Granata: Nemám ráda snadné cesty

Určitě si dokážeš vzpomenout na svoje úplně první hraní. Jaké to bylo a kde?
Nebude tak těžké si na to vzpomenout. Mé první hraní vyšlo přesně na Svatého Valentýna. To bylo ještě v mém rodném městě Jekatěrinburgu, v Rusku. Nebylo to ale nic velkého. Jednalo se o začátek školní diskotéky v místním klubu Malevič a hrála jsem asi hodinu. Měla jsem sice velké obavy a skoro celou noc předtím jsem nespala, protože to bylo mé první hraní bez odborného dohledu, ale nakonec se to lidem i přes mou viditelnou nervozitu moc líbilo a i já jsem se sebou mohla být spokojená.

Pocházíš z Ruska, to je obrovská země a spousta kultur. Když se zaměříme na Jekatěrinburg, je tamní elektronická scéna něčím specifická?
Co se týče Jekatěrinburgu, řekla bych, že ano. Tamní scéna je více ovliněna komerční hudbou, nejvíc asi konkrétně progressive housem. Underground má sice také jisté zastoupení, ale hraje se v příliš malých a pro rozvoj scény nedůležitých klubech a barech. Místní, do klubového prostředí zainteresovní lidé, nerozumí moc tomu undergroundovému pojetí, ale pár z nás se přece jen snaží o zlepšení celkové situace.



Kdybys měla srovnat party u nás a v Rusku, kde je to lepší?
Ty v ČR vnímám osobně jako lepší, protože si tady můžu víc hrát, co mně se líbí. Záleží to samozřejmě na celé řadě aspektů, včetně reputace místa konání, tomu předcházející reklamě atd, ale oproti ruským akcím se tady můžu lépe seberealizovat. V Rusku zase na těch více komerčních spolu s návštěvníky třeba i zpíváme a propadáme nostalgii při poslechu dávných hitů. Tedy myslím si, že undergroundově pojaté akce jsou lepší v CŘ a ty komerčněji laděné zase u nás.

Jak se ti líbí v Brně? Jsou nějaké kluby, kam ráda a pravidelně chodíš? A co pravidelnější akce, máš svoje oblíbené?
V Brně se mi líbí z celé ČR nejvíce, protože je tak akorát velké a lidé jsou zde milí a přátelští. Z klubů mám mezi oblíbenými Vyhlídku a Runway, i když jsou to spíše bary než kluby jako takové. Tam se hraje house, co se mi opravdu líbí.

A moje celkově nejoblíbenější párty? Tak to budou zcela určitě Electroswing saturdays v Runwayi!

Máš u nás v Čechách nějaký DJský vzor? Jestli ano, tak proč?
Ano, Javase. Slyšela jsem ho několikrát a pokaždé to bylo výborné. Jeho sety mě opravdu oslovují a útočí na ta nejcitlivější místa. Spolu s jeho technickým umem je to pro mě ten nejlepší DJ v Brně.
 
A co vzory zahraniční?
Jeden by tu byl. Je to ale spíše trance DJ. Řeč je o Arminu van Buurenovi. Vlastně díky němu jsem vůbec začala hrát. Sledovala jsem jeho techniku, jeho dlouhodobý přístup k hudbě a i celkově je mi sympatický. Hudba se stala jeho životní náplní a to já oceňuji.

Hraješ z CD, nepřemýšlela jsi někdy o hraní z počítače a kontroleru?
Nepřemýšlela. Vyhovuje mi to, jak to mám teď. Ten celý proces chystání si hudby až po samotný mix, kdy mi nepomáhají žádné další technické vymoženosti a vše záleží jen čistě na mně, protože jedině tak to vnímám jako poctivý DJing. A já chci být poctivá a nechci si nic ulehčovat. Nemám ráda snadné cesty.

Na párty Akce Z vystoupí i Pavel Bidlo, jeden z těch, kteří to v Čechách před dvaceti lety rozjížděli. Jaký je tvůj pohled na něj?
Zatím jsem ho poslouchala jen doma a přiznám se, že jsem tuto veličinu doteď neznala. Dívala jsem se i na nějaká videa s ním a líbí se mi jeho přístup i co hraje. Nejspíš mám obrovské štěstí, že můžu hrát na jednom podiu v jeden večer s někým, jako je on. DJs pomocí hudby vyjadřují své pocity a nálady, dávají nahlédnout do svých životů a pro ty vnímavější z nás je tento typ zpovědi krásnou ukázkou lidství i u těch mnohdy zamračených a s publikem nekomunikujících. To ale není Pavlův případ, jeho sety jsou veselé a hravé, přesně jak to mám já nejraději.


A na závěr, komu bys ráda na tomto místě vyjádřila respekt?
Vážím si svých rodičů, kteří mě podporují v hraní. Ukázali, že mi rozumí, a že by tohle mohla být moje životní cesta, nebo alespoň její součást. Dál potom svému uciteli Maxi Powarovi, který mi předal základy DJingu, a který mi pomáhal při mých prvních nezdarech dotáhnout to do konce a najít ve mně talent.

Dodal: Petr Pivoda