Kapela z amerického Chicaga už se dávno neplaví na vlnách krautrockových grooves. Na poslední desce Irreal se změnila v promyšlenější mašinu s daleko strukturovanějším projevem. Inheritance mile překvapili.
Jak psali v jedné recenzi, „Disappears“ na poslední desce Irreal vyměnili popové sklony za neúprosný a brutální rytmus. Nedá se k tomu nic víc dodat. Disappears se od debutu LUX výrazně posunuli. Místo dlouhých repetitivních kytarových riffů roztahuje frontman prsty na krku kytary tak, aby zabral co nejvíce pražců a svůj projev pořádně rozsekal. Disappears se posunuli – a na Sedmičce to bylo dost názorně slyšet a vidět – směrem k přísnému rytmu a možná započali cestu, jakou se vydali rakouští Elektro Guzzi. Samozřejmě, pořád je u Disappears cítit garáž a těžko by někdo mohl pojmenovat jejich kytarovku „analogové techno“ jako u rakouských instrumentalistů, ale to, co předvedli na Sedmičce, mělo do garáže už dál než na debutu nebo následujících Guider a Era. Parta v čele s Brianem Case otevřela večer skladbou Integration z poslední desky, která spolu s tou předposlední dominovala setlistu. Celá skvadra byla výborně sehraná, takže výsledný chaos nepůsobil vůbec rušivě. Ba naopak. Soustředěnost a totální nasazení bubeníka, oči kytaristy hledající kontakt s basákem a flákačská ležérnost frontmana vypovídala o množství energie vložené do koncertu. Při pohledu na posledně jmenovaného jsem se ale nějak nemohl zbavit dojmu, že by se Disappears, ostří a přesní, možná obešli bez rozostřeného, zechovaného vokálu…
Kapitolou samou o sobě byla československá parta Inheritance. Připadal jsem si hned po příchodu jako divák druhého dílu filmu Whiplash, jen s tím rozdílem, že se rejža rozhodl zbavit hlavního prudiče a nechal bicákovi úplně volnou ruku. Sledovat kytaristu a bubeníka v akci (na klávesistku jsem neviděl), byl opravdu zážitek: jak hadi se zvuky vycházející ze všech tří nástrojů proplétali pořád dokola, a to klubko bylo náramné. Neumím rozeznat jednotlivé skladby, ale je mi jasné, že zazněla jak Agnes, tak taky Frames a všechny ostatní z EP FRAMES. Ihneritance stojí za pozornost, takže je nepromeškejte na Full Moon stage na Colours of Ostrava!