Dj Neo: Vykašlat se na naši neexistující scénu!

Většina této produkce je tak skvělá, že končí jako dárek pro prvních pár stovek návštěvníků nějaké párty, neboť ani ve vinyl shopech, kde se prodává výrazně pod cenou ostatních desek o ni mnoho djs zájem nemá. Takoví jsou někteří naši úžasní producenti, o jejichž aktivitách slýcháme poměrně často a většinou jde o stejné PR slátaniny, jako jejich produkce. Ovšem, existuje pár producentů, kteří nemají zapotřebí na sebe takto přehnaně upozorňovat, protože se jim prostě daří a dokáží zaujmout i ve světě. Jedním z nich je pražský house dj NEO, který koncem března nenápadně vydal svoje již třetí album Heartbreak klub, jemuž se dostalo skvělého ohlasu ze všech koutů Evropy; nabídky přicházely z Francie, Německa, Itálie i Anglie…

 

Dj a producent Neo v minulosti remixoval nahrávky pro Monkey Business, JAR, Ivana Krále, Lucii Bílou, Jiřího Korna, Daru Rolins, Wohnout a mnohé další (dodnes jich bylo kolem 50ti). Jako jediný český DJ se nebál pokusu o změnu i v „zavedené“ pop music- produkoval m.j. album Jiřího Korna, či debut zpěvačky Jany F. (skladba "Nostalgie" byla po dlouhé týdny nejhranější skladbou v českých rádiích). DJ NEO rovněž pracoval na 2. albu Sámera Issy(Break the silence), které společně s Ondřejem Brzobohatým produkoval. Společně s Romanem Holým pracoval rovněž na úsřední skladbě k soundtracku k českému filmu "Experti".A protože je v jeho případě opravdu o čem psát, připravili jsme pro Vás rozhovor o hudbě, neexistující scéně, dělání muziky a také o jeho novém albu.

 

No asi spíš lehčí, díky internetu a technologiím vůbec. Já bych rád sledoval, co se u nás děje, ale ono není bohužel moc co sledovat, takže by se dalo říct, že spíš nesleduju:)

Necítím se být v pozici někomu říkat, co má dělat, každý má určitě svou hlavu, ale pokud můžu poradit, tak ať se úplně vykašlou na naši neexistující scénu a nebojí se svoje věci poslat ven. Když to bude dobrý, tak se jim labely rádi ozvou a když to hned nevyjde, tak se jim nikdo smát nebude a nic se neděje. Třeba k mému vydáni u Subliminalu došlo úplně klasickou formou. Housechild jsem taky v listopadu 2006 poslal na 5 labelů a ozvaly se mi 3. Mimo jiné Yellow, label Boba Sinclaira. Nakonec jsem podepsal Diamond records, což je největší italsky label, který licencuje Defected, Soulfuric atd. Nabídli mi smlouvu na 3 maxisingly ročně po dobu 5ti let+ budu remixovat projekty z Defected, Papriky atd. To se neodmítá:) 

No tohle je samozřejmě hodně citlivý téma a já asi nejsem úplně ten, kdo by to měl komentovat, to by měli dělat asi novináři. Pravda, někdy se nestačím divit, co jsou lidi ochotný všechno "spapat":) Navíc většina těch lidí jsou jinak celkem fajn a jsou to kamarádi. Já se jen vždycky pobavím, když někde velkými nápisy na webech čtu, že slečna X nebo pan Y vydává svůj již Xtý singl. Pak se někdy v polovině článku dozvím, že to tak vlastně úplně není, že ta dotyčná/-ný jen seděl/la u toho, co to doopravdy programoval a říkal/la mu, kterej zvuk je hezkej a kterej ne:) Nebo že DJ/producent má producenta, který mu produkuje jeho singl. Je to podobně absurdní, jako kdyby zpěvák tvrdil, že má zpěváka, který mu nazpíval desku. Možná je to tak ale u nás normální a divnej jsem já:) 

Já se už z principu nebráním žádnému technickému pokroku, protože nebýt jeho, tak bych nikdy nemohl dělat to, co mě baví. Myslím, že je nejlepší si ze všeho vybrat to, co každýmu vyhovuje nejvíc. Každý jsme jiný a každý máme rádi trochu něco jinýho. Já osobně když hraju, tak používám céda i klasický vinyly. Céda jsou super v tom, že když si před párty udělám nějaký bootleg nebo re-edit, který se mi hodí do setu, tak to můžu jednoduše vypálit a za pár hodin použít, což u klasický desky prostě nejde.Vinyl je zase srcovka, krásně to vypadá a krásně se to drzí:)

Proti technu vůbec nic nemám, akorát mě dokáže vytočit, když někdo nadřazuje jeho oblibený styl nad jiný. Takový ty masový akce jsou samozřejmě postavený na manipulaci s masou a vydělávání peněz, ale já na ně nechodím, takže ani nemůžu úplně hodnotit jak to tam vypadá. House je i u nás podle mě nejoblíbenější styl, ale jelikož právě tahle hudba nefunguje ve špinavých halách pro hodně lidí, tak ani není tolik vidět na webech - nepíše se o ní v P.R. článcích, reklamách atp., takže opticky jakoby pokulhává za zkomercializovaným technem nebo trancem. Joo house je opravdu underground:)

Určitě je dobře, že se na diskotéky dostává i kvalitnější muzika a je jedno, jestli je to house nebo třeba rnb. Electrohouse je v poho, ale je to track od tracku, nedá se říct paušálně, že je nějaký styl lepší než druhý. Já hraju house tak kolem 128bpm s prvky funku, latina, diska a elektra. Baví mě navíc čas od času přimíchat nějaký bootleg od provařeniny typu Michaela Jacksona nebo Depeche Mode. To set neuvěřitelně nakopne!:)

Je fakt, že jsem v tomhle dost omezený, mě vlastně nic jinýho než muzika nebaví.. ráno vstanu, pustím rádio nebo nějaký cédéčko, pak jedu do studia (pokud se už ve studiu neprobudím:). Když jedu MHD mám walkmana, když autem, tak pustím naplno muziku, pak dorazím do studia a zase muzika:) Jinak mam samozřejmě rád i jiný věci, kamarády, slunce, sport, počítačový hry, slečny..:)

BORAT rulezzzz!:)

Asi Bad nebo Thriller od Majkla:)

Asi za benzín, ta moje mrcha dost žere:)

Ani se to neliší, to co hraju poslouchám i doma. Kromě toho samozřejmě i kvalitní popík nebo rnb.

Heartbreak club je moje třetí dítě:) Moc dlouho jsem se s nim dělal a každou notičku piloval. Jestli jsem se od těch 13ti let něco naučil, tak to tam určitě musí být.

Svobodní lidé, svobodné a otevřené mysli, bez předsudků, jedno jakých třídních skupin či vyznání:)

To se dá dost těžko měřit, je to různý. Když mě to chytne, tak třeba 3 dny v kuse, ale pak musím vypadnout aspoň na den ven, protože studio je uzavřená místnost bez oken a mám z toho depky:)

To vůbec, rituál nemám. Musím mít na to chuť a je jedno, jestli je noc nebo den. Často se stane, že v posteli tak dlouho přemýšlim co budu dělat druhý den ve studiu, že pak nemůžu usnout, tak se seberu a jedu do studia, kde se zklidním a usnu v kresle:)

Těžko něco vypíchnout, textově pro mě hodně znamená Don wanna B like other boys, Googbye Goodgirl nebo Ignoranti. S.O.S. 2 your ears je zas hodně podprahová záležitost.

Masteringem se dá pár věcí doladit, ale taky dost pokazit, dělám si ho sám.

Texty jsem psal všechny sám kromě Dary a rapu Oriona s Jamesem. S vokálistama se mi dělalo opravdu skvěle. S moji povahou bych ani nemohl dělat s někým, kdo mi nesedí, to bysme si za chvíli nafackovali:) Výborný byl Komár ze Sunset BLVD., což je hooodně dobrá acid jazzová kapelka z Lanškrouna, mají určitě velkou budoucnost! S Orim a Jamesem byla prdel jako vždycky, Sámer je neuvěřitelně pracovitej no a Martina.. Martina, to je bez diskuzí naše nejlepší zpěvačka! Navíc je neuvěřitelně kamarádská a vtipná. Je to ten tip člověka, u kterýho si můžete být jistý, že to co říká si opravdu myslí a netrpí takovým tím hezko-česko-knedlo-vepřo-švejkovským mindráčkem:)

Heartbreak club jako album na vinylu celý určitě nevyjde, ale singly z něho určitě ano. Vlastně víc jak půl roku před vydáním jsem "udal" houseový singly z alba zahraničním labelům, což je i důvod proč album nesmí vyjít u major labelu, ale vychází na mém labelíku NextGen records. Začátkem května vychází venku 1. edice singlu Housechild, po prazdninách druhá s remixy od Freemason a koncem roku vychází Epic love, prý v licenci Defected. Epic love dostalo na Winter Music Conference Diamond records, kteří mě zastupují mimo ČR. Jak se jim to podařilo netuším, asi se to v Miami líbilo:)