Christian Loffler: Teď vydám knihu s fotografiemi, později se vrátím k malování

Ahoj Christiane, za chvíli budeš vystupovat, jak se těšíš?
Jo, opravdu se těším. Jsem velmi zvědavý, jelikož je vyprodáno a je to poprvé, kdy vystupuji v Praze. 

Poprvé v Praze, ale nikoliv poprvé v České republice, pokud se nepletu...
Nepleteš. Hrál jsem tu už dvakrát, pokaždé na festivalu Colours of Ostrava. A letos tam vystoupím znovu. 

To je celkem velký festival. Kolik lidí se přišlo na tvou show podívat?
To si netroufám odhadnout. Poprvé jsem tu byl před třemi lety a odehrávalo se to na nějaké menší scéně vyhraněné pro elektronickou hudbu. Loni už ta scéna byla větší a letos prý bude mít ještě o dost větší rozměry...



A ty osobně preferuješ větší nebo komornější formy svých vystoupení?
To záleží na okolnostech, ale většinou se mi lépe hraje na menších akcích. Má to intimní atmosféru a je to osobnější... Ale hrát pro tisíc lidí má taky něco do sebe:-) Záleží to na momentální náladě a na tom kterém konkrétním místě. 

V jednom rozhovoru ses nechal slyšet, že nejsi "party guy" a nikdy jsi jím ani nebyl. Jak jsi tedy trávil čas jako teenager?
Nejčastěji se svým počítačem. Nejdřív jsem se hodně zajímal o hry, pak jsem začal koketovat s programátorstvím a zjistil jsem, že na počítači se dá dělat také muzika. Začal jsem tedy experimentovat s různými programy. No a takhle nějak jsem trávil svou pubertu (smích). 

Ty momentálně plánuješ vydat knihu, je to tak? O čem bude?
Ano, to je pravda, bude to kniha mých fotografií. Je to v podstatě sbírka mých fotografických prací a možná to v budoucnu také nějak propojím se svou muzikou. Ještě jsem tedy nenašel koncept, ale snad z toho bude nějaký pěkný audiovizuální zážitek.

Ty jsi vedle toho také malíř... Respektive dříve jsi maloval. Kde jsou tvé malby nyní? 
Některé z nich jsou v domě mých rodičů, některé jsou někde uschované - už ani nevím pořádně kde jsou... A některé ... popravdě ani nevím.

Ty je nechceš někdy ukázat?
Některé malby byly vystavené na internetu, ale to už je opravdu hodně dávno. Ale myslím, že pomalu dozrává čas, abych se vrátil k malování a udělal nějaké nové obrazy. Tak až je udělám, určitě je někde vystavím, to je jisté.

Ty jsi studoval umění na univerzitě, jestli se nepletu... Nebo jsi ještě stále na univerzitě?
Ano studoval, jsem. Ale ještě jsem ji nedokončil, protože mi cestu zkřížila hudba, která v určitý moment převážila nad vším ostatním. Momentálně nejsem rozhodnutý, jestli se tam vrátím a dokončím ji, ale takový byl byl původní plán - vystudovat umění. Jenže pak přišla hudba, takže... (smích).

Takže hudba je teď na prvním místě?
Přesně tak.

Chtěl by ses někdy k malování vrátit? Třeba i na profesionální úrovni?
Ano, určitě ano! K tomuto kroku jsem se odhodlal před pár týdny, už jsem si nakoupil nové barvy, plátna, štětce... Pustím se do toho hned, jak budu mít jen trochu volného času. Aktuálně mám hodně práce s nadcházejícím turné a s remixy, na kterých pracuji. Jsem ale přesvědčený, že k malování se vrátím ještě letos. 

Dnes večer budeš vystupovat se skvělou vokalistkou, která si říká Mohna. Co vás přivedlo dohromady?
To už je taky strašně dávno. Určitě jsme se potkali přes internet. Tuším, že to byla platforma Myspace, kde Mohna měla profil coby zpěvačka své kapely, jejíž muzika se mi líbila. Oslovil jsem ji a zeptal se, jestli by mi nenazpívala nějaké vokály. Ona souhlasila, a tak jsme udělali dohromady první píseň. Teď už se známe odhadem šest let. 

Takže s ní počítáš i do budoucna? Nebo je tohle váš poslední projekt?
Oh, to ne! Určitě s ní počítám. A těším se na to. Pokaždé spolu při vystoupeních improvizujeme a měníme zajetou podobu písní, takže zní pokaždé trochu jinak.

A máš nějaké toužebné přání s kým by ses chtěl postavit na pódium nebo zavřít do studia?
To je velice těžké, protože já jsem do značné míry individualista. Nejsem dobrý týmový hráč. 

Já taky ne.
(smích) Já mám velmi zřetelnou a pevně danou představu o tom, jak by moje hudba měla znít. S Mohnou je výborná spolupráce, jelikož sdílíme společné vize a navíc je velmi otevřená mým nápadům. Můžu se vydat jakýmkoliv směrem a ona se s tím báječně vypořádá. Pro mě to je naopak většinou těžké s někým spolupracovat 

Hodně cestuješ po světě, co to s sebou přináší?
Je to super, protože je to velmi inspirující. Jasně, někdy je to trošku otravné - třeba když čekáš na letišti. Ale jinak? Potkáváš nové inspirativní lidi, se kterými si vedeš zajímavé diskuze, vidíš nová města, hezká místa. Často se ve městech, kde hrávám snažím chodit do muzeí a na výstavy, to mám rád. Tohle všechno je skvělá součást hudby.

Do muzeí? A tady v Praze už jsi někdy nějaké navštívil?
Bohužel ne, ale naštěstí tu budu mít zítra nějaký volný čas, tak si to vynahradím a někam vyrazím. 

Kde jsi doma?
V Německu. Na severovýchodě Německa. Bydlím zhruba 400 metrů od moře. Když jsem doma, mám to k moři dvě minuty. Jdu se projít, pořídím nějaké snímky, je to nekonečný zdroj inspirace. 

Jaké jsou tvé ambice? Co třeba filmová hudba?
No ano! To by byl opravdu pěkný směr... Já tedy nemám žádný konkrétní plán, ale tohle je něco, kam by se chtěl vydat a co mě zajímá. Takže filmová hudba, nebo možná zkusím nějaký nový projekt.

Takže máš rád filmy?
No... popravdě řečeno... ani moc ne. Nedokáži se příliš dlouho soustředit na jednu věc. Ani ti neřeknu, jaký film jsem viděl naposledy. Možná ještě tak v letadle jsem schopný se na nějaký podívat (smích). Ale mám moc rád filmovou hudbu. Slyšel jsem opravdu velké množství všech možných soundtracků k filmům, které jsem nikdy neviděl.

Jsi majitelem labelu Ki Records. Co musí muzikant umět, čím by tě měl zaujmout, aby se dostal pod tvá křídla?
V podstatě jsou to všechno mí přátelé, takže je to všechno založené na osobních pocitech. Ti umělci jsou buď lidé, které znám delší dobu já, anebo jsou to kamarádi mých kamarádů. Tak například Daisuke Tanabe, japonský hudebník, kterého ke mně přivedl kamarád Paul, který v Japonsku delší dobu žil. 

Díky ti za hezké povídání a těším se za pár minut na show!