Jak se stal Lunchmeat nejlepším tuzemským festivalem

Za roky poctivé dřiny celého týmu má teď Lunchmeat všechno, co si může přát – renomé, nadstandardně kvalitní audiotechniku, kreativní vizuály, důstojné zázemí a pevnou fanouškovskou základu, která roste každým rokem společně s festivalem.  Podle duchovního otce Lunchmeatu Jakuba Peška rozšířili Demdike Stare & Michael England (kteří vystoupili i letošním Sónar festivalu v Barceloně, pozn. redakce) žánrovost festivalu o live cinema. Dodal, že jejich krátké narativní příběhy měly obrovskou silu jak v obraze, tak i ve zvuku. Jakub nicméně tvrdí, že jen jeden nejlepší projekt se z festivalu vybrat nedá, protože každý z nich je jeho srdeční záležitostí a celý line-up byl dle jeho slov poměrně vyrovnaný.
 

Čtvrteční hlavní program zahájila Švýcarka tibetsko-nepálského původu Aïsha Devi (možná pro někoho známější pod svým alter egem Kate Wax). Pokud byste chtěli slyšet aktuální zvuk soudobé experimentální elektronické pop-music, dejte si její poslední album DNA Feelings. Stojí za to. My, návštěvníci Lunchmeatu, jsme se u toho mohli kochat lehce zvrácenými, spirituálními a místy naléhavými vizuály francouzského artisty Emile Barreta. Viděli jsme tak třeba Aïshu koupající se v bazénu s hromadou tlustých Číňanů, originální videoklip má na svědomí Tianzhou Chen.
 

Pátek mi hudebně sednul asi nejvíc. Ale pokud bych měla vybrat jen jednoho jediného interpreta, budou to bez váhání Amnesia Scanner. Do Prahy přivezli své aktuální (a vlastně i první) studiové album Another Life. Mohutné basové linky, pomalejší BPM a postindustriální feeling zapříčinily, že jsem se na parketu kroutila jako žížala a odmítala ho opustit. 
 

Sobota patřila kuvajtské producentce a multimediální umělkyni Fatimě Al Qadiri, která vydává pod mým oblíbeným labelem Hyperdub. Nadupaná, rozmanitá show plná chytré elektroniky a tanečních ploch oscilujících na pomezí dubu, dub-techna, ambientu a experimentální elektroniky. Do toho si přimíchejte vlivy arabské a orientální hudby, špetku grimu a získáte těžko uchopitelný koktejl, který na živo získá čtvrtou dimenzi. 
 

Sečteno podtrženo: královská zábava. Nemůžu se dočkat dalšího ročníku. Do příště zbývá vylepšit snad jen výběr piva ;-) Jakub doufá, že návštěvníci festivalu začínají věřit a i přes nepříliš známé projekty se daří Studio Hrdinů naplnit. Já osobně se trochu děsím dnů, kdy bude beznadějně vyprodáno.