Zbourejte monstrum: Roger Waters je zpět

The Wall má i po dlouhých třiceti letech stále stejné poselství. Roger Waters jej glosuje takto „V některých kruzích panuje cynický pohled na lidskou společnost: traduje se, že jako „kmen“ nejsme schopni postoupit výše na žebříčku hodnot. Že nejsme schopni být k sobě velkorysejší, vlídnější a více empatičtí. S tím nesouhlasím. Věřím, že máme šanci povznést se nad rituál „oko za oko“ a cítím, že jsem jako umělec částečně zodpovědný za stav věcí a že bych měl svému (rezervovanému) optimismu dát průchod. Všemi možnými prostředky.“
 
O tom, že koncertní performance The Wall je opravdu prostředek par excellence, jsme se už jednou mohli přesvědčit. Tříhodinový koncert byl pro mnohé nejemotivnějším hudebním zážitkem v životě a vsadím se, že ani v roce 2013 tomu nebude jinak. Roger Waters se i přes pokročilé technologie, které vůbec dovolují monstrózní show uskutečnit, stále drží kréda The Wall: boj proti konformitě života v konzumní společnosti, boj proti slepé víře (v cokoliv).

Navíc, a určitě s ohledem na aktuální kauzy (Wikileaks, Manning, Snowden), Waters prostřednictvím svých koncertů kritizuje také vládní systémy a tendenci potlačovat lidskou individualitu obecně – jeho koncerty jsou plné symbolů, zvuků padajících bomb a obrázků padlých veteránů obou světových válek. O to, aby vše znělo tak, jak má, se stará skupina profesionálů, o dnes již notoricky známý adolescentní „the-wall-chorus“ zase děti z míst, kde se koncert zrovna koná.
 
Koncert Waterse, který se koná v O2 Aréně 7. 8. 2013, právem aspiruje na nejlepší koncertní zážitek tohoto roku.