že jsem na tuto akci jel trochu s obavami jestli vydržím celou noc nápor tvrdého schranzu, ale obavy byli zbytečné a já i fotograf Wlken jsme na Envelopě nakonec zůstali i na afterparty na druhém stagi. Druhý stage, jelikož o něm na plakátu zmínka nebyla, pro mě byl trochu překvapením, ale naštěstí velmi milým. Zde se starali o zábavu pro stále plný parket house,electro až techhousovými rytmy DJs Dixent, Michael Scuberman a Berry, nebo alespoň tyto jsem stihl já.

Přišli jsme do ještě ne nijak plné Envelopy v době kdy za gramofony stál Plűschen, který se s tím nijak nepáral a dával lidem co proto. Hned po příchodu na akci fotící Wlknen zjistil, že zapomněl doma baterii do foťáku a že pro ni musí domů. Celkem vtipnej start:) .
Přibližně o půl dvanácté, kdy už byl parket a zbytek haly celkem slušně zaplněn, přivedl dav do první pořádné euforie kultovní track Born Slippy od Underworldů, kterým oznámil příchod Dj Spyro. Jeho promyšlené mixy v kombinaci s výbornou technikou a výběrem desek mě absolutně dostaly a pro mě to byl jak coby pro posluchače, ale spíše coby pro Dje jednoznačně nejlepší zážitek večera.

V jednu hodinu ráno přišlo to, na co všichni čekali. Za bouřlivých ovací rozjel svůj kolotoč Mario Ranieri. Rakouský Dj potvrdil pověst, která ho na tuto akci předcházela a přivedl tančící dav nejednou do mohutných aplausů. Podle mě druhý nejlepší set večera, a to díky tomu, že mému vkusu byl přece jen bližší výběr tracků a styl mixu v podání Dje Spyra. V té době přišla druhá „vtipná“ scénka, kdy se Wlkenovi podařilo pro změnu polít si foťák pomerančovým džusem. Naštěstí ani jeden z nich neutrpěl újmy a focení mohlo pokračovat.

Ve tři hodiny Mario dohrál, ale jak slíbil, tak nikam nezmizel a ještě dlouhou dobu se věnoval focení se s fanoušky a podepisování se na všechna možná místá převážně ženských těl. Djské žezlo přebral slovenský Dj Herak, jenž předvedl neméně kvalitní výkon a držel dav ve varu až do půl páté ranní. To roztočil desky Dj GoLPe, který hrál do šesti do rána pro ještě stále slušný počet lidí. Jeho set bohužel nemohu popsat, protože v tu dobu jsem většinu času trávil na druhém stagi, kde mě oslovil set Micheala Scubermana, jehož sem si nemohl odpustit přemluvit na krátký ping-pong set.
V 6 hodin ráno skončila produkce na hlavní stage a všichni, kteří měli jěště dost energie, se přesunuly na druhý stage, kde se konala již zmiňovaná afterparty. Za gramofony se po krátkém Dixentově druhém vystoupení postavil sám Mario Ranieri. Ten hýbal nacpaným Loopem až do doby než jsme museli odejít na vlak. Šťastnou náhodou jsme se ve vlaku potkali s lidmi se kterými jsme se viděli na afterparty a také díky nim proběhla cesta zpět do Brna ve velmi veselém duchu.
Dle mého soudu, byl Jupíland dost podařená akce se solidním line-upem, slušným počtem návštěvníků, kteří si podle mě celou dobu měli co užívat. Rozhodně si myslím, že by si tahle akce na Envelopě zasloužila pokračování.
Fotoreport z Jupí.Landu