Přestože bývám téměř výlučně věrná svým oblíbeným klubům, jednou za čas mě popadne chuť experimentovat, hledat a objevovat nová místa, kam se dá jít za zábavou a kvalitní hudbou. V tomto případě se jednalo o staronové místo, ze kterého na mě dýchla nostalgie a to klub Bordo, dříve Resort a ještě dříve jeho slavnější předchůdce a v Praze „provařený“ klub Industry55.
Jelikož se Bordo nevěnuje výlučně taneční hudbě, dlouho jsem analyzovala zářijový program klubu. Vybrala jsem si party s pro mě maličko infantilním názvem Kiss, ale každopádně dj Loutka, Braun, Lucas Holan a Gonza byli příslibem hudebně minimálně dobré party.

Neočekávala jsem na této party moc lidí (v Praze v ten večer bylo i několik zavedených a hudebně úspěšných klubovek), i když z akcí jiného rázu jsem z fotek na webových stránkách klubu vypozorovala, že někdy bývá narváno k prasknutí. Každopádně s poslechem fajn hudby a příjemným posezením jsem počítala a vyplnilo se mi k mému milému překvapení víc než jen to.
Vstup do klubu byl pro osoby něžného pohlaví do jedenácté hodiny večerní zdarma, po té pro všechny rozumných sto korun českých. Až na malé změny mě uvítal interiér více než podobný tomu, jaký měl kdysi klub Industry. V popředí nad djským pultem visely zajímavé neidentifikovatelné dekorace obdélníkového tvaru měnící svou barvu, na zdech obrazy, usadit se můžete na zebří sedačky. Jinak zůstal interiér vcelku zachován a klub působí pořád spíše mírně luxusním dojmem. Ceny na barech nám doslova vyrazily dech, protože by se za ně nemusela stydět ani pražská periferie, natož klub na Vinohradech a personál byl ochotný a příjemný, což bohužel není vždy samozřejmostí.

Gonzův set mi rozproudil krev v žilách, být tím, kdo roztancuje dav, na to jsem se necítila, ale nemusela jsem dlouho čekat a na parketu se kolem půlnoci už bylo na co dívat a po chvíli jsem se zapojila také. Loutka už „vymáčkl“ z návštěvníků co se dalo, kdo netančil na něj, netančil by asi vůbec na nic v tu chvíli. Jak se mi na Summer of Love Loutkův set přiliš nelíbil, tady se mi přesně trefil do mého vkusu (byl to zase ten“můj“ starý oblíbený Loutka z Roxy), a vůbec všichni zúčastnění djs hráli progresivnější housík přesně pro moje slechy přívětivý.

Přestože klub nebyl „narvaný“ a mezi návštěvníky bylo řídko jako mezi stromy v pražském lese, atmosféra byla příjemná a pohodová a myslím, že pro nikoho, kdo přišel a zůstal až do ranních hodin to nebyl promarněný večer.
Já osobně věřím, že tento prostor opět ožije hudbou, i tou taneční, za kterou tam před lety chodil téměř každý, komu byla taneční hudba blízká.
Podrobnosti o klubu, programu apod. najdete na
www.bordo.cz