Santa Houze v Benešově:

Tentokrát nás večerem měli provázet djs Loutka, Aiffel, P@co a M-Sonic. Poslední zmiňovaný mi byl neznámý, takže jsem usoudila, že to bude místní dj. Ten také celou akci zahajoval.

U vstupu mě hned pobavil jakýsi questlist, neboli kus papíru o velikosti A5, vytržený ze školákova sešitu s podobně vyhlížejícím písmem. Byli jsme oraženi razítky, které jsou vidět jen pod UV světlem, což mi připomnělo mou pubertu a vesnickou diskotéku, na kterou jsem z dlouhé chvíle trávené na chalupě za Prahou občas zavítala. I hudebně se mi zdálo, že má tato akce k diskotéce blízko. M-Sonic zřejmě znalý zdejšího publika, které zde navštěvuje místní diskotéku zvolil lehčí a přijatelnější odnož taneční hudby.

Na parketu křepčilo pár náctiletých, ostatní se spíše hromadili u venkovního baru, kde barman alespoň částečně slyšel naši objednávku. Uvnitř sálu bylo vskutku víc než namáhavé si porozumět i s osobou stojící pár centimetrů vedle vás. Se zvukem zde neměl někdo opravdu moc šťastnou ruku, a tak pokud jsme si s kamarádkou chtěly něco říct a nepřijít přitom o hlasivky, vybíhaly jsme ven ze sálu. Během hodiny se sál slušně zaplnil, avšak já a moji přátelé s věkem nad dvacet (a ještě trochu více) jsme zde silně zvyšovali věkový průměr. Veškerá omladina zlákaná vidinou party se vstupem za 80 korun a vánočními prázdninami si vyrazila vyhodit si z kopýtka v novém ohozu od ježíška. Zdejší ceny se pro nás, pohybující se v pražských klubech, zdáli pro pořadatele až prodělečné. Uzavřená většina prostoru (kromě hlavního horního parketu, kde se také často pořádají plesy) působila až smutně, pro nás kteří jsme sem z Prahy a širokého okolí jezdili na skvělé akce typu Eletric Kingdom atd.) Až na místě jsem si uvědomila, že tato akce přiláká pouze ty, co mají v občance (pokud už ji mají) bydliště v okresu Benešov.

Na podiu se dokonce vyloupla slečna, která měla zřejmě funkci go-go tanečnice, avšak téměř každý z rozdováděných rytmus nevnímajících tanečníků na parketu by snad tuto úlohu zvládl lépe. Marně jsem přemýšlela, zda je slečna, která vypadala jako žákyně základní školy znuděná ranní rozcvičkou na hodině tělesné výchovy k smíchu nebo spíš k rozesmutnění. Předvedla nám bezhlavé mávání rukama, nohama, celou dobu nejspíše zašlapovala hořící nedopalek a po celou dobu si upravovala podprsenku. Během chvíle však měla za sebou podporu pár panáky posilněných náctiletých.

Mezitím se vystřídali djs. Marně jsem doufala, že P@co hudební produkci vylepší, avšak staré ohrané disko-studio fláky, včetně Jaydeeho a Madonny mě spíše znudily. P@co za gramofony skákal jako pako (v dobrém slova smylu) avšak atmosféra se mi na jeho energické projevy zdála poněkud mdlá. Ale samozřejmě nemohla jsem přehlédnout, že ta část mládeže která tančila se velice dobře bavila.

Od jedné hodiny ranní byl na tahu dj Aiffel, kterého si jako dje velice cením. Ale party nedělá jen dj a prostor, ale z velké části také návštěvníci. A ti na mě nepůsobili zrovna pozitivně. Spíše jsem si připadala jako důchodce, který si spletl lokál. Z tohoto důvodu jsem jednu hodinu po půlnoci kulturní centrum na Karlově opustila s chrapotem připomínajícím patnáct hodin strávených na hlučné party. Pochopila jsem, že akce byla pro úplně jinou cílovou skupinu, než jsem zrovna já a moji přátelé.

Nemohu soudit jak zahrál dj Aiffel či Loutka a tak se nemohu vyjádřit ani kladně ani záporně, každopádně vím, že KC Karlov příště navštívím až mě sem bude lákat pestřejší line-up, vstupné nad 200 Kč a poněkud propagovanější akce, která se zaměří i na osoby vyššího věku a i ze vzdálenějších míst.

Fotoreport ve špatné kvalitě naleznete na stránkách www.kckarlov.cz