Dokumentární pondělky v kině Světozor

Operace Jaro - 30.7.

(Operation Spring) Režie: Angelika Schuster - Tristan Sindelgruber, RAK, 2005, anglicko-německy / anglické titulky, 94 min



Nigerijský občan Marcus Omofuma zemřel v květnu 1999 při deportaci z Rakouska do Nigérie. Cestoval spoutaný a s ucpanými ústy. Následovala vlna protestů, které organizovali nigerijští přistěhovalci v Rakousku. Kauza Omofuma pobouřila veřejnost a policejní akci odsoudila řada politiků, veřejnost i média. O něco později provedla rakouská policie zátah s deklarovaným cílem rozbít obrovský drogový gang, během kterého bylo zatčeno více než sto Nigerijců. Byla to největší akce tohoto typu v dějinách Rakouska. Zatčeným mužům, z nichž mnozí organizovali demonstrace za zviditelnění kauzy Omofuma, byly nakonec uděleny tresty v celkové výši několika set let, údajně za trestné činy spojené s obchodem s drogami. Během operace Jaro byly použity nové metody vyšetřování včetně odposlechů a sledování, následné procesy proběhly podle nových zákonů. Tento pronikavý a provokativní dokument odhaluje, kdy došlo k překročení policejních pravomocí a kdy zjevně pochybila justice. Obvinění byla totiž nepodložená a založená na nedostatečných důkazech, špatných překladech a překroucených prohlášeních. Soud zcela nestandardně připustil výpovědi anonymních svědků. „Než jsem se zúčastnil procesů v rámci operace Jaro, nikdy jsem nezažil stání, na jehož konci by rozsudek zněl: Prodal neznámé množství neznámým osobám na neznámých místech v neznámé době," říká právník, který obhajoval Emmanuela Chukwujekwua, jednoho ze souzených mužů. Proto je na místě otázka: Měli obvinění (černí) muži vůbec šanci na spravedlivý proces?

Mixtape Inc. - 7.8.

(Mixtape, Inc.) Režie: Walter Bell, USA, 2004, anglická verze, 100 min



Filmový projekt, který dokumentuje prostředí nelegálního obchodu s mixovanými nahrávkami komunitu odolávající komerční hudební distribuci a razící hiphopové progresívní styly. Snímek zachycuje esenci a intenzivní atmosféru obklopující DJ´s, rapery, zpěváky, výrobce pirátských nahrávek a pouliční prodavače. Tato filmová cesta nabízí drsný a upřímný náhled do hudebního světa americké ulice.

Jak to jde? - 14.8.

(Was lebst du?) Režie: Bettina Braun, NĚM, 2004, německy / anglické titulky, 84 min



Dva roky doprovází režisérka čtyři přátele, jejichž rodiny pocházejí z Tuniska, Maroka, Turecka a Albánie. Oboustranná setkání s cizím světem ústí v pochopení jiných představ o životě, ve vzájemný respekt, a především zpochybňují vlastní navyklý způsob uvažování. Člověk si musí klást otázky. Jen tak se může změnit náš pohled na jiné lidi.

Bratr Gordon - 21.8.

(Brother Gordon) Režie: Fredrick Johnson, USA, 2005, thajsko-anglicky / české titulky, 27 min

Příběh Afroameričana Gordona začíná v Harlemu, kde vyrůstal s matkou a kde také narukoval jako voják do války ve Vietnamu. Dnes místo přehlídek veteránů pomáhá drogově závislým z celého světa v klášteře Thamkrabok v Thajsku zbavit se jejich závislosti a smířit se s vlastní minulostí. Vyprávění jednotlivých pacientů o jejich drogových zkušenostech se liší stejně jako jejich jazyky. Mnoho místních se stalo závislými na opiu, protože v jejich vesnici bylo jediným lékem na všechny nemoci a bolesti. Naopak ty, co pocházejí z Evropy nebo z Ameriky, přivedly k heroinu nejčastěji osobní problémy. Léčba a postavení v klášteře je pro všechny stejné, a tak má každý šanci na úplné uzdravení. Že je prostý život v buddhistickém klášteře otevřen lidem nejrůznějších osudů a původů, nedokazuje pouze životní příběh bratra Gordona, ale i jeho způsob vyjadřování, intonace a mimika, které se hodí spíše do ulic Harlemu, přesto jsou to smířlivá a pravdivá slova buddhistického mnicha.

Řekni amen! - 21.8.

(Tagid Amen!) Režie: David Deri, IZR, 2005, marocko-hebrejsky / anglické titulky, 65 min



V roce 1962 přišli z Maroka do Jeruzaléma Masud a Aliza Deriovi. Tam si vybudovali nový domov a početnou, soudržnou rodinu se silnou vírou, nezměnitelnými pravidly a rituály. Jejich nejmladší syn David, režisér snímku, se však vymkl konzervativním představám o správné životní cestě. Je homosexuál, což je pro rodinu zcela nepřijatelné. Deriovi zarputile očekávají jeho prohlédnutí a doufají v den, kdy si do rodiny konečně přivede svou nevěstu. David navštěvuje členy rodiny během význačných svátků i každodenních činností a zachycuje velice živý dialog řešící otázku jeho sexuální orientace. Většinu času je skryt za kamerou, která je pro něj očima a pro diváka se stává vstupní bránou do jeho nitra. Sám nic nevyjadřuje a většinou mlčí. Divák se sžívá s jeho osudem, může lépe poznat jeho rodinu a její postoje, ale také si klást obecné otázky týkající se současné společnosti. Film se stává obrazem jinakosti člověka a jejích důsledků, vztahu přetvářky a pravdy, rozumu a srdce, slepé víry a svobodného rozhodnutí i pohledem na jakoukoli uzavřenou komunitu či jakýkoli druh konzervativismu. Pod veselým tepem rodinného života neustále zaznívá melancholická melodie, která je výrazem autorova smutku nad tím, že jeho vůle být šťastný ho vyřazuje ze společenství, které je pro něj tak důležité.

Andělé pláčou - 28.8.

(Anjeli pláču) Režie: Zuzana Piussi, SLOVENSKO, 2005, slovensky / anglické titulky, 54 min

Více než rok sledovala dokumentaristka Zuza Piussi osudy několika slovenských homosexuálů. V zjevné snaze pochopit hrdiny a sdělit divákovi především to, jak sami vnímají svoji roli ve společnosti, ukazuje snímek jejich každodenní život v neviditelných i vyostřených konfliktech s okolím. Vztah slovenské majoritní společnosti k jiné sexuální orientaci významně ovlivňuje katolická církev, jejíž odmítavý postoj k homosexualitě přebírají politické strany i některá média.
Do natáčení snímku vstoupila televizní hudební soutěž Slovensko hľadá superstar, do které se někteří hrdinové filmu přihlásili. Jeden z pokojů filmu, lůžko, dva nazí mladíci, krátké ticho, které patří pohlavnímu údu. Jiná láska je často spojena s pocitem vyloučení, naplnění touhy s sebou nese výčitky svědomí, seznání, že mezi intimitou a tolerancí zeje propast. Intimita tak nabývá podoby permanentního sporu mezi člověkem a společností.



Ačkoli je sexuální orientace soukromou věcí a nemá pro stát takřka žádné důsledky, zůstává zásadní podmínkou soužití veřejné mínění, především pak jeho mlčenlivý souhlas s postojem církve. Ta ale zpětně vtahuje politiku do svých elementárních cílů, utváří morální okolí a podstatně ovlivňuje veřejný prostor včetně médií. Hrdinové filmu se tak pohybují ve zvláštní hierarchii, které často nemohou uniknout jinak než uzavřením se v samotě. Režisérka ve svém moderním sociologickém filmu věnuje pozornost zejména vztahu jedince a konstantních pravidel, věcně zkoumá, co znamená individuální určení ve vztahu k prostředí a osudu, zaznamenává gesta, emoce, atmosféru, nevyhýbá se explicitní nahotě, aby nahlédla existenciální pozici sexuální menšiny na pozadí xenofobie (mravní čistoty) těch druhých.

Všechny projekce začínají od 20:30. Vstupné 80 kč.