Clodagh před Warm-upem Apokalypsy

Ahoj Clodagh! Zdravím tě z České republiky :) Dalo by se říct, že „dobří holubi se vracejí“ :) - za pár dní budeme mít opět možnost slyšet tě v Brně, kde vystoupíš jako exkluzivní host na warm-upu k červnové Apokalypse. Začneme klasicky - jak se máš? Jak se ti daří?
Ahoj, už se nemůžu dočkat, až se vrátím do Brna, opravdu, už se moc těším. Mám se výborně, právě jsem se vrátila z dvoutýdenní dovolené v Thajsku, bylo to úžasné… Takže jsem zase plná energie, v nejlepší kondici a připravená na skvělou party v Brně!

Od tvého vystoupení na Apokalypse Electronic Carnival uběhlo už pár týdnů, co se u tebe za tu dobu událo? Nějaké novinky? Zajímavé zážitky? Něco, o čem bychom měli vědět? :)
Od Apokalypsy se toho stalo opravdu hodně, dokončila jsem kurz hudební produkce, který jsem 6 měsíců intenzivně studovala. Také jsem hrála na dvou výborných akcích, ve Švédsku a v Londýně, pracovala jsem ve studiu na vlastní produkci – společně s anglickým producentem Ali Wilsonem. A jak už jsem zmínila, část dubna jsem strávila v Thajsku na dovolené.



Jaké vzpomínky se ti vybaví jako první, když řeknu „Apokalypsa“?
Apokalypsa = naprosto skvělá party! Každému jsem vyprávěla, jak moc mě Apokalypsa nadchla…tedy, nejenom samotná party, ale hlavně úžasné publikum, které se dokázalo bavit celou noc!

Pojďme tedy více zavzpomínat na únorovou Apokalypsu a na tvoje neskutečně energické vystoupení, kterým jsi během prvních minut dokázala strhnout všechny na svou stranu:) Když si vybavím, jak nadšeně jsi hrála, je následující otázka možná až zbytečná, nicméně i tak bych ráda slyšela tvou odpověď - Clodagh, jak se ti hrálo na Apokalypse? :)
Já jsem ale opravdu nadšená byla. Nejen kvůli lidem, kteří mě, myslím, velmi mile přijali, ale také mě ohromil výborný zvuk – a to nebývá na mnoha akcích samozřejmostí… Technické podmínky byly tedy nadstandardní, kvalitní odposlechy, takže jsem si hraní fakt mohla užít. Také místo konání bylo zajímavé – velké prostory, které přitom poskytují naprosto klubový dojem.

Věděla jsi předtím něco o téhle party? S jakými očekáváními jsi na Boby přijížděla? A jak moc se to nakonec podobalo nebo lišilo od skutečnosti?
O Apokalypse jsem dřív neslyšela… Nicméně když byl booking potvrzený, snažila jsem se o této party něco zjistit. Popravdě řečeno, očekávala jsem tak 2000 lidí, rozhodně ne víc – takže to mé očekávání v mnohém naprosto předčilo!!!

Jaké byly tvé první dojmy, když jsi se poprvé z pódia podívala na lidi před tebou?
Když jsem kolem půl jedenácté dorazila na akci, řekla jsem si „WOW!!!“ – celé to bylo úžasné – hlavně atmosféra, která se dá jenom těžko popsat.

Na Boby jsi hrála pro několik tisíc lidí, Perpetuum je ale malý klub – tak pro 400 lidí. Někteří DJs raději hrají na velkých akcích, jiným naopak vyhovuje právě ta klubová atmosféra – jak je to u tebe?
Abych byla upřímná, mám ráda oboje. Na Apokalypse jsem hrála pro obrovské publikum, o dva týdny později pak ve Švédsku pro méně než 100 lidí. Obě party byly naprosto odlišné, ale každou z nich jsem si skutečně užila. Pokud se lidé baví, je kvalitní zvuk, jsem spokojená i já. Moc ráda hraju na velkých akcích, protože atmosféra, kterou dokáže vytvořit jen několik tisíc lidí, je naprosto jedinečná, ale stejně tak má své kouzlo prostředí malého klubu, kde je vše takové daleko více intimní. Hrála jsem před pár lety v jednom londýnském klubu, kde bylo jen 11 lidí. Ale všichni tančili „jak o život“ a skvěle se bavili – mám na to výborné vzpomínky.:)

Měla jsi někdy nějaký DJský sen, s kým bys se chtěla střídat u gramců? A pokud ano, je to stále ještě sen, nebo už se to třeba splnilo?
Musím říct, že můj sen se mi už splnil…když jsem mohla vystoupit na jednom podiu společně s Carlem Coxem, kterého jsem vždy velmi obdivovala a dodnes obdivuji. V roce 2005 jsem sním absolvovala tour po Francii a Irsku jako jeho „warm up DJ“. Byl to skvělý zážitek. Mým největším snem je současné době jen být spokojená sama se sebou a být šťastná.

Co tě přivedlo k hraní? Co bylo tím momentem, který rozhodl, že Clodagh bude „žena za pultem“? :) Byla nějaká chvilka, kdy sis řekla: „Jo, to je přesně to, co chci dělat!“?
Když jsem se v roce 1999 přestěhovala do Londýna, postupně jsem zde začala objevovat místní elektronickou scénu. Už ale dávno předtím jsem si tak pohrávala s myšlenkou, že bych jednou začala hrát. Pak jsem se ale seznámila se svým tehdejším přítelem, Nachem, který měl stejný sen jako já. A tak jsme v roce 2001 koupili gramofony, nějaké desky a po čase jsme začali pořádat i malé parties. Čím více jsem na nich hrála, tím více jsem si uvědomovala, že tuto práci chci skutečně dělat…

Warm-up, na kterém budeš hrát, se váže k 29. dílu Apokalypsy, tentokrát s podtitulem Techno Congress. Co říkáš na line-up se jmény Kevin Saunderson, The Advent, Jeff Amadeus nebo třeba Axel Karakasis?
Obsazení je velmi zajímavé, takže to vypadá opět na super mejdan. Znám dobře Jeffa Amadea – byl pro mě dlouhou dobu velkou inspirací, má úžasnou techniku, zkrátka je se od něj co učit. A potom samozřejmě Kevin Saunderson – co k němu vlastě říct? Možná že by mohl děla odborné semináře na téma techno music. Možná si právě kvůli Saundersonovi udělam na Apokalypsu výlet.

Pořadatelům Apokalypsy nikdy nechyběla odvaha nebo chuť zkusit něco nového, a tak se stalo již téměř pravidlem, že vedle zaručených „tahounů“ se v line-upu vždy objevil nějaký nový nebo do té doby až ne tolik známý DJ, kterému třeba Apokalypsa pomohla nastartovat kariéru. Ani tentokrát to není jinak, představí se nám další new rookies - DJs Nois, CZScream a Jay Beck. Napadají mě v této souvislosti dvě věci – 1. Jak se ti tenhle nápad líbí? 2. Máš možnost těm třem klukům něco vzkázat, poradit, říct…
Je to výborný nápad, líbí se mi, že Apokalypsa podporuje mladé a talentované DJe, kteří ještě neměli tolik příležitostí. To, že mají teď možnost zahrát si na takto velké akci, před mnoha lidmi, můžou si zkusit silný zvuk…to je pro ně ta nejlepší šance ukázat, co v nich je. Také se tito „noví“ DJs mohou potkat s mnoha zajímavými lidmi vaší taneční scény, kdy si jich všimne třeba někdo další… Samozřejmě je také skvělé, že si mohou zahrát na jednom podiu s velkými hvězdami, mohou jim třeba předat nějaké ukázky své produkce…
Je to pro ně dobrá „škola“ – vzpomínám si na své začátky, kdy jsem před sedmi lety hrála poprvé pro veřejnost – každým vystoupením jsem se učila něco nového. Pokud vás v tomto směru zajímá něco víc, na mém webu je sekce “Djing Tips & Advice“, kde píšu různé dojmy, rady a postřehy…třeba by mohly jednou někomu pomoct …check out http://www.djclodagh.com/djintips.htm

A když jsme nakously téma new rookies, jaké byly právě tvé začátky?
Poprvé jsem hrála pro veřejnost na oslavě svých narozenin. Bylo to v takové větší hospodě, ale byl tam velmi slušný sound systém, na kterém jsem do té doby nehrála… Samozřejmě, že jsem měla obrovskou trému, na které se podepsal právě i sound systém, který byl o tolik silnější, než jsem byla zvyklá z domova, kde jsem do té doby zkoušela v naprosto jiných podmínkách. A moje tréma byla tak silná, že jsem naprosto zpanikařila a po 6 deskách utekla.:) K pláči jsem fakt neměla daleko. Za dva měsíce už ale na další party vše dopadlo dobře – do té doby jsem ale pilně trénovala každý den minimálně dvě hodiny!

Jaký styl tě nejvíc oslovoval ve tvých začátcích? A jak moc to bylo jiné od stylu, který hraješ teď?
Když jsem v roce 2001 s hraním začínala, stylově jsem se zaměřovala hlavně na trance. Můj přítel zase hrál techno. Vtipné je, že on dnes hraje a produkuje právě trance, zatímco já techno. Musím ale uznat, že mám ráda snad všechny styly elektronické hudby, sama ale hraju nejvíc house, techno a elektro.

Během své kariéry jsi měla možnost se setkat s mnoha špičkami světové techno scény … Kdo na tebe nejvíc zapůsobil? A máš mezi DJs nějaké kamarády, s kterými se třeba vídáš i mimo parties?
Znám mnoho anglických DJů, v podstatě snad všechny z místní undergroundové scény – třeba Dave The Drummera, Chrise Liberatora, Jeffa Amadea, Thermobee… Asi nejblíže mi ale jsou Nacho (Deporpatas) & Raul (Dj Active Sense). Skutečnou „DJ star“ je pro mě stále Carl Cox – je fascinující ho sledovat, když hraje. Je to také osobnost, které si vážím jako výborného člověka.

Stal se ti za celou tu dobu, co hraješ, nějaký trapas? Nějaká historka, které se třeba i s odstupem času pořád zasměješ?
Jasně, zažila jsem mnoho vtipných událostí, kterým se dodnes směju, ale také si vzpomenu na věci, které třeba už tak směšné nebyly… Zkrátka mě potkalo už hodně „dobrodružství“. Jedna taková vtipná historka se mi stala v Bulharsku, když jsem hrála v klubu Comics ve Varně. Byla jsem asi v polovině setu, party výborně rozjetá, když jsem chtěla pustit jednu desku, která má takový hodně dynamický nájezd. Právě v momentě tohoto nájezdu jsem utíkala před gramofony, měla jsem v plánu vyskočit do výšky a když nájezd skončí, akorát dopadnout na zem. Jenže jak jsem tak pořádně vyskočila a dopadla zpět na stage, vyhodila jsem pojistky v celém klubu – všude byla totální tma!!! A ta trvala asi 30 minut, kdy jsme všichni seděli na zemi a čekali, až proud znovu pojede.

A moje poslední otázka – jaký máš vztah ke svým fanouškům? A informace přímo pro ty, co se na tebe 15.5.2008 přijdou do Perpeta podívat – mají nějakou šanci na úspěch, pokud by třeba chtěli pozvat Clodagh na panáka? :) A pokud ano, tak rovnou prozraď, na co.
Nejdůležitější věc na této práci je dělat lidem radost, bavit je. Miluji své fanoušky, a proto se vždy snažím dát jim ze sebe 200% energie, síly a radosti. Doufám, že se mi to daří. A ke druhé části otázky – já nepiju alkohol (i když jsem Irka) – obyčejně mi stačí dvě plechovky Redbullu a spousta vody.

www.djclodagh.com
www.myspace.com/djclodagh