Reportáž - Free House Weekend

Chtěli jste si o víkendu zapařit pod širým nebem na čerstvém vzduchu a byl pro vás Cosmic Trip a jiné velké festivaly moc daleko, nebo moc finančně náročné a nebo jste se prostě z jiného důvodu nechtěli nebo nemohli zúčastnit? Já se naštěstí včas dozvěděla o malém dvoudenním open-airu pořádaném ETA djs přímo v našem hlavním městě a tak jsem nebyla o zážitek z akce pod hvězdami ochuzena i přesto, že jsem zůstala v dosahu svého pražského bydliště.


Na tento na akce bohatý víkend si také ETA djs připravili nějaký malý dáreček pro nás clubbery (i když teď v létě to není až tak výstižné pojmenování, jelikož většina z nás dává přednost před kluby právě různým festivalům) v podobě dvoudenní nebo spíše dvounoční party pod širákem. Ze dvou dnů jsem si dle svých časových možností vybrala sobotu, ale abych byla spravedlivá, nechci opomenout djs, kteří hráli, ač nevím jak, v pátek. Byli jimi Face, Bon Finix, Madafaka, Daun, Mark Twin a Goldstar.

Tisková zpráva nás také lákala na koupání a slunění se u jakési vodní nádrže či místního koupaliště v Praze 9 – Kyjích. Ze zastávky Rajská zahrada jsme se svezli pouhou jednu zastávku autobusem, jehož nástupiště jsme hledali přibližně 20 minut, protože nám ani nikdo z místních nebyl schopen říci, jestli tam autobus 110 vůbec jezdí. Nakonec se přeci jen zadařilo a v autobuse jsme se stihli seznámit s někým, kdo mířil tam kam my a z jeho informovanosti vyplývalo, že již na místě někdy byl. Ze zastávky kde jsme vystoupili jsme již slyšeli dunivé tóny, které nám dávaly na srozuměnou, že se nacházíme již velmi blízko. Bylo něco po desáté a ve tmě jsme jen náhodou uviděli ceduli s ukazatelem, takže průvodce nám byl opravdu užitečný. Prošli jsme kolem oné vodní nádrže, kde jsem si představovala, že naše cesta bude zakončena, ale namísto toho jsme pokračovali dál do kopce po neosvětlené cestě s nerovným terénem. Myslím, že i tato ne úplně jasná cesta (především při hledání za tmy) mohla mít na svědomí účast nižší, než by si taková akce zasloužila.


Můj první dojem po příchodu přímo na místo byl, že prostor je dost malý. Což je ovšem asi jen „degenerace“ z akcí většího formátu. Dva malé stany s hudební produkcí, ten menší byl cosi jako chill out, avšak nejvíce odsud zněly zlámané beaty a druhý převážně houseový, plnil roli hlavní stage. Jeden stánek s nápoji, kde nás nízké ceny téměř šokovaly (od piva za 20 Kč jsem čekala minimálně nějakou méně kvalitní značku, avšak tyto obavy se k mé radosti nevyplnily) a oheň pod lesem, kde se shlukovalo v době našeho příchodu nejvíce lidí.

První dvě hodiny jsem strávila posezením u ohně, kde se ovšem tříštila hudba z obou dvou stanů, ale tak šikovně, že jsem zvládala dobře vnímat obojí, pokud jsem se zaměřila na jeden konkrétní stan a dobře nastražila oním směrem svůj sluchový orgán. Přesto i tak jsem větší pozornost věnovala stanu, který mi byl hudebně bližší a to byl stan hlavní. Stihli jsme ještě část ostřejšího setu Sidecara, ten jsme ale bohužel tolik nevnímali a spíše ho strávili aklimatizací v pro nás novém prostoru a prozkoumáváním terénu a to doslova. Kolem byl les a zem, po které jsme se pohybovali byla dosti nerovná, takže až po nějaké době jsme (stejně jako ostatní návštěvníci) přivykli a přestali zakopávat. Ve stanech byla travnatá „podlaha“ udupaná a mírně připomínala, na čem jsme tančili na druhém a třetím ročníku Creamfields v techno stanu. Tady nám to ovšem nijak nevadilo, při tomto nesrovnatelně menším počtu lidí.


Po půlnoci se za gramci objevili z Cosmic Tripu přicestovalí a od sluníčka mírně spálení djs Wega a Kim Pixa. To se také začali objevovat jedni z prvních tanečníků. Jejich klasický elektro-house-progressive styl by snad identifikoval každý, kdo je i jedinkrát slyšel hrát. Pořádně zaplnit stan se podařilo až po klucích následující djce E-lite. Ta se stala jasnou hvězdou večera, zahrála jako vždy energicky a našláple, že to vytáhlo od povalování se u ohně i zbylé lenochy. Pro nás to byla třešnička na výtečném dortu a po jejím snězení jsme se vypravili domů.

Za sebe samotnou bych ráda poděkovala všem, kdo se skrývají za pseudonymem ETA djs a požádala je, ať v pořádání takových akcí pokračují, protože i co je malé (tím mám na mysli tuto akci), může být dobré!

Fotoreport z Free House Weekend