Vzpomínání s The Orb

Vzpomínání s The Orb

27. 01. 2013  |  Autor: Lukáš Pokorný  |  Komentáře (4)
Byl jsem rád, že se po rozředěném vystoupení na Electronic Beats v roce 2008 předvedli The Orb protentokrát v klubu. Přeci jen, doma je doma a je to znát. Počáteční rozpaky spojené s tracky z poslední desky rychle opadly a Paterson a Le Gonidec si mohli na svou kyselinovou pažbu vyrýt další zářez. Retro, ale přeci jen zářez.
Musím přiznat, že tvorbu The Orb sleduji v posledních letech s obavami. Ze skepse mě sice načas vytrhla deska The Dream (2007) a spolupráce s legendou Davidem Gilmourem z Pink Floyd (Metallic Speheres), ovšem obavy potvrdila poslední The Observer in the Star House (2012). Spolupráce s Jamajčanem Lee „Scratch“ Perrym je sice pěkná, ale pokud se u výsledku nudíte jako už dlouho ne, není to dobré znamení. Jednoduché, nezáživné beaty, odfláknutý dub a ještě odfláknutější projev Perryho. Ve sprše po pátém jointu něco podobného může znít skvěle, jako „produkt“ kdysi skvělých The Orb nedostačující.

Na druhou stranu, v případě autorů U.F. Orb nebo Orblivion se chyby prostě hodnotí trošku jinak. Není žádným hříchem zavřít obě oči a to, co se vám nelíbí, prostě s odkazem na zlaté časy přetrpět.
 


Počátek pražské Conference s The Orb se nesl v podobném duchu. Počáteční jednotvárnost s nasamplovaným hlasem a podobiznou Perryho (z dílny skvělého VJ M. Colese), rychle vystřídaly plynulejší a příjemnější beaty z raného období. Chladnější část setu pomohlo překonat rozehřívací kolo v podání SEED, co naopak rušilo, bylo přespříliš světla a klasická „pódiová“ podoba. Pestrobarevná projekce a pult uklizený někde v rohu by si s atmosférou v klubu (alespoň první půlhodinu), poradila daleko lépe. Výčet chyb tady ovšem končí. Je potřeba uznat, že pohled na vousem obrostlého Patersona, který neměl daleko ke svérázným tanečním kreacím, a vysmátého „spiky“ Le Gonideca byl víc než osvěžující.

Pomalejší rozjezd rychle vystřídaly dynamičtější záležitosti. Obzvlášť v druhé půlce téměř dvouhodinového vystoupení bylo vidět, jak dobře si umí Paterson s klubem poradit – a vůbec nevadí, že svoje věci hraje z CD a některé z nich se můžou považovat za prabáby elektronické scény. Ze tří čtvrti zaplněná Lucerna každý z evergreenů, který zazněl, přivítala s nadšením a vytleskala dvě encore. Rychlý nástup Josefa Sedloně a jeho parádní „apres-ski“ set uzavřel hodně vydařený vzpomínkový večer. Retro, které nestárne.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

CONFERENCE

Středa 23. 1. 2013
Vstup: 440 Kč v předprodeji
Vystupují:
The Orb
Další informace
4 KOMENTÁŘE
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
autor
05. 02. 2013 | 08:11:03
+0 | -0

Jirtru,

to, že se mi poslední deska vůbec nelíbí přece neznamená, že se na ně vyseru, že jo. Sound Orb je sice stejný, ale téměř s každou deskou se někam dál rozvíjel. To, kam se posunuli s Perrym mi prostě nesedí a na koncertě mi vadilo. Tím netvrdím, že to tak musí mít každý.
jirtru
04. 02. 2013 | 18:52:33
+0 | -0
julisak:musím s tebou souhlasit,The Orb mají svůj naprosto identický sound,který je provází od samého počátku,nevidím důvod proč by najednou měli něco měnit.Pokud někdo nezná jejich tvorbu a nebo se mu jejich sound nelíbí,pak by neměl chodit ani na jejich vystoupení!!!příjemný ničím nerušený den.
autor
30. 01. 2013 | 09:20:58
+0 | -0

The Orb

dík za názor! nemůžu si pomoc, ale já na té nové desce vidím fakt jen pramálo dobrého, sorry. mě to jeho rádoby cool deklarování vůbec neba a tak se asi nemůžu divit, že mi ten úvod tak trošku pokazil celý koncert. ohledně toho podia: jasnačka, v r. 2013 nepřipadá v úvahu, že by byli uklizení, spíš to byl stesk po chill-out roomech, kdy byla na prvním místě hudba. a k projekci:ta byla supr čupr, jen mi tam vadily ty rádoby party světla...
julisak
29. 01. 2013 | 14:32:31
+0 | -0
Projekce byla pestrobarevná až až, Coles odvedl skvělou práci. Po vizuální stránce bych nevytkla vůbec nic. Nemůžeš přece čekat, že takový matadory uklidí někam do temnýho kouta, to se přece nedělá nikde. LMB je LMB, pódium jen jedno, tak kam jinym bys je tam chtěl šoupat?

Nesouhlasím ani s tím, že by bylo nový album nudný. Už samotnej track Soulman, kterej zahráli hned na začátek, je výborná ambientní chill-outová skladba a Lee Perry se v ní rozhodně nefláká.

Škoda, že ses trochu nerozepsal, takhle to vypadá, že ti downtempo nic moc neříká a že jsi na tenhle retro večer zabloudil omylem...
SOUTĚŽTE
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika