A.Paul: Sestra mi koupila první vinyl

Ahoj Paulo, tvé jméno se v posledních letech stalo zárukou pořádného techna a to jak v rámci tvých producentských aktivit, tak samotného labelu Naked lunch. Pověz nám, co všechno vlastně děláš…
V současnosti se všechny mé aktivity točí okolo hudby, labelu a mejdanů, které pořádáme. Dříve jsem se na profesionální úrovni živil také jako grafik a web designer, ale těmto oborům se nyní věnuji jen příležitostně a většinu času trávím nad vlastními projekty.

Dočetl jsem se, že začátek tvé hudební kariéry do značné míry ovlivnila tvá sestra. V jakém směru na tebe měla vliv?
Pomohla mi nesčetněkrát v mnoha věcech… První taneční rytmy jsme slyšel právě prostřednictvím jedné radiové show, kterou ségra poslouchávala. To mi bylo šest let. Byli jsme obklopeni komerční hudbou ze všech možných kanálů, ale právě díky této show jsem pronikl do světa funku a disca. Sestra mi také koupila první vinyl a velmi mě podporovala, když jsem se konečně rozhodl, že se stanu DJem.



Jak to v současné době vypadá s portugalskou techno scénou?
Musím uznat, že poprvé po mnoha letech to zde začíná vypadat dobře. Techno scéna si prošla těžkými časy od dob, kdy byla koncem 90. let na vrcholu. Tenkrát jsme měli tucty techno akcí víkend co víkend, na kterých hráli skvělí zahraniční i lokální DJové a producenti. Skvělé bylo i publikum a někteří pořadatelé. Troufám si říct, že jsme tu mívali regulérní techno scénu, která však trvala jen chvíli. Najednou se vlivem mnoha faktorů scéna roztříštila, hodně lidí přešlo na house, jiní na hardtechno a hudba, kterou já považuji za techno prakticky vymizela.

Od minulého roku však vidím velký pokrok v tom, jak lidé začínají znova vnímat techno a stávám se svědkem znovuzrození techno scény i kultury. Snažím se taktéž přispět pořádáním vlastních akcí a propagací místních producentů. Věřím, že se poučíme z minulých chyb a podaří se nám vybudovat vyváženou scénu, které bude pokračovat a nasytíme tak všechny hladové fanoušky techna.

Značka Naked lunch si během uplynulých let dokázala získat tisíce fanoušků a stala se doslova synonymem pro rázné techno. Jaké máš s tímto kolosem budoucí plány?
Naked lunch se zrodil roku 2005 a prvních pět let jsem jej budoval pouze já. Troufám si říct, že jsem dosáhl pozitivních ohlasů s releasy, které na něm vycházely, ale v určité chvíli jsme si uvědomil, že je zapotřebí expandovat. Moje žena Sandra proto přebrala aktivity spojené s marketingem a label managementem a já jsem se mohl soustředit na další činnosti. Momentálně provozujeme čtyři labely, stále vydáváme vinyly, nahráváme každý týden nový podcast a společně s dalšími dvěma kamarády, Matthewem a Carlosem, pořádáme regulérní party. První z nich jsme zrealizovali v několika portugalských městech, ale rádi bychom něco uspořádali i za hranicemi Portugalska. Mým plánem je tedy pokračovat v práci ve stejném tempu jako v posledních letech, protože díky reakcím DJů a fanoušků vím, že to děláme správně.

Proč jsi vlastně label pojmenoval „Naked lunch“?
Někteří lidé v tom názvu možná poznávají knihu Williama Burroughse a film Davida Cronenberga, nebo stejnojmennou kapelu. Jednoduše se jedná o zajímavý název, který miluji a který pro mě má hlubší smysl. „Naked“ (v překladu „nahý“) ve smyslu labelu pro mě znamená něco syrového, základního a bez hranic a „lunch“ proto, že pro nás milovníky techna je hudba potravou pro duši.



Hraješ už spoustu let, a proto by mě zajímal tvůj názor na klasické i moderní DJské technologie v kontextu tvého vlastního setupu…
Po dvaceti letech hraní z vinylu pro mě bylo čím dál tím těžší nacházet stále novou hudbu, takže jsem se rozhodl vyzkoušet něco nového. Dva roky jsem hrál Final Scratch a poté jsem přesedlal na program Traktor. Momentálně používám kontrolery Allen & Heath DX a mixák Pioneer 900, což mi umožňuje hrát si se spoustou efektů. Myslím, že moderní technologie jsou úchvatné a vždycky mě bude bavit zkoušet jejich možnosti.

S přechodem na digitální platformu se změnil i způsob distribuce hudebních nahrávek a většina DJů dnes nakupuje MP3ojky na Beatportu. Jaký máš vztah k tomuto portálu, respektive k nakupování hudby online?
Mám Beatport rád, i přesto že mi na něm pár věcí nesedí. Mám rád jeho prostředí, způsob vyhledávání a nakupuji na něm spoustu hudby, stejně tak jako jiní nakupují na Juno nebo Trackitdown. Osobně však nenávidím jejich způsob kategorizace, protože techno, hardtechno a techouse jsou všelijak rozházené, takže v závěru člověku unikne mnoho zajímavých tracků.

Vím o Tobě, že v produkci používáš více jak tři alter ega… osvětli co pro tebe která přezdívka znamená?
Hlavním důvodem je to, že se stále snažím poznávat a produkovat novou hudbu. Někdy je proto lepší vydat něco pod přezdívkou Loudon Kleer a nehledět na to, co zrovna uvádím na trh pod jménem A.Paul.

Tvá webová prezentace je plná zajímavých informací – od vlastního newsletteru, tweetů, blogu, až po podcast atd. Nepřemýšlel jsi někdy o kariéře žurnalisty vzhledem k tomu, jakou máš zálibu v psaní?
Málokdo to ví, ale dříve jsem shodou okolností pracoval v portugalském magazínu jménem Dance Club. Psal jsem reporty z akcí, recenze desek a dělal jsem i rozhovory. Byla to zábava, ale mé místo bylo jinde. Teď už na to bohužel nemám tolik času.

V minulosti i současnosti jsi spolupracovat s několika českými producenty (pozn. Steen, Spiriakos, Makarov, atd.). Jaké máš pocity z české techno kultury? Je, podle Tebe, český technosound něčím charakteristický?
Dřív když jsem slyšel o techno scéně ve střední Evropě, tak to byly samé pozitivní ohlasy, komentující rozjeté party a skvělé lidi. Sám jsem toho byl před několika lety svědkem. Skvělé publikum i kultura a lidé, kteří rozumí tomu co poslouchají. Bylo a je mi také potěšením spolupracovat s několika Čechy a musím uznat, že jejich produkce opravdu za něco stojí. Přiznám se však, že jen tak podle poslechu nepoznám českou „techno školu“, ačkoli uznávám, že není nijak tuctová.

Momentálně pracuji na společném projektu se Spiriakosem pro label Naked lunch, kde rozjíždíme „remix contest“. (pozn. více informací se brzy dozvíte)

Není tajemstvím, že jsi velkým fanouškem filmů a knih. Která díla patří mezi tvá oblíbená?
Baví mě tak trochu divná díla, která jsou divácky náročnější, proto nejsem zrovna fanoušek Hollywoodských trháků. Preferuji díla, která jdou do hloubky, stejně tak jako dobrý humor. Z knížek čtu většinou filozofické spisy.

Rozhovor připravil v srpnu 2013 - Nois

Dodal: Nina Fialova, Olivier&Damian Praan