E-Motion: Takhle vypadá trance party!

E-Motion: Takhle vypadá trance party!

21. 01. 2008  |  Autor: dance-girl  |  Komentáře (5)
E-Motion – kdo nezažil, nepochopí. A kdo v pátek 18. ledna přišel do brněnské Flédy, bude na tento jedinečný trancový zážitek nadosmrti vzpomínat. Ano, i v České republice se hraje kvalitní trance, jenž je věrný své definici, a dokáže tak dostat do transu celé davy.
Subjektivně nejlepší trance klubovka v naší republice zažila o víkendu čtvrté pokračování. Již samotná jména headlinerů přesvědčila spoustu návštěvníků, že návštěva této party se rozhodně vyplatí. Když se k tomu navíc připočte skvělá atmosféra, známá již z předchozích dílů E-Motion, vyvstává z toho jen jediné řešení: vyrazit do Brna na Flédu. Ke stejnému závěru došlo zhruba 700 lidí z různých koutů naší země, což je číslo více než potěšující.

emotion

Na hlavní stagi odstartoval hudební produkci fotograf a DJ v jedné osobě Alexx van den Berg, bohužel jsme však na party dorazili právě ve chvíli, kdy předával otěže Deepressovi, a z jeho setu jsme nestihli zhola nic. Již během Deepressova setu se začal parket slušně naplňovat. Lidé se spíše bavili, pili, prozkoumávali okolí a připravovali se na následující DJs, což byl povětšinou i náš případ. Kromě hlavní stage fungovala klasicky i druhá elektro/house stage hostící např. Michala Pešinu či Shalu. Deepress předvedl velmi dobrý výkon - pod rukama mu prošly tracky jako například Maor Levi – Shapes či Jose Amnesia vs. Serp - Second Day (Martin Roth Remix) – a již dvě hodiny po začátku party slušně rozhýbal několik těl na parketu. Kolem třiadvacáté přišel na řadu první ze dvou zahraničních hostů. Will Holland, proslavený svou upliftovou produkcí, byl pro mě původně hlavním lákadlem. Jeho tvorba i sety jsou příjemné na poslech a i on sám působí velmi mile a sympaticky. Během svého vystoupení hrál spíše klidnější melodické tracky, které sice primárně nevybízely k paření, avšak co se týče poslechu, nemohu jeho setu nic vytknout; zahrál plus minus to, co jsem očekávala. Drtivá většina z toho, co zaznělo, pro mě představovala velkou neznámou, naštěstí se nám však podařilo identikovat pár profláklejších skladeb, např. nový počin Joseho Amnesii a Jennifer Rene – Invincible, často protáčené Falling od projektu First State (což mi upřímně se svými vrzavými tech-trancovými prvky do koncepce jeho setu moc nesedělo) a ke konci autorské dílo tohoto 24-letého Angličana nazvané Timeless.

emotion

Hodina a půl uplynula jak nic, Will se rozloučil s publikem a za pult nastoupil resident E-Motion party Stepan Bruck, pro pravidelné návštěvníky dobře známý DJ. Žádný z jeho setů mě zatím nenudil. Kombinací starších a novějších tracků bavil většinu osazenstva Flédy, jež mu to oplácelo velikým vděkem. Mohli jsme slyšet zasněné Michael Dow – Ascent, klasiku Paul Oakenfold – Southern Sun, jeho bootleg Paul Van Dyk & Giuseppe Ottaviani vs. 4 Strings - Take Me Away... La Dolce Vita, upliftovou lahůdku Andy Blueman – Nyctalopia a v závěru příjemnou vokálovku Oceanlab - Satellite. Obsazení Štěpána hodnotím kladně, výborně navázal na Willa a zároveň připravil půdu pro dalšího zahraničního hosta, jehož vystoupení se dá jen těžko popsat běžnými slovy.

Simon Patterson předvedl jeden z nejlepších setů, které jsem měla možnost na party slyšet. Melodické sekvence, našláplé basové linky, spousta energie – co víc si přát. Jeho set zničil snad všechny, kdo na party dorazili, a tento mladík z Londýna se tak jednoznačně stal králem večera. Tohle v ČR ještě nebylo! Po celé dvě hodiny vydrželi partypeople pařit a bylo vidět, že mnozí ze sebe vydali skutečně maximum. Díky skvělé hudbě to ani nešlo jinak. Atmosféra 11/10. Při pohledu na bavící se dav, desítky rukou nahoře, skandující nadšence a šťastně se usmívajícího DJe se mi vybavily záznamy z parties na Ibize či v Holandsku v době, kdy trance zažíval svá zlatá léta. Jistě, od té doby uběhlo cca 6-7 let, produkce se začala ubírat jiným směrem, scéna se zkrátka změnila a jistě se ještě změní. Ve chvíli, kdy jsem se snažila pomocí pohybů těla vyjádřit pocity, které ve mně tato hudba vyvolává, a viděla jsem, že většina lidí kolem mě je na tom podobně, jsem si uvědomila, že ačkoli nejplodnější éra již minula, má trance současným posluchačům pořád co nabídnout, ačkoli se to leckdy nezdá. Simonův set byl toho důkazem a je převeliká škoda, že něco takového uslyší člověk jen málokde. Každý track byl jedinečný a společně s ostatními tvořil dokonalý celek. A ačkoli zazněly i skladby, které nepatří mezi mé nejoblíbenější (Above & Beyond – Home, John O'Callaghan – Big Sky), musím konstatovat, že Simonův výkon byl zkrátka excelentní a s trochou nadsázky si troufám říct, že by roztancoval snad i mrtvolu zakopanou tisíc metrů pod zem.

emotion

Každý z návštěvníků byl uchvácen a ohromen, a proto se není co divit, že se nikdo nezabýval psaním tracklistu; naštěstí však paměť slouží celkem dobře. Značná část prezentovaných songů mi byla zcela neznámá, mimo jiné také díky tomu, že hodně z nich bylo skutečně zbrusu nových. Ze své tvorby představil Simon tajemně melodické We'll See, tech-trancový nářez Bulldozer, letecký hit mírně řízlý psytrancem F-16, dále jsme si zařádili na DJ Eco – Light At The End či extatickou rozsekávačku Vincent de Moor – Fly Away (Cosmic Gate Remix), závěru pak kraloval nejznámější a nejhranější výtvor z jeho studia Dogzilla - Without You, jež v danou chvíli mnohým ideálně posloužil k vyjádření milostných citů, a své dvouhodinové vystoupení zakončil mistr peckou Thomas Bronzwaer – Constellation. Jen těžko se dalo smířit s představou, že ten, kdo nás tak neuvěřitelným způsobem doslova rozsekal na kousky, odejde pryč. Bohužel však všechno hezké jednou končí. Než se však celý tento božský masakrózní zážitek stal minulostí, museli jsme řádně poděkovat tomu, kdo nám jej zprostředkoval. Skandování Deivisova jména jistě dojalo ty nejotrlejší povahy i samotného pana promotéra. Zhruba ve 4:15 se Simon bohužel s českým publikem definivně rozloučil a nedlouho poté se odebral vyrovnat svůj spánkový deficit na hotel.

Jelikož tělesné schránky mnohých z nás dostaly při tomto náročném maratonu pořádně zabrat, strávili jsme Typhonovo vystoupení spíše relaxací než pařením. Ostatně jeho set se nesl spíše v pomalejším a progressivnějším duchu. Nedokážu ani určit, zda se mi líbil nebo ne, poněvadž jsem byla pořád unešená ze Simonova neuvěřitelného výkonu. Zhruba za hodinu jsme se rozhodli odejít, absolvovali klasický rituál rozloučení s přáteli i organizátory a za zvuků songu Djuma Soundsystem – Les Djinns (Trentenmoller Remix), jež k nám doléhal z druhé stage, jsme Flédu s těžkým srdcem opustili.

emotion

Osobně nemohu této party nic vytknout (na nezamykatelné a ne příliš vábně vypadající záchody ve Flédě jsem si již zvykla). Z reakcí známých jsem však zaznamenala stížnosti na nepříjemné vedro zejména během Simonova setu a na nešikovné umístění laseru, což jsou ovšem nedostatky, které se dají celkem snadno napravit. Daleko více mě mrzí, že kvůli technickým závadám nebylo možné pořídit záznam setu Willa Hollanda ani Simona Pattersona, vzpomínky však naštěstí nikdo nesmaže. V součtu hodnotím party na 1* (a u E-Motion ani jinak nelze).

Na závěr mi dovolte malou filosofickou úvahu. V poslední době se dost diskutuje o úrovni trancové produkce, návštěvnosti trance parties, boomu trancu v ČR a dalším vývoji tohoto stylu. Jak bylo řešeno výše, zlatá éra již uplynula, obliba trancu v rodném Holandsku klesá, zatímco u nás stoupá (což je následek naší „hudební zaostalosti“) a dobrý release člověk hledá jako jehlu v kupce sena. Jako samozřejmá fakta nemusím zmiňovat komercionalizaci a popularizaci trancu patrnou zejména u velkých hvězd jako Armin van Buuren nebo Tiesto a také četné vlivy ostatních stylů z oblasti taneční hudby, což nepovažuji za jednoznačné minus, avšak tímto způsobem ztrácí trance svůj typický sound a lze jej pak těžko definovat. Stále ovšem existuje pár DJs a producentů, kteří se tomuto trendu odmítají přizpůsobit, a prezentují trance, který dokáže v lidech vyvolat emoce a přivést je do euforie, aniž by byl přeplácaný, rozvrzaný či zbytečně zpopovatělý. O kvalitě tvorby dále raději pomlčme, dostali bychom se totiž na hodně tenký led. A kromě toho - nejenom hudební produkce dělá dobrou party - nejdůležitějším elementem jsou partypeople, souhra publika a DJe a do jisté míry i hudební vzdělanost návštěvníků. Na E-Motion jsem si uvědomila, jak vypadá opravdová party, kde jsou všichni zúčastnění zcela odevzdáni hudbě a prožívají ji každým kouskem svého těla i duše, což mi v poslední době na akcích znatelně chybělo.

Tímto chci poděkovat Deivisovi, jehož vizí je vozit do ČR neokoukaná a kvalitní jména, která na současné scéně zatím chybí. Zatím jsem se nikdy na žádné z parties pořádaných Deivisem a jeho E-Motion crew nenudila, naopak jsem vždy odcházela s pocitem výborně prožité noci a hudebního uspokojení. A mám důvod předpokládat, že tomu tak bude i nadále. V březnu se můžeme těšit na narozeninovou E-Motion s headlinery 4 Strings (autoři songů jako například Take Me Away, Diving či Let It Rain), v květnu pak přijedou poctít svou návštěvou Českou republiku Darren Tate (autor Prayer For A God či Let The Light Shine In, známý též pod projekty Jurgen Vries a DT8, a společně s Judgem Julesem také člen uskupení Angelic, jež je známo svými vokálními tracky It's My Turn, Can't Keep Me Silent a Stay With Me) společně v back 2 back setu s Corderoyem (jehož nejznámějším výtvorem je nádhera Sweetest Dreams). Zejména květnový díl mě svým obsazením už teď láká. Takže Deivisi: Díky za všechno, za skvělý zážitky, za výbornou hudbu, za všechny DJe, který jsi přivezl i za ty, který přivezeš. E-Motion si právoplatně zaslouží označení „nejlepší klubová akce v České republice“.

Další názory Poslouchej.net Crew

Sonja: Na pravidelnou trancovou klubovku E-Motion v brněnské Flédě jsem zavítala poprvé. I když trance není moje „krevní skupina“, chtěla jsem onu pověstnou akci navštívit a přesvědčit se o jejích kvalitách. Musím říct, že event vesměs předčil veškerá má očekávání. Klub byl stejně jako na Elektře, na které jsem pravidelným návštěvníkem, zaplněný tak akorát, fronty na barech byly „normální“. Výborný byl line up second stage. Ten, kdo už na Flédě někdy byl ale ví, jak je tato stage malá a svým způsobem i neútulná vzhledem k blízkosti barů a tím pádem i nedostatku místa, proto jsem strávila většinu času na hlavní stage, jejíž jediné minus bylo nepříjemné vedro. Tam se už od začátku scházely skupinky tancechtivých trance fanoušků, kteří to rozjeli úplně naplno asi s prvními beaty setu Will Hollanda, jehož set byl spíš příjemně poslechový. Celkově ho ale hodnotím velmi kvalitně, Will odvedl profesionální práci a připravil perfektně publikum na svého nástupce a pro většinu z osazenstva nejvíce očekávaného Simona Pattersona. Simon, to už bylo zcela něco jiného. Energií nabytý set, v němž nechyběly jeho dvě největší pecky Without You a F16 (zvuky startující stíhačky v tomhle tracku měly naživo ohromný efekt). Při jeho vystoupení se utvořila perfetkní atmosféra, ruce nad hlavou a neustálá hlasitá podpora publika byly součástí Simonova setu téměř neustále. Poté už zbytek noci „domíchal“ TyPhone, který se ubíral zase klidnějším směrem trance - progressive soundu. Celkově byla pro mě E-Motion velmi povedená party, nejen díky kvalitním výkonům domácích a zahraničních DJs, ale díky patří i klubu Fléda, který považuji za jeden z nejlepších u nás, kam se vždycky ráda vracím.

Honzin: Tak hned třetí víkend v tomto měsíci si myslím, že za sebou většina návštěvníků E-motion se Simonem Petersnem a Willem Hollandem má jednu z nejlépe povedených párty tohotu roku. Oba jmenovaní se předvedli na mainstage v exklusivním premierovém vystoupení, které si většina návštěvníků již během večera vychvalovala. Simon během setu neopomněl vlastní produkci v podání F16ky s Buldozerem. Fléda praskala doslova ve švech během večera, což bylo znát na klimatizaci. Ale ani to neubrala na kráse této vyvedené party. I na druhé stage během hlavního hracího času to doslova vřelo v rytmech progresive electro house v podání Michala Pešiny a sehraného dua Shaly s Louisem Elio. Myslím, že každý z návštěvníků si přišel během veřera na své. Další díl je připraven na březen, kde se představí holandský DJ z 4 Strings, už teď tuto párty očekávám s velkým nadšením.

David Valmont: Když se E-Motion stěhovala ze 7.Nebe na Flédu, byl jsem skeptický a dva díly to vypadalo na krach. Přesto se ukázalo, že když je dobrý koncept, který se spojí s jistou tvrdohlavostí produkčního Flédy, může se během pár dílů stát ze skoro mrtvé akce další fenomén. Akce, na které je díl od dílu vidět zlepšení, která jako jedna z mála oznamuje headlinery dva díly dopředu, která díl od dílu nabízí vyšší standart kvality. A změny jsou vidět všude. Od minula posílení zvuku, posílení světelného parku, změn v itineráři novinářů. Krok za krokem směřuje a přibližuje se bratislavskému vzoru. Možná jednou bude této akci i Fléda malá a zažijeme i hvězdy, které vévodí akcím v Dopleru. Přesto by se dalo najít i pár nedostatků, ale celková bilance devět a půl z deseti.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

E-MOTION

Pátek 18. 1. 2008
Vstup: Předprodej 160 Kč, na místě 190 Kč
Vystupují:
DJs: Simon Patterson (Dogzilla, UK), Will Holland (Enhanced, UK) , Stepan Bruck, TyPhone, Deepress, Alexx van den Berg, 2nd stage: Louis Elio vs. Shala, Michal Pesina, MilanK, Phil Albedo
Další informace
5 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
dance-girl
22. 01. 2008 | 20:27:46
+0 | -0

heap

ok, mno asi máme jiný vnímání hudby... Bulldozer je pro mě jasnej tech-trance... melodie, vypadá to, že se to někam rozjede, a pak to celý přeruší bušení... a F16, ta basovka je fakt psy, když si pustim nějaký Astral Projection, tak tam fakt skoro neni rozdíl... melodie samozřejmě ne ;-) to letecký ať si každej vysvětlí jak chce :-D
heap
22. 01. 2008 | 17:17:57
+0 | -0

dance-girl

Peknej report. Jen v tom predposlednim odstavci nesouhlasim s par vecma, ale to je fuk. Jinak veta: "tech-trancový nářez Bulldozer, letecký hit mírně řízlý psytrancem F-16" me fakt pobavila. Snad kdybych obe desky nemel, tak bych ti to i uveril... ;-))))
czech smejd
22. 01. 2008 | 14:20:54
+0 | -0
Smekám, parádní report, který opravdu vystihuje atmosféru akce.

A když jsme u těch neokoukaných jmen, nechodil bych ani tak daleko a zůstal v UK. Mým tajným přáním je slyšet Abbott & Chambers, samozřejmě nejlépe na Flédě :o)
andrew w aka an
22. 01. 2008 | 13:59:26
+0 | -0

report

dance girl: musím pochválit report, čtivě napsanej s trochou srdíčka a rozumným zamyšlením, jinak na akci jsem chtěl jet taky, ale zdraví blízkých bylo proti
Binary
22. 01. 2008 | 13:02:43
+0 | -0
Hezkej report. Plně vyjadřuje moje dojmy z týhle super akce. :)
SOUTĚŽTE
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika