Kvůli potížím u vstupu jsem je bohužel nestihla. Byla jsem vděčná, když jsem se dovnitř nakonec dostala a mohla si na baru objednat drink. Na pódiu jsem mohla pozorovat hemžení bedňáků a hledala si marně své místo v davu. Všechna místa byla ale už evidentně zabraná, po marném obíhání na trase balkón-přízemí-balkón jsme vzali zavděk místem u baru. Tak jsme si alespoň zajistili pravidelný přísun tekutin.
To už ale v záři reflektorů zazářila blonďatá hříva dánské panenky Mette Lindbergové. Když jsem ji viděla naposledy, bylo to v roce 2012 na festivalu Pohoda. Nyní, o dva roky později, má zpěvačka komornější podmínky, menší pódium a o poznání kratší vlasy, s nimiž připomíná Debbie Harry – svou, troufnu si říct, předchůdkyni. Stavebním kamenem The Asteroids Galaxy Tour jsou prvky diska, vesmírný house a nová vlna starého dobrého popu. A teď, prosím, nevnímejte slovo pop nijak pejorativně.
Kapela do Čech přivezla své třetí studiové album - ‘
Bring Us Together’. Skromnější podmínky a menší pódium kapele po všech stránkách sluší. Jedntotliví členové k sobě mají blíž nejen na pódiu, ale jsou sehraní, uvolnění a hraví. A všechnu tu disco auru s lehkostí sobě vlastní přenášeli na lidi před sebou, až jsem každou chvíli čekala, že se na pódiu objeví Steve Rubell a ze stropu se spustí konfety a třpytky. Úvodní píseň alba Bring Us Together nám dává vstkutnku jasnou nápovědu, kam se celé album a potažmo i koncert budou ubírat.
Bubeník se neschovával tradičně vzadu na pódiu, ale hezky ho vystavili vpředu. Asi proto, aby si po oddřených písních mohl sundat propocené tričko a oblažit fanynky v prvních řadách pohledem na jeho tělo. Na mě však nejvíc zapůsobila nová píseň
Navigator a obzvláště pak
My Club. Píseň jako stvořená pro holčičí pyžamové party, kdy si s holkama lijete sekt do krku a vyprávíte peprné historky před tím, než vyrazíte do noci velkoměsta. Ovšem soukromé malé euforie jsem prožívala když kapela zabrousila do svých starších aranží a vytasili se s
Around the Bend nebo
Heart Attack.
The Asteroids Galaxy Tour nejsou kapelou světového formátu a ani se o to nesnaží. Malý klub, nevelké davy a třpytivá saka jim sluší. Písně plné jednoduchých rifů, piánových melodií a textů o lásce, tanci, nocích, špercích a hvězdách. Neslibují nezapomenutelnou show, ani strhující zážitek. Zatančit si a dobře se pobavit. Nic víc, nic míň.