Legendy na Itch My HaHaHa

V době kdy Lesík a spol. narepovali album Jižák za pomocí 2 stopého magneťáku Tesla a systému pink-pong nahrávání v panelákovém bytě na Jižním městě (rok 1984!), si chodili Indy & Wich a PSH ještě do družiny hrát na četníky a zloděje. A to už měl Lesík za sebou bohatou undergroundovou hudební minulost ve skupinách Švehlík (praotci českého psychedelického HC, nebo chcete-li „ema“) nebo Extempore. Jeho zájem o rap vznil tak, že slyšel na západoněmeckém rádiu skladbu „New York, New York“ od Grandmaster Flash a Melle Mel a hned ho zaujalo, že se tam nezpívá, ale jen mluví, a že tam nejsou žádné extra melodie a všechno je založené jenom na rytmu. Oslovilo ho to natolik, že hned udělal svojí vlastní skladbu. V originále bylo „New York, New York, big city of dreams“ a on udělal „Jižák, Jižák, město snů“. Lesík je talentovaný hudebník, který - aniž by to sám při své upřímné skromnosti vůbec někdy vyslovil - ovlivnil v několika fázích zásadně vývoj české hudby.

Lakonicky k nedávnému obnovení kapely sám dodává: „Asi rok jsme hráli s nějakým varhaníkem, po roce varhaníka vystřídal mladý kytarista. Hrajeme moje předělaný věci.. Je to z různýho časovýho období. Je tam i Koleda. Hrajeme starý rapy (Jižák, Koncert, Všichni hrajou dobře apod.). Těšíme se.“