Životní příběh zpěvačky Roisin Murphy

Z Arklow až do Sheffieldu

Když jí bylo dvanáct, přestěhovala se její rodina z jihoirského městečka Arklow do Manchesteru. O tři roky později se přestěhovali zase zpátky do Irska, Roisin ale zůstala v Manchesteru. V sedmnácti se přesídlila do Sheffieldu, kde chtěla studovat umění. Poté potkala Marka Brydona, nahráli společně několik skladeb, v kterých, jak dnes tvrdí, zpívala nesmysly typu "Do You Like my Tight Sweater?" a "See How It Fits My body".

Tak vlastně vzniklo Moloko. Potom přišla exkluzivní nabídka - smlouva rovnou na šest desek. Roisin to neuvěřitelně rozčílilo, za to ale Mark, založením pragmatik, už tehdy poukázal na to, že to zvládnou natočit jenom tehdy, pokud to bude všechno zatraceně dobře fungovat. Po albu „Statues“ jejich spolupráce skončila. Něco přestalo fungovat a přišla na řadu nová etapa - sólová dráha a s ní debutové album Ruby blue. Momentálně je nějaký ten týden na světě deska druhá: Overpowered.

Roisin si prý nikdy nedovedla představit nahrát album, aniž by zcela nestála u jeho zrodu. A nikdy také nevěřila tomu, že by poté s výsledkem mohla být naprosto spokojená. Stalo se. Roisin má na kontě své druhé album. Spolupracovala na něm s velkolepými osobnostmi z hudební branže, skladby vznikaly v Miami, Londýně a Barceloně. Produkce sídlila v Sheffieldu, natáčelo se ve Filadelfii, mixy vznikaly v New Yorku, Miami, Las Vegas a v londýnském studiu. Mastering probíhal zase v New Yorku.


Café Solo (spolupráce s Herbertem na debutovém albu Ruby Blue)

"Ruby Blue" pro ní byl takový malý zázrak. Ve dnech po koncertu Moloko v Brixton Academy, po posledním koncertě ročního turné, jela zpátky do Brixtonu, aby pracovala s Matthew Herbertem v Dairy Studios. Jeho malý pokoj byl přeplněný věcmi, které Roisin připadaly jako vybavení pro NASA. Nedalo se tam skoro pohnout. Byl tam třeba i překrásný francouzský mixpult ze šedesátých let, ručně dělaný ruský mikrofon a plno dalšího harampádí. Na desce pracovali v tomhle prostoru. Komponovali, dělali nahrávky, realizovali věci, které ji napadly doma a tam také nakonec smíchali celé album.



Jeho hudební vkus se točil hlavně okolo energie. Matt vždycky nahrál první věc a hned chtěl natáčet další. Při takovém tempu nezbýval čas na pochybnosti a jiné myšlenky. Předtím byla Roisin zvyklá napsat společně s Markem Brydonem nejdřív písničku a teprve pak se pustit do aranží a experimentu. Nikdy předtím nepsala skladbu na bázi nějakého nahraného zvuku, který někde slyšela, (např. zvuk roztrhaných novin, kterými bila o mikrofon) a o pár měsíců později je album na světě. Ne, tak to nikdy nefungovalo. Teprve u Ruby blue, které se sice nijak zvlášť dobře neprodávalo, ale i přesto je na něj zpěvačka pyšná. (obr rm4)


Rare Groowes (aneb Overpowered: cesta od alternativního rocku až k acid houseu)

Předtím než začala společná práce na druhé desce Overpowered, byla pozvána jako host do jedné show v New Yorku. Danny Krivit ji poprosil, zda by nezazpívala song "Forever More" od Moloko. Na párty "718 Sessions", která se koná jednou měsíčně v neděli, Roisin zazpívala verzi od Françoise K. Byl to jen bezvýznamný, čistě elektronický remix, který výstavbu songu přirozeně přeměnil do čerstvého, příjemného disca. Zpívala také "Cannot Containt This", další vytříbený kousek od Moloka z alba Statues. Nikdy by ji ani ve snu nenapadlo, zpívat písně ze svého prvního sólového alba Ruby blue, k příležitosti takového "disko-večera" se to ale přímo hodilo.

Moc jí to bavilo a tudíž poprosila Dannyho ještě o jeden mix. On jich přidal rovnou deset. Několik desítek songů, z kterých některé znala, jiné naopak nikdy neslyšela. Tracky, které na svém iPodu tou dobou nejvíce poslouchala byly: "Keep On" od D Train, "Spank" od Jimmy Bo Horn, "You're The One" od Little Sister, "Number One" od Patrice Rushen, "Together Forever" od Exodus, "No Way Back" od Adonis.

Další věci, které se jí líbily a ovlivnily tak hudbu na nové desce, byly melodie od Roberta Palmera, Gwen Guthrie, Lisy Stansfield, Freeze, Mantronic, Universal Robot Band a Rene & Angela. Další inspirací byly stopy dřívějšího manchesterského soundu, kdy poprvé uslyšela acid house a naprosto mu propadla. Díky "Voodoo Ray" překročila hranice, jen už nebyla ovlivněna Sonic Youth nebo Jesus & Mary Chin. Poslouchala taneční muziku a hlavně tu z Manchesteru: Bands jako ACR a Die Mondays, Kraftwerk a Marvin Gaye; 808 State.


Roisin dostává smlouvu u EMI (práce na albu začíná)

Když odstartovala práce na nové desce, snažila se shromáždit a uspořádat myšlenky, které do "Overpowered" chtěla vložit. Proto odcestovala znovu do Sheffieldu. Vedla tam dlouhé rozhovory s Parrotem, jedním starým kamarádem, s kterým chtěla vždycky na něčem spolupracovat. Řekla mu, že poslouchala staré disco- a house desky a on jí přidal desítky dalších, které si musela poslechnout. Už tehdy přemýšleli, jak dnešní hudební publikum přijme něco takového a jestli bude někdo ochotný poslouchat retro house – disco miš maš. Kdo by si mohl být jistý taneční muzikou, která už má svá nejlepší léta za sebou? Ale to je o to víc motivovalo přesně takovou desku natočit.



Pak začalo natáčení: v Londýně se Seijim, v Barceloně s Andym Cattoem, v Hoxtonu s Richardem X. Potom jela do Miami a pracovala s Jimmy Douglassem a s Boyem III Factorem. Ten, ač teprve 24letý, zacházel se studiovou technikou a s celým počítačovým příslušenstvím na výbornou: rychle a precizně. Nahrávky ve Filadelfii (což byl pro Roisin vždycky sen) bylo jedno velké šílenství, jak říká sama zpěvačka. Občas posílala materiál zpátky do Sheffieldu k revizím a úpravám. Roisin napsala společně s Parrotem a jeho hudebním společníkem Deanem Homerem několik songů. Z "Cry Baby" udělali skutečný disco-maraton. "Scarlet Ribbon" je v podstatě jediná pomalá skladba, kterou v posledních dvou letech Roisin napsala, produkoval ji Dan Carey.

Dlouhý čas žila jenom pro album, pendlovala jen mezi postelí a studiem. Co se míchání týče, pracovala s Tomem Elmhurstem a s Jimmy Douglassem každý den až do brzkých ranních hodin. V posledních momentech natáčení pracoval Alex Cupper celou noc non stop, jen aby do společně napsané "You Know Me Better" vložil lehký houserový nádech, tzv. "house-touch".


Nové perspektivy

95% písniček z "Overpowered" psala Roisin přímo na místě se svými Co- autory, které většinou před začátkem natáčení prakticky vůbec neznala. Za svou kariéru natočila šest alb. Jejich úspěch či neúspěch odhaduje různě. Dnes, jak říká, může jít hudebník přímo na nějakou webovou stránku a obstarat si vše potřebné. To jí ukázal Jimmy Douglass. Vyzvedával ji každé ráno v Miami, jezdil s ní do studia, přitom poslouchal nějaké mainstreamové rádio a analyzoval songy, mluvil na ní a upozorňoval, jak směšně jednoduše jsou všechny ty songy napsané. Když byla hotova "Checking On Me", smál se a řekl, jak je vlastně směšně jednoduchá. Měl pravdu. Pak jen dodal: "A to se mi na ní líbí."


Vizualizace hudby

Scotty King byl takový umělecký vedoucí "Overpowered". Roisin s ním spolupracovala už jednou. Byl to tvůrčí vedoucí Creative Direktor u Sleaze Kation, když ji fotografka Elaine Konstantine poprosila o sérii fotek, které dělala pro magazín. Nakonec se Roisin objevila na titulní straně, jak souloží s nějakým vlasatým rockerem v kabině malého tranzitu. "Moje matka byla na mě hrdá", tvrdí Murphy.



Také ji napadlo, aby album vycházelo přímo z ní jako z ústřední umělkyně a ukázala všem scény z Moloko-Live-DVD z koncertu v Brixton Academy. Scott ji na oplátku pustil filmový materiál od Davida Bowieho Video "Dj", kdy jde podél jedné z londýnských ulic. Scotty měl představu udělat z Roisin určitý druh pouliční hvězdy, která vždy a za každých okolností nosí svoje stylové a provokující oblečení šité přesně na míru, i když si jde koupit třeba jen párek do občerstvení za rohem. Nebo ho napadlo stylizovat ji do královny žebráků, která zatímco nakupuje na Cricklewood Boradway, sem tam také něco šlohne.

Pro singl Cover Overpowered nosila šaty značky Viktor & Rolf, které byly vybavené vlastní konstrukcí, která byla upevněna vzadu na zádech. Ta byla z velmi těžkého materiálu. Při natáčení bylo na ulici dost větrno a s nohama navíc nemohla téměř vůbec pohybovat. Párkrát ji téměř porazily nárazy větru. Díky bohu tam byl v blízkosti vždy někdo po ruce, kdo ji mohl včas chytit. (obr. Rm3)

Když se dělaly fotky na desku, stála ve středu nějaké vánice na vrcholku nějaké švýcarské hory, téměř neviděla přes návaly sněhu a přitom zkoušela podojit krávu v rytířském brnění. Roisin to komentuje: "Ptala jsem se sama sebe, co to má všechno vlastně znamenat." Ale Roisin má ráda bláznivé věci. Bláznivé "Overpowered" vyšlo v Evropě oficiálně 15. 10. 2007.

Roisin Murhphy vystoupí 24. 1. 2008 v klubu Roxy


Příště: Ellen Allien