Jan Němec v kině Aero

Kino Aero má tu čest hostit světově první výstavu autorských fotografií Jana Němce. Jan Němec se totiž nevěnoval celý život pouze filmu, ale i fotografii. Přestože jako filmař se stal legendou, za celých 70 let svého života neměl ani jedinou výstavu svých fotografií. U příležitosti jeho 70. narozenin a ocenění jeho mimořádného uměleckého přínosu světovému filmu Křišťálovým globem na 41. MFF Karlovy Vary se v kině Aero koná vůbec první výstava nespatřených fotografií z dílny Jana Němce.

Slavnostní vernisáž - Úterý 27. června od 17.00 v kině Aero. Po vernisáži následuje projekce filmů Jana Němce NOČNÍ HOVORY S MATKOU (od 18.00) a TOYEN (od 20.30).

Výstava potrvá do 31. července 2006.

26. 6. 18:00
Krajina mého srdce
(2004)
Cestou mezi životem a smrtí vede diváka nový film Jana Němce Krajina mého srdce, tematicky navazující na Němcovy předchozí autobiografické Noční hovory s matkou (2001) i jeho první celovečerní film Démanty noci (1964). Film je autorovou osobní zkušeností a virtuální fantazií, v níž se pokouší hledat odpovědi na otázky: Co se odehrává ve vědomí a podvědomí člověka během narkózy při mnohahodinové operaci srdce? Existuje tunel bezvědomí? - ?



V roce 1968 jsme společně s Václavem Havlem napsali scénář pro film Heart Beat. Byla to taková černá krvavá komedie o tom, jak ti nejmocnější v tomto světě, když mají potíže se srdcem, nechávají zabít silné mladé muže i ženy, aby pak použili jejich srdcí? Po mnoha letech se Václav Havel stal členem klubu těch privilegovaných, měl k dispozici nejlepší lékaře, veškerou péči, a já, když mě vezli sanitou z nemocnice Na Homolce do IKEMu v Krči, jsem si přidržoval masku kyslíkového přístroje zcela bez protekce, bez nějakých privilegií, tak mi ten saniťák řekl: „Vykašli se na to, my v té bombě stejně žádný kyslík nemáme“?

26.6. 20:30
O slavnostech a hostech
(1965)
Snímek, ve kterém tehdejší president Antonín Novotný nalezl urážku svého majestátu, má originální formu jakoby autentického záznamu jedné společenské události. Skupina sedmi lidí je pozvána na oslavu, uspořádanou blíže neurčenou významnou osobou. Cestou lesem je přepadne „fízlovské“ komando, kterému velí figurka drze infantilního a zákeřného Rudolfa (Jan Klusák). Přítomní překvapivě přijímají ponižující pozici a později se servilní zdvořilostí přijímají oznámení, že to všechno byl jenom žert. Hostitel (Ivan Vyskočil), který je s Rudolfem těsně spojený, zahájí slavnost „v zámeckém stylu“ na břehu jezera, náladu mu však pokazí „útěk jednoho z hostí“. Všichni hosté se spolu s loveckým psem vydávají za utečencem, jenž porušil společenská pravidla a tím i strukturu vzájemné kolaborace, viny a lhostejnosti… Film vyniká prostotou stylu a poetiky, kafkovskou absurdností, abstrakcí a generalizací (tvorba Jana Němce – nar. 12. 7. 1936 v Praze – je osobitou syntézou tří sugescí – surrealismu, Kafky a Dostojevského). S námětem tohoto podobenství, které se stalo jedním z nejlepších filmů české nové vlny 60. let, přišla Ester Krumbachová, která se spolu s Janem Němcem podílela také na scénáři snímku a stala se jeho výtvarnicí. Ve filmu dále hrají Jiří Němec, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Zdena Škvorecká, Helena Pejšková, Jana Prachařová a Josef Škvorecký. Dílo obdrželo mj. Cenu čs. filmové kritiky 1967, 1. místo v anketě časopisu Film a doba o film roku 1966 i Cenu mezinárodní filmové kritiky v Bergamu 1968.

27.6. 20:30
Toyen
(2005)
Film Toyen, založený na historických faktech a konkrétních uměleckých dílech, nepředstavuje životopisný příběh, ani dokument o tomto období a jeho umění. Film bude existovat zcela nezávisle jako originální umělecké dílo, které má vlastní svět a vlastní poetiku… Velký ateliér, hangár či cirkusový stan. Zde zbudujeme velký svět Toyen (1902-1980) a Jindřicha Heislera (1914-1953), předních evropských surrealistů. Kulisa se bude skládat z fragmentů bytů, hotelů, kaváren a ulic. Koupelna a vana v bytě Toyen, residence, kde 4 roky bydlel Heisler, Žid, který se nedostavil k transportu, a kde on a jeho milenka vytvářeli umění. Malířská výbava, klobouky, peněženky, fotografická výbava, rádiová hlášení přibližně z let 1930 – 1970. Amatérské filmy, natočené Toyen a Heislerem.

28.6. 18:00
Perličky na dně
(1965)
O obdivuhodnostech obyčejného života. Pět filmových příběhů na motivy povídek Bohumila Hrabala. Povídky zachycují drobné příběhy ze všedního života, vykreslují svérázné podoby lidských osobností a jejich tragikomickou existenci. Převést tento neopakovatelný hrabalovský styl na filmové plátno vyžadovalo zcela osobitý herecký projev, pro který režiséři zvolili převážně neherce. V každé povídce však můžete objevit toho, podle něhož film vznikl, spisovatele Bohumila Hrabala. 1. SMRT PANA BALTAZARA = ČB 2. PODVODNÍCI = ČB 3. DŮM RADOSTI = barevný 4. AUTOMAT SVĚT= ČB 5. ROMANCE= ČB.

28.6. 20:30
Démanty noci
(1964)
Obraz útěku dvou českých mladíků z transportu smrti je dynamizovaný a významově prohlubovaný vkomponováním asociativních retrospektiv zážitků a představ jednoho z nich. V opakovaných projekcích jeho snů, obav a tužeb vše lidské pomalu ustupuje živočišnému, úměrně s rostoucím tlakem ohrožení. Naturalisticky živě zhmotněná situace utečenců – jejich hlad, únava, úzkost, nutkání sebezáchovného pudu – to vše naznačuje pokus o záchranu za jakoukoliv cenu. Dvojice se stává štvanou zvěří, jíž loví senilní starci sudetské vesnice zobrazující vládu bezmocných. Leitmotivem je touha po bezpečí, prezentovaná jako touha po domově. Němcův celovečerní debut patří k absolutní špičce české kinematografie. Zároveň navazuje na jeho absolventský film Sousto (1960).